Bitva u řeky Chalchyn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u řeky Chalchyn
Konflikt: Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
Vyřazené sovětské vozidlo BA-10
Vyřazené sovětské vozidlo BA-10
Trvání: 11. května - 16. září, 1939
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: řeka Chalchyn, Mongolsko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: status quo ante bellum
Sovětsko-mongolské vítězství
Změny území: {{{Území}}}
Strany
the Soviet Union 1923 Sovětský svaz,
Vlajka lidové republiky Mongolsko Mongolsko
Japonsko Japonsko,
Vlajka Mandžukuo Mandžukuo
Velitelé
Georgij Žukov,
Grigorij Štern,
Jakov Smuškevič
Mičitaro Komacubara
Masaomi Jasuoka
Síla
57 000 38 000 (na začátku), 75 000 (posily)
Ztráty
7974 mrtvých,
15 251 raněných
Japonský odhad:
8440 mrtvých,
8766 raněných
Sovětský odhad:
60 000 mrtvých a raněných
3000 zajatých
{{{poznámky}}}

Bitva u řeky Chalchyn (japonsky ノモンハン事件, mongolsky Халхын голын байлдаан, rusky Бои на Халхин-Голе) byla sovětsko-japonský vojenský konflikt rozpoutaný japonskými vojsky, která se pokusila obsadit část území Mongolské lidové republiky. Proběhla ve dnech 11. května16. září 1939 v okolí řeky Chalchyn na území Mongolska.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Ruský útok a tank BT-7

Ve dnech 11.14. května malé skupiny japonsko-mandžuského vojska vyvolaly první provokace na mongolsko-mandžuské hranici. 28. května následoval útok 2500 vojáků za podpory dělostřelectva a letectva. Všechny tyto útoky byly odraženy mongolskou armádou za podpory sovětské armády, která se v Mongolsku nacházela na základě dohody o vzájemné pomoci, a útočníci byli zahnáni zpět na území Mandžuska.

Na konci června přitáhli Japonci k hranici s velkou skupinou vojsk (1 pěchotní divize, 2 pěchotní pluky, 2 tankové pluky, 3 jízdní pluky), což obnášelo dohromady 38 tisíc vojáků, 310 děl, 135 tanků, 225 letadel, s cílem zničit obránce na levém břehu řeky Chalchyn. Tam byla usazena sovětsko-mongolská vojska (1 tanková brigáda, 3 motorizované pancéřované brigády, 1 kulometná brigáda, 2 motostřelecké pluky a 2 jezdecké mongolské divize) pod vedením velitele divize Georgije Konstantinoviče Žukova o síle 12 500 vojáků s bajonety a šavlemi, 109 děly, 186 tanky, 266 obrněnými vozidly a 82 letadly. Japonské jednotky využily svou převahu a 2. července přešly do útoku, v noci přebrodily řeku Chalchyn a obsadily horu Bajan Cagan, čímž pohrozily obklíčením obránců. Ti provedli odvetné údery ve třech směrech a po tuhých bojích 4. a 5. července vyhnali útočníky z levého břehu řeky. Další japonské útoky ve dnech 8.11. července a 24.25. července byly rovněž odraženy.

Zničený japonský tank typu 95 Ha-gó

Na začátku srpna japonské velení začalo plánovat nový útok. 10. srpna byla vojska soustředěná na obsazeném mongolském území převedena pod 6. armádu, které velel O. Rippo. Jednalo se o 2 pěchotní divize, 1 pěchotní brigádu, 2 tankové pluky, 4 samostatné prapory a 3 jezdecké pluky, což představovalo 75 000 vojáků, 500 děl, 182 tanky a 300 letadel. Útok měl začít 24. srpna. Sovětsko-mongolská vojska byla převedena do 1. armádní skupiny pod vedení Georgije Žukova. Jednalo se o motostřeleckou divizi a 2 střelecké divize, 2 tankové, 3 obrněné, 1 kulometnou a 1 leteckou brigádu a 2 mongolské jezdecké divize a jezdecký pluk, což představovalo 57 000 vojáků, 498 tanků, 385 obrněných vozidel, 542 děl a minometů a 515 letadel. Mongolským vojskům velel maršál Chorlogín Čojbalsan. Cílem sovětsko-mongolského velení bylo pomocí úderů na křídlech obklíčit a zničit protivníka mezi řekou Chalchyn a státní hranicí. 20. srpna přešli do útoku a po úporných bojích ráno 23. srpna obklíčili jádro japonské 6. armády. V následujících dvou dnech byla obklíčená skupina v bojích zničena. Do 31. srpna bylo mongolské území vyčištěno od nepřátelských vojsk. Ve dnech 4. a 8. září provedla japonská pěchotní divize další útok, ale byla s velkými ztrátami odražena. Během bojů utrpělo porážku rovněž japonské letectvo.

Důsledky bitvy[editovat | editovat zdroj]

Celkové ztráty od května do září činily na japonské straně 61 000 zabitých, raněných a zajatých a na sovětské a mongolské straně 18 500 vojáků. Dne 16. září byly boje ukončeny poté, co japonská strana požádala o příměří. 17 121 vojáků bylo vyznamenáno řády a medailemi a 70 jich získalo řád hrdina Sovětského svazu (S. I. Gricevec, G. P. Kravčenko, J. V. Smuškevič již podruhé). Sovětská armáda získala cenné zkušenosti s využitím tanků a letadel. Porážka Japonce odradila od toho, aby napadli v průběhu 2. světové války Sovětský svaz.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu