Enrico Fermi

Enrico Fermi
Enrico Fermi
Narození	29. září 1901; Řím
Úmrtí	28. listopadu 1954 (ve věku 53 let); Chicago
Příčina úmrtí	rakovina žaludku
Místo pohřbení	Oak Woods Cemetery (41°46′17″ s. š., 87°35′48″ z. d.)
Bydliště	Spojené státy americké (1939–1954); Řím; Itálie
Alma mater	Scuola Normale Superiore. Classe di Scienze (1918–1922); Univerzita v Göttingenu (1923); Univerzita v Leidenu (1923–1924); Univerzita v Pise
Povolání	fyzik, teoretický fyzik, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a vynálezce
Zaměstnavatelé	Florentská univerzita (1924–1926); Univerzita La Sapienza (1926–1938); Kolumbijská univerzita (1939–1942); Chicagská univerzita (1942–1954); Univerzita v Göttingenu; Univerzita v Leidenu; Institut Enrica Fermiho
Ocenění	Matteucciho medaile (1926); Nobelova cena za fyziku (1938); Hughesova medaile (1942); Franklinova medaile (1947); Silliman Memorial Lectures (1949); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	agnosticismus
Choť	Laura Fermi (1928–1954)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky. Jako jeden z mála fyziků se zabýval výzkumem jak teoretickým tak i experimentálním. Zkoumal vlastnosti beta- a gama- záření. Podílel se na vývoji prvního jaderného reaktoru Chicago Pile-1. Podal několik patentů v oblasti využití jaderné energie a byl oceněn Nobelovou cenou za práci o indukované radioaktivitě. Bývá označován jako jeden z „otců“ atomové bomby. Je také autorem tzv. Fermiho paradoxu, který si klade otázku kolik je ve vesmíru inteligentních mimozemských civilizací.

Dětství a studia

Narodil se v Římě jako nejmladší ze tří dětí v rodině Alberta Fermiho - hlavního inspektora ministerstva komunikací. Ačkoliv byla jeho rodina Římsko-katolického vyznání a na přání svých prarodičů byl pokřtěn, po celý svůj dospělý život byl Fermi agnostik. Už od dětství se zajímal o přírodní vědy a jeho zájem o fyziku byl rodinou podporován. Se svým bratrem Giuliem sestavovali elektrické motory a hráli si s mechanickými hračkami. Jeho bratr však zemřel při operaci krku během podávání anestezie. Fermiho zájem o fyziku později podpořil kolega jeho otce, který mu dal několik tematických knih, což vedlo až ke studiu fyziky na univerzitě v Pise. Univerzita poskytovala studentům ubytování zdarma, ale zájemci museli zvládnout obtížné přijímací zkoušky, které zahrnovaly esej. Na uvedené téma „ Specifické charakteristiky zvuku“ se sedmnáctiletý Fermi rozhodl odvodit parciální diferenciální rovnici pro vibrační tyč s využitím Fouriérovy analýzy. Profesor Giuseppe Pittarelli, který práci posuzoval, ji shledal natolik kvalitní, že by stačila i pro přijetí do doktorského studia. Fermi se tak umístil v přijímacím řízení na prvním místě. Na univerzitě se seznámil s Francem Rasettim, který se později stal jeho blízkým přítelem a spolupracovníkem. V průběhu studia také publikoval svou první vědeckou práci v italském časopise Nuovo Cimento pod názvem „Dynamika tuhého systému elektrických nábojů v translačním pohybu“. Roku 1922 promoval a získal italský vysokoškolský titul laurea v nezvykle nízkém věku 21 let. O rok později získal mladý fyzik stipendium, a tak mohl studovat několik měsíců na univerzitě v Göttingenu, kde byl jeho profesorem také Max Born. V roce 1924 se přestěhoval do Leidenu, kde na místní univerzitě spolupracoval s Paulem Ehrenfestem. V letech 1924-1926 pak Fermi přednášel matematickou fyziku a mechaniku na univerzitě ve Florencii. Od roku 1926 vyučoval teoretickou fyziku na univerzitě v Římě, kde se o rok později zvolen profesorem. V roce 1928 se Fermi oženil s Laurou Capon se kterou měl později dvě děti ^[2]^[3].

Raný výzkum

V roce 1926 Fermi objevil statistické zákony známé dnes jako Fermiho statistiky. V roce 1929 se stal členem Královské italské akademie a následně vstoupil do Národní fašistické strany. Později, roku 1938 však oponoval ideologii této strany, když byly přijaty rasové zákony. Tyto zákony zastrašovaly jeho ženu Lauru, která byla Židovka, a také znemožnily pokračování ve výzkumu několika jeho asistentům a spolupracovníkům.

Když 22. října 1934 Fermi mezi zdroj neutronů a stříbrnou fólii na zkoušku vložil vosk, indukovaná radioaktivita stříbra se zvýšila stokrát. Srážkami s lehkými atomy vosku se neutrony zpomalily. Cesta k objevu štěpení uranu byla volná. Tento výzkum byl v roce 1938 korunován Nobelovou cenou za fyziku za potvrzení existence nových radioaktivních prvků vytvořených neutronovým ozařováním a objev jaderných reakcí způsobovaných ozařováním tepelnými neutrony.

Emigrace do USA

Poté, co obdržel cenu ve Stockholmu, se nevrátil zpět do Itálie, ale emigroval do USA, aby se jeho rodina a jeho pes vyhnula pronásledování ze strany fašistů. Zprvu působil v New Yorku jako profesor na Columbijské univerzitě (1939-1942). Následně se podílel na vývoji prvního jaderného reaktoru Chicago Pile-1 a na Projektu Manhattan, který měl za cíl zkonstruovat atomovou bombu. V roce 1944 se Fermi stal občanem USA.

Po válce se stal profesorem na univerzitě v Chicagu a díky krátké vzdálenosti zároveň pracoval v Argonnské národní laboratoři. Projekt Manhattan se roku 1947 přejmenoval na Atomic Energy Commission a Fermi se stal členem generálního poradního výboru. Současně se věnoval neutronové optice a zkoumal elementární částice vysokých energií a problém nukleon-mezonové interakce.

Zemřel 28. listopadu 1954 na rakovinu žaludku ve svém domě v Chicagu a byl pohřben v Oak Woods Cemetery.

Podle Fermiho je pojmenován stý prvek periodické tabulky - fermium - který byl objeven roku 1952. Fermi je také délková jednotka, 1 fermi = 10⁻¹⁵ metru, značka "fm", je neoficiální název femtometru, který je užíván jadernými fyziky.

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2018-08-27].
↑ http://www.converter.cz/fyzici/fermi.htm
↑ http://ge.tt/9j8C3Qy/v/53

Literatura

Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Enrico Fermi na Wikimedia Commons
Muž, který dokázal zkrotit i rozbouřit atom
www.aldebaran.cz

Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1926-1950

[b781e65c7f89d6f99c9ff0ed5f2285b1e4a96f60-1] Dostupné online. [cit. 2018-08-27].

[2] ttp://www.converter.cz/fyzici/fermi.htm

[3] ttp://ge.tt/9j8C3Qy/v/53

[1]

[2]

[3]