Borax
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Borax | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Na2[B4O5(OH)4]·8H2O |
| Identifikace | |
| Barva | bezbarvý, bílý, šedý... |
| Vzhled krystalu | krátce prizmatické |
| Soustava | jednoklonná |
| Tvrdost | 2 – 2½ |
| Lesk | matný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nα = 1,447 nβ = 1,469 nγ = 1,472 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 1,71 g/cm³ |
| Rozpustnost | ve vodě |
| Ostatní | nasládlá chuť |
Borax (Wallerius, 1748), dříve též tinkal, chemický vzorec Na2[B4O5(OH)4]·8H2O (tetraboritan sodný), je jednoklonný minerál.
Název pochází z arabského buraq – bílý. Dřívější název tinkal pochází ze středověku, kdy byl borax do Evropy dovážen z Tibetu.[1]
Obsah |
Původ [editovat]
V ložiscích evaporitů, vysrážením ve slaných jezerech, jako výkvěty na půdách v aridních oblastech.
Morfologie [editovat]
Krystaly obvykle krátce až dlouze (do 10 cm) prizmatické [001], tabulkovité {100}, často rýhované rovnoběžně s [110]. Tvoří také celistvé agregáty. Dvojčatí vzácně podle {100}.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2½, křehký, hustota 1,71 g/cm³, štěpnost podle {100} dokonalá, podle {110} méně dokonalá, lom lasturnatý
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, šedá, šedobílá, modrá, zelená, bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průsvitný až neprůhledný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Na 12,06 %, B 11,34 %, H 5,29 %, O 71,32 %. Rozpustný ve vodě a v kyselinách. Před dmuchavkou taje a tvoří průsvitné kuličky. Pokud se do roztavené kuličky přidá nepatrné množství nějaké látky, kulička se zbarví. Tohoto se využívá, jako jednoduchého identifikačního prostředku, pro stanovení prvků, obsažených v látce. Na vzduchu rychle ztrácí vodu, matní a rozpadá se v jemný prášek – tinkalkonit.
Podobné minerály [editovat]
Parageneze [editovat]
- natrit, mirabilit, inyoit, ulexit, colemanit, kernit, kurnakovit, trona, attitalit, glauberit, kalcit, nitronatrit, gaylussit, hanksit, halit, sádrovec.
Využití [editovat]
Zdroj boru. Další použití má v chemickém a potravinářském průmyslu, sklářství, papírenství, v zemědělství jako hnojivo a při kovářském svařování. Pro tyto účely je též připravován uměle.
Naleziště [editovat]
Řídce se vyskytující minerál.
- Turecko – Eskişehirská provincie, Střední Anatolie – největší ložisko boraxu na světě[2];
- Itálie – Larderello, Toskánsko;
- Ukrajina – bahenní sopka u Bondarenkove, Kerčský poloostrov, Krym ;
- USA – jezera Borax Lake a Clear Lake, Kalifornie; jezero Borax Lake, Oregon;
- Tibet;
- Indie – Ladak;
- a další.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 339–341
Literatura [editovat]
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.
