Bílence
| Bílence | |
|---|---|
 Obecní úřad s kostelem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Chomutov |
| Obec s rozšířenou působností | Chomutov (správní obvod) |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′29″ s. š., 13°30′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 241 (2023)[1] |
| Rozloha | 12,73 km²[2] |
| Katastrální území | Bílence |
| Nadmořská výška | 262 m n. m. |
| Počet domů | 100 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bílence 45 43001 Chomutov 1 obec |
| Starosta | Petra Kubániková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Bílence | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562980 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bílence (německy Bielenz) se nachází v&nsbp;okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije v ní 241[1] obyvatel. Jihovýchodně od obce se nachází přírodní památka Slanisko u Škrle.
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Bielen ve významu ves Bílenců. V historických listinách se jméno vyskytuje ve tvarech: in Bielencz (1355), Bielenecz (1386), v Bielenicích (1525), w Bylinczych (1545), na Bileniczych (1614), Bilenz, Bielenz nebo Bielenicze (1787) a Bílence (1854).[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355.[5]
Od konce 70. let byl u Bílenců v provozu hnědouhelný důl, ve kterém pracovali tři horníci. Patřil paní H. Sommerové a byl uzavřen už v dalším desetiletí.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 476 obyvatel (z toho 230 mužů), z nichž bylo 43 české a 425 německé národnosti a osm cizinců. Šestnáct jich byli židé, dva lidé byli bez vyznání, osm patřilo k evangelické a 450 k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 ve vesnici žilo 72 Čechů, 444 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho žida, sedmnácti evangelíků a čtyř lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 483 | 505 | 516 | 482 | 442 | 476 | 519 | 159 | 162 | 137 | 137 | 80 | 80 | 124 |
| Domy | 76 | 82 | 81 | 91 | 87 | 90 | 91 | 75 | 103 | 42 | 44 | 50 | 48 | 52 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Škrle a Voděrady. | ||||||||||||||
Židovská komunita
Bílence měly nepřetržité židovské osídlení od počátku 16. století až do roku 1938. Největšího rozmachu dosáhlo na počátku 19. století, kdy zde žilo na 80 židovských rodin. Ve východní části obce existovalo židovské ghetto, které se nacházelo podél ulice vedoucí z návsi na východ. V polovině 19. století čítalo na 23 domů, z nichž do dnes se dochovala zhruba polovina. V téže lokalitě byla v první polovině 19. století postavena synagoga, která byla činná do 20. let 20. století. Poté byla využívána jako mateřská školka a ještě později, a to až do současnosti, jako obytný dům. V severní části obce se pak nachází židovský hřbitov z roku 1846, který byl během druhé světové války rozebrán a rozorán. Na počátku 21. století se několik náhrobních kamenů nachází povalených na nedaleké louce.[10]
Obecní správa a politika
V letech 2010–2014 byl starostou František Žák, od roku 2014 funkci vykonává Petra Kubániková.
Doprava
Bílence se nachází severně od silnice třetí třídy č. 25116 z Nezabylic do Velemyšlevsi, na které se nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Do samotné vesnice vede krátká silnice č. 25117, která pokračuje dále do Voděrad.[11] Nejbližší železniční stanice jsou Hořetice na trati Lužná u Rakovníka – Chomutov vzdálené asi pět kilometrů. Chomutovské stanice na trati Chomutov–Cheb jsou asi osm kilometrů daleko. Jižní okraj vesnice míjí značená cyklotrasa č. 3034 z Chomutova do Března u Postoloprt.[12]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje na návsi byl ve druhé polovině 15. století postaven jako kaple Hrobčických z Hrobčic a v první polovině 18. století barokně přestavěn.[13]
- Barokní zámek Bílence v areálu zemědělského dvora
- Socha svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století
- Synagoga v Bílencích
- Židovský hřbitov v Bílencích
Galerie
-
Kostel svatého Bartoloměje -
Socha svatého Jana Nepomuckého
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 72.
- ↑ a b Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Ostatní doly na JV okraji chomutovské oblasti, s. 127.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98.
- ↑ Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 84.
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-12-18]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-12-18]. Dostupné online.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1978, roč. 10., čís. 2, s. 50–51.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílence na Wikimedia Commons - Bílence v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
