Přeskočit na obsah

Arnošt Winter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Arnošt Winter
Senátor Arnošt Winter asi v roce 1938, snad autoportrét
Senátor Arnošt Winter asi v roce 1938, snad autoportrét
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1932 – 1939
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
NSP

Narození24. prosince 1880
Nové Dvory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1944 (ve věku 63–64 let)
Osvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
PříbuzníLev Winter a Gustav Winter (sourozenci)
SídloPraha XIX
Alma materněmecká univerzita Praha
Profesepolitik, překladatel a technik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Winter (24. prosince 1880 Nové Dvory1944 Osvětim) byl český a československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou a odborník na železniční stavby.[1]

Narodil se v Nových Dvorech u Chýnova u Tábora jako třetí ze šesti dětí v chudé rodině židovského rolníka a později nájemce mlýna. Na studiích gymnázia v Táboře se – stejně jako jeho starší bratr Lev Winter – živil sám, převážně kondicemi. Vystudoval železniční inženýrství na německé univerzitě v Praze. Po studiích pracoval jako zeměměřič a projektant dopravních staveb v rakouských Alpách. Od roku 1908 do roku 1939 pracoval na ředitelství státních drah v Plzni – naposledy jako náměstek ředitele. Byl odborníkem na železniční vlečky a autorem několika patentů na železniční výhybky.

Angažoval se i politicky. Od mládí byl aktivním členem sociální demokracie, stejně jako oba jeho bratři. Psal články do Práva lidu, Akademie, Odborového sdružení a Studentského sborníku, který do roku 1905 vedl. V roce 1905 převzal rubriku sociální politiky v Masarykově Naší době, kterou vedl až do zimy 1914, kdy Masaryk odešel do ciziny. Ve stejné době publikoval i pod pseudonymem Chmurný Z. a překládal z němčiny a francouzštiny.

V říjnu 1918 se jako představitel drážní správy v Plzni podílel na přebírání moci československým státem.[2] Na jaře 1920 navštívil spolu se Šmeralem sovětské Rusko. O své cestě vydal útlou knížku. Tím, co tam viděl, byl hluboce rozčarován. K bolševismu se pak stavěl odmítavě. Nicméně víru v socialismus si podržel a v roce 1933 navrhl neúspěšně pojmenovat v Plzni některou z významných ulic po Karlu Marxovi k 50. výročí jeho úmrtí.[3] Většinu života působil v Plzni, kde byl členem městské rady a později i místostarostou. V říjnu 1928 byl pod jeho vedením v Plzni ustaven regulační poradní sbor, jehož úkolem bylo připravit územní plán tohoto západočeského velkoměsta. V roce 1936 byl zvolen předsedou Národohospodářského sboru západočeského.[4]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1932 jako náhradník poté, co zemřel senátor Gustav Habrman. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval až do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do nově zřízené Národní strany práce.[5][6] V letech 19321935 byl zpravodajem technicko-dopravního výboru a ve volebním období 19351939 byl jeho předsedou. Zároveň byl členem zahraničního výboru a branného výboru a jednatelem Klubu senátorů Československé sociálně demokratické strany.

V lednu 1942 byl ze svého bydliště v Praze deportován do Terezína a odtud v říjnu 1944 do koncentračního tábora Osvětim, kde byl z rasových důvodů zavražděn.[7]

  1. Winter, Arnošt, nar. 1880 jk01151715 [online]. opac.nm.cz [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 205. 
  3. DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 268. 
  4. DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 252, 281. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. 
  7. Ing. Arnošt Winter [online]. holocaust.cz [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]