Kocovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kocovina
Portrét „Kocovina“ (Suzanne Valadon)
Portrét „Kocovina“ (Suzanne Valadon)
Klasifikace
MKN-10 G44.83, F10

Kocovina je označení vedlejších účinků konzumace alkoholu, které se projevují bolestí hlavy, pocitem žízně, citlivostí na světlohluk, nevolnostmi, třesem a celkovým oslabením.[1] Alkoholová kocovina je způsobena metabolity alkoholu acetaldehydem, výraznou dehydratací organismu.[1] Naplno se projevuje až po odeznění euforizujících a tlumivých účinků alkoholu. Kocovinu dále způsobuje nedostatek minerálů a vitamínu v těle.[2] Při konzumaci alkoholu se může člověk dostat do fáze alkoholové intoxikace, kterou je složité odlišit od kocoviny.[3]

Skutečně spolehlivou metodou, jak tomuto jevu předcházet, je omezit množství požívaného alkoholu.[4] Před jeho konzumací se doporučuje dobře se najíst, v průběhu konzumace nemíchat druhy alkoholických nápojů a v průběhu konzumace a po ní pít čistou vodu. Fermentované nápoje jako ležáky a víno způsobují zpravidla silnější kocovinu než čisté destiláty, jelikož obsahují kongenery, látky, které jsou za kocovinu odpovědné.[1]

Původ pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).[5] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).

Předcházení[editovat | editovat zdroj]

Nejúčinnější ochranou před kocovinou je nekonzumovat alkoholické nápoje. V případě, že ke konzumaci dojde, se obecně doporučuje kvalitně se najíst (nejlépe mastnými výrobky)[6] a být řádně odpočatý, unavený organismus má s alkoholem mnohem větší problémy než organismus odpočatý.[4] Dále se doporučuje případně doplnit do těla 2 až 3 gramy vitamínu C společně s kvalitním B-komplexem.[1]

Konzument by si měl také uvědomit svůj aktuální fyzický stav, zdraví a věk. Obecně platí, že s narůstajícím věkem ztrácí organismus schopnost si poradit s alkoholem, což je způsobeno fyziologickými změnami, kdy dochází k poklesu množství vody v lidském těle a nárůstu množství tuku.[7]

Během konzumace alkoholických nápojů se dále doporučuje vyvarovat se konzumace sladkého. Spojení alkoholu a sladkého zhoršuje ranní kocovinu.[6] Otázkou je, zda problém je v příjmu glukózy, nebo v příměsích nekvalitních nápojů.

V současnosti existují také komerční produkty, které mají vzniku kocoviny předcházet anebo její účinky tlumit.[2] V současnosti ale nejsou jejich pozitivní projevy zcela prokázány a často jsou prodávány jako doplněk stravy, a nikoliv jako léčebný přípravek.[3]

Vznik a průběh[editovat | editovat zdroj]

Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C). Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie.[8] Nedochází k sekreci antidiuretického hormonu[3] a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle.[2] Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.[3]

Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru.[3] Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze.[3] Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k natahování vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Vlivem natahování vody do buněk se mění jejich objem – roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozku, což se projevuje třeštěním hlavy,[8] protože jsou buňky uzavřeny v menším prostoru. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i odvodňování organismu, při němž je z těla voda vypuzována.[8]

Alkohol také negativně působí na motorické centrum člověka, což se projevuje motáním a točením hlavy.[8]

Mnohem závažnější účinky než ethanol má však acetaldehyd,[9][10] vzniklý účinkem alkoholdehydrogenázy hlavně v játrech. Čím rychlejší a intenzivnější je dodávka etanolu tomuto enzymu, tím více toxického aldehydu se dostává do oběhu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou octovou kyselinu (acetát).[11] Překyselení organismu je po otravě etanolem neškodné. Život ohrožující stavy vznikají po zpracování metanolu.

Léčení[editovat | editovat zdroj]

Polévka Yaka mein

Pokud už kocovina propukla, je třeba tělu především dodat vodu.[1] Proti žaludeční nevolnosti pak cukry, které byly alkoholem z těla odstraněny, nebo anacid. Za dobrý způsob náhrady krevního cukru se považuje pít med rozpuštěný v teplé vodě či čaji.[1] Alkohol působí jako antivitamín thiaminu, který je významným faktorem pro fungování jater, ten by se měl po konzumaci do těla dodat ve formě vitamínu B.[3] Podle některých studií na kocovinu nejlépe pomáhá hovězí nudlová polévka Yaka mein.[12]

Pokud není kocovina těžká, doporučuje se desítky minut věnovat se venkovnímu sportu jako chůze či plavání, čímž dojde k okysličení krve a utlumení kocoviny. V případě, že se jedná o těžkou kocovinu, doporučuje se spíše klid na lůžku. Někteří jedinci preferují jako léčebnou metodu studenou sprchu, která nastartuje organismus.[1]

Mýty a omyly[editovat | editovat zdroj]

Káva a nápoje obsahující kofein, sice tlumí únavu, ale výrazně podporují dehydrataci organismu. Blokádou antidiuretického hormonu vedou k další ztrátě vody, což tělo nadále oslabuje.

Běžně dostupné léky proti bolesti sníží část obtíží, většina z nich, zvláště tolik oblíbený aspirin však může zesílit žaludeční potíže a jeho požití může v extrémních případech vést až ke krvácení žaludeční sliznice.[1]

Další přísun alkoholu (tzv. „vyprošťovák“), utlumí příznaky aktuální kocoviny a vyčerpává rezervy organizmu. Vzniká kombinovaná otrava (ethanol + acetaldehyd) s daleko horšími pozdějšími následky. Nutnost „ranního doušku“ je příznakem závislosti na ethanolu.

Přenesený význam slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo kocovina se používá někdy i v přeneseném významu (jakožto řečnická metafora či přirovnání) pro vystřízlivění z nějaké myšlenkové iluze resp. z jiného než alkoholického opojení (nesprávného předpokladu) apod., zde vždy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h MK. Kocovina a jak jí předcházet [online]. [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  2. a b c Kocovina - jak na kocovinu ? [online]. [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g Kocovina po alkoholu [online]. [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  4. a b Léky proti kocovině [online]. samuraj.cz, [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  5. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, ISBN 80-85927-85-3
  6. a b Kocovina - a jak na ni [online]. scienceworld.cz, 2005-02-08, [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  7. FAMOUS. Kocovina je po třicítce horší [online]. 2007-12-22, [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  8. a b c d Deset základních otázek o alkoholu a kocovině [online]. 2006-12-31, [cit. 2008-08-19]. Dostupné online.  
  9. [1]
  10. Ledvina, M.: Biochemie pro studující medicíny. II. díl. Praha: Karolinum, 2004, s. 462. Dostupné online.
  11. Ledvina, M.: Biochemie pro studující medicíny. II. díl. Praha: Karolinum, 2004, s. 462.
  12. Nová studie: Víme, co pomůže na KOCOVINU nejlíp a všem, tvrdí vědci

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]