Extáze (droga)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Extáze
MDMA (simple).svg
Obecné
Systematický název (RS)-1-(benzo[d][1,3]dioxol-5-yl)-N-methylpropan-2-amin
Triviální název Extáze (další názvy v textu), racionálně 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin
Sumární vzorec C11H15NO2
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 193,25 g/mol
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Pilulky extáze

Extáze (chemicky 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin, zkráceně MDMA) patří mezi uměle připravené drogy podávané obvykle ve formě pilulek či tobolek. Patří mezi amfetaminy. Účinky se přirovnávají ke kombinaci mírných halucinogenů a amfetaminů. Má totiž značné stimulační účinky, díky čemuž je konzument schopen zvýšené fyzické aktivity, aniž by adekvátně pociťoval únavu. To však může vést až ke kolapsu organismu následkem fyzického vyčerpání. Mírné psychedelické účinky se projevují především v nárůstu empatie, příjemných pocitů a laskavosti.[1]

Ve slangové mluvě bývá označována názvy jako éčko, molly, koule, pilule či koláč, bobule, boule či smajlík.

Historie[editovat | editovat zdroj]

MDMA byl objeven již v roce 1910 a patentován německou firmou Merck jako potenciální lék na hubnutí, tímto způsobem však nikdy nebyl prokazatelně užíván. V 50. letech 20. století látku testovala americká armáda při hledání chemických zbraní, ale neosvědčila se, protože kýžené psychotické či násilné chování MDMA nevyvolává. Později ji znovuobjevil a testoval chemik-experimentátor Alexander Shulgin. Veřejnost extázi znovuobjevila v 80. létech 20. století - v době rozvoje (sub)kultury novodobých Hippies, Rave a Acid house parties.[2] Během několika málo let se rozšířila jako velice účinný (leč zakázaný) stimulant. Zatímco v 70. letech obvykle výroba činila několik desítek či stovek tisíc pilulek ročně, jen v roce 2000 bylo zabaveno téměř 10 milionů tablet (pouze malá frakce skutečně vyrobených drog). Po roce 2003 však začalo užívání extáze opět klesat.[1]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Extáze se většinou prodává ve formě pilulek nebo kapslí pro snadné spolknutí. Tabletky velikostně nepřekračují 1 cm. Díky potravinovým barvivům mívají různé barvy a díky novým lisům i různé tvary se známými motivy. Běžná dávka se pohybuje kolem 50 mg účinné látky, ale může mít i 300 mg.[1] MDMA z krve filtrují játra a přes ledviny se látka dostává z těla močením, proto je nejběžnější močová zkouška, která ale i po 2–3 měsících může prokázat přítomnost drogy.

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Extáze zvyšuje hladiny hned několika neuropřenašečů: serotonin (který má vliv na náladu a chování krevních cév), dopamin (který ovládá pohyb a nálady) a noradrenalin (který reguluje mj. krevní tlak). Účinky se dostavují obvykle po 20 minutách a trvají 3 až 6 hodin. Způsobuje dobrou náladu a veselost, citové pouto k přátelům i k cizím osobám, zvyšuje sebejistotu a impulzivní chování, které někdy vede i k náhodnému sexu. Osoby pod vlivem extáze necítí únavu a vydrží na party tancovat hodiny bez přestávky.[1]

V nebezpečnosti je vědci řazena poměrně nízko (hodnotí se faktory psychologické závislosti a negativních sociálních dopadů), například i alkohol je v této tabulce na vyšší příčce.[3] Droga přesto má řadu nepříjemných vedlejších účinků. Často se dostavuje strnulost čelistí, svalová strnulost, někdy nevolnost, nadměrné pocení, třes, chlad a rozostřené vidění. Silné pocení a přehřátost vede někdy až k nadměrné konzumaci vody. Řada účinků se dostavuje ve chvíli, kdy droga přestává účinkovat, a může přetrvávat poměrně dlouho. Přirovnává se k silné kocovině. U lidí, kteří extázi užívali opakovaně, se trvale narušuje rovnováha serotoninového metabolismu v mozku. Mohou se objevovat deprese, ztráta paměti, impulzivní chování a návaly paniky. MDMA je prokázanou neurotoxickou látkou, tzn. poškozuje nervové buňky. Velmi fatální může být i jediná dávka pro osoby s nedostatečností pro enzym P450-246.[1] Dlouhodobé časté užívání může vyústit v toxickou psychózu;[4] pravidelní uživatelé MDMA také častěji sahají po silnějších stimulantech (pervitinu, kokainu), což je vcelku logický důsledek vyčerpání synapsí, na kterých MDMA účinkuje.

Extáze nevyvolává fyzickou závislost.[1]

Opatření při užívání extáze[editovat | editovat zdroj]

Je důležité dodržovat několik pravidel při jejím užívání:

  • Častým pitím se dá předejít dehydrataci organismu a následnému selhání – člověk totiž při užití extáze žízeň nepociťuje.[4] Proto pijte, i když nemáte žízeň. Pozor, při vypití mnoha litrů hypertonické tekutiny dojde k rozvratu iontového hospodářství organismu a může dojít ke kolapsovým stavům, proto se nedoporučuje pít minerálku nebo iontové nápoje – vhodná je obyčejná voda. Důležité je také pít s mírou, neboť lidské tělo pod vlivem této drogy likviduje sůl mnohem pomaleji, a tak může být i přílišné pití nebezpečné.
  • Oproti ostatním drogám ve své skupině je extáze látka s mírným průběhem (halucinace, atd.), přesto není od věci mít s sebou někoho v normálním stavu.
  • Kombinace extáze s jinými drogami jako alkohol, pervitin či LSD zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků. MDMA se ale někdy už při výrobě kombinuje s jinými látkami pro dosažení silnějšího efektu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J.. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.] : Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.  
  2. Halucinogeny - historie na drogovaporadna.cz
  3. Které drogy nejvíc škodí
  4. a b MDMA na drogovaporadna.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]