Bečva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bečva
Bečva v Přerově
Bečva v Přerově
Základní informace
Délka toku61,5 km
Plocha povodí1620,19 km²
Průměrný průtok17,5 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-11-02-001
Zdrojnice
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Zlínský kraj - Valašské Meziříčí), (Olomoucký kraj - Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečva je řeka na Moravě, největší levostranný přítok řeky Moravy. Délka toku řeky činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1]

Průběh toku

Řeka vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Obě řeky pramení na svazích Vysoké, Vsetínská Bečva (též označována jako Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována jako Dolní Bečva) na severních.

K rožnovskému pramenu se dostaneme z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k pramenu vede na sever, přímo z vrcholu hory Vysoká.

K pramenu Vsetínské Bečvy dojdeme od rozhledny Súkenická, také nedaleko horské chaty Třeštík.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrný průtokústí činí 17,5 m³/s.

Hlásné profily:[2][3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Teplice nad Bečvou 41,40 1275,32 km² 15,5 m³/s 908,0 m³/s
Dluhonice 9,30 1592,81 km² 17,3 m³/s 892,0 m³/s

Historie

Most přes Bečvu u Rybářů

Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce zregulovány, hrozí řeka na dolním toku záplavami. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  2. Evidenční list hlásného profilu stanice Teplice nad Bečvou [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  3. Evidenční list hlásného profilu stanice Dluhonice [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy