Alavité (sekta)
Alavité jsou muslimská náboženská skupina, která patří do šíitské větve islámu. Alávité žijí převážně v Sýrii, Turecku a Libanonu. Nejsou identičtí s alevity. Ve světě jsou přibližně 3 miliony alavitů.[1] Většina sunnitů je vnímá jako kacíře, ani mnozí šíité jim nejsou nakloněni.[1]Některé jejich obřady se prolínají s křesťanskými.[1] Pro svou víru byli dlouho perzekvováni vládci Sýrie, dokud se v roce 1970 nedostal k moci Háfiz al-Asad, otec Bašára Asada.
Dnes představují 13 procent syrské populace (žijí zejména na západě Sýrie).[2] Uplynulých 50 let dominovala politickému systému elita vedená rodinou Asadovců. Během probíhající syrské občanské války je jejich vláda vystavena značnému tlaku.
Věrouka a dějiny
Alavismus je větví šíitského islámu, respektuje šaríu (islámské právo) a uplatňuje ji v duchu výkladu šestého šíitského imáma Dža'fara as-Sádika, který je nejvlivnějším šíitským náboženským vykladačem.[2]Podobně jako drúzové i alavité věří v reinkarnaci.[2] Nezakazují pití alkoholu.[2]
V Sýrii představují po sunnitech druhou největší náboženskou skupinu (13 %).[2] Osmani s nimi zacházeli jako s nemuslimy, podobně jako s Židy či s křesťany a museli platit daň (džizja).[2]Po povstáních proti Osmanům v letech 1806, 1811 a 1852 dostali omezenou samosprávu.[2] Po první světové válce byl v roce 1922 francouzský mandát rozdělen na čtyři státy, včetně státu Alavitů.[2] Sjednocení těchto dílčích států do jedné Sýrie pro ně znamenalo obavy z převahy sunnitů v politice.[2] Alavitští důstojníci sehráli v převratech v roce 1963 a 1966 klíčovou roli.[2] Jejich význam razantně stoupl až po nástupu Háfize Asada.[2] Ten v roce 2000 přenechal vládu synovi Bašárovi.[2]
Galerie
-
Rozšíření alavitů v Levantě -
Mapa zobrazující státy ve francouzském mandátu, roky 1921–22 (Alavitský stát vyznačen fialově) -
Zástava Alavitského státu (1920–1936) -
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alaviti na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alavité na Wikimedia Commons
