Přeskočit na obsah

Antonín Trýb

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. MUDr. Antonín Trýb, DrSc.
Narození7. března 1884
Karlov (Roztoky)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtízáří 1960 (ve věku 76 let) nebo 3. září 1960 (ve věku 76 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékař, pedagog, spisovatel, básník a prozaik
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
OceněníŘád práce
Řád 25. února
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
DětiRichard Trýb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Trýb (7. března 1884 Karlov – 3. září 1960 Brno)[1] byl český lékař, básník a spisovatel.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Antonína a Filipíny Trýbových. V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze[2] a roku 1912 dosáhl akademické hodnosti docenta pro dermatovenerologii.

Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 1919–1920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky.

Po válce v Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1921–1956 byl jejím přednostou. Zabýval se pohlavními nemocemi, stal se průkopníkem histopatologie kůže u nás. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU. Na fakultě vznikl Klub Antonína Trýba.

Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou (27. 6. 1948)[3] se stal členem KSČ.[4] Byl vyznamenán Řádem 25. února[4] a v roce 1954 obdržel Řád práce.[5]

Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.

Se ženou Marií rozenou Vejbornou měl syna Richarda a dcery Evu (1916–1949) a Helenu (1924–2005).[6]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Křivoklát (1905) – rané básně oslavující rodné Křivoklátsko
  • Písně o malém Jaku (1906)
  • Nero
  • Tiché vody
  • Pohádky stříbrného pramene (1911)
  • Před branami Východu (1920) – cestopisné fejetony, v nichž zachytil své zážitky ze sibiřské mise.
  • Příběhy domu na Čang-Wu (1930) – román, v němž se autor pokusil zachytit odlišnosti východního a západního vnímání života, inspirovala ho jeho cest do Číny a Japonska
  • Císař chudých (1935) – román věnovaný osobnosti římského císaře Diokleciána, psychologická studie, autorovo stěžejní dílo
  • Až v nás (1940) – přírodní lyrika
  • Loňské listí (1946) a Kruh (1956) – sbírky, vrcholí v nich víra ve věčný koloběh života
Trýb zachycuje velmi pěkně svůj průhled do dalekého světa; poslán jako lékař přes Indii, Čínu a Japonsko na pomoc sibiřským hochům, putoval jako umělec: s citlivou pozorností, dychtě po dojmech, ostře vnímaje, přemýšlivě váže. Není smyslovým tulákem, zpracovává své dojmy v hutný výtěžek reflexí, srovnává, vysvětluje si, hledá poznání tu o koloniální politice anglické, tu o přednostech Číňanů a jejich vyhlídkách, tu o životě našich dobrovolců. Vždy bystrý, prakticky soudící a objektivní, dovede velmi často poučit i svého čtenáře; přitom dává mu půvabnou, pitoreskní a velmi živou četbu. Nesporně jeden z nejšťastnějších cestopisů, které dosud máme.

Karel Čapek, Antonín Trýb: Před branami Východu (recenze), otištěno v Lidových novinách 9. 10. 1921[7]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. S. 685.
  4. ↑ a b Antonín Trýb v Encyklopedii dějin města Brna
  5. ↑ Malá československá encyklopedie. 6. svazek (Š–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 304.
  6. ↑ Helena Trýbová. csfd.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČAPEK, Karel. O umění a kultuře. II. 1., souborné vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 665 s. cnb000011598. [Citovaný text je na s. 334.]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Antonín Trýb" je na str. 653–654.]
  • MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 1020–1022.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Trýb&oldid=24125342“