Airbus A330

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Airbus A330
Airbus A330-200 společnosti Aeroflot
Airbus A330-200 společnosti Aeroflot
Určenídopravní letoun
VýrobceAirbus
První let2. listopadu 1992
Zařazenoleden 1994
UživatelTurkish Airlines
Air China

China Eastern Airlines

Delta Air Lines
Výroba1993–současnost
Vyrobeno kusů1361 (srpen 2017)
Cena za kus139,6-145,5 mil. US$ (v roce 2003)
175 mil. $ (A330-200F v roce 2007)
VariantyA330 MRTT
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kokpit Airbusu A330-200 Air Berlin
Airbus A330-300 US Airways v roce 2013
Kabina Airbusu A330-200 na palubě Turkish Airlines
Přistávající Airbus A330-200 Garuda Indonesia
Nákladní A330-200F společnosti Avianca

Airbus A330 je širokotrupý dvoumotorový proudový dopravní letoun pro střední a dlouhé tratě vyráběný společností Airbus. Verze A330-200 a –300 mají dolet mezi 5 600 až 13 430 kilometry, větší verze dokáže pojmout 335 cestujících v uspořádání dvou tříd. K roku 2017 se jedná se o nejčastěji létaný typ širokotrupého letounu vůbec.[1]

Trup a křídla A330 jsou prakticky identické s trupem a křídly typu A340, liší se pouze počtem a typy použitých motorů. A330 zdědil základní konstrukci trupu po Airbusu A300, stejně tak přední sekce (nos a kokpit) a systém fly-by-wire jsou z Airbusu A320. První let se konal 2. listopadu 1992, do pravidelných letů byl letoun zařazen v lednu 1994. Airbus stále tento typ zdokonaluje a již byla představena vylepšená verze Airbus A330neo, která bude díky novým motorům úspornější a dostane i další vylepšení.[2]

Airbus od počátku vyvíjel A330 se záměrem prosadit se na trhu letounů ETOPS (Extended-range Twin-engine Operation Performance Standards), který byl vytvořen typy A300 a Boeingy 767.

K září 2017 bylo vyrobeno 1368 kusů tohoto letounu.

Varianty

Existují dvě varianty A330: A330-300 s delším trupem, délkou 63,6 m a doletem až 10 500 km. A330-200 s kratším trupem, délkou 59,0 m a doletem až 12 500 km.

A330-200

A330-200 byl vyvinut zčásti jako náhrada za A300-600R a jako konkurent Boeingu 767-300ER. A330-200 je zkrácená verze původního A330-300. Ekvivalentem A330-200 jsou u Boeingu modely 767-300ER a 787-8.

Svislá ocasní plocha byla oproti verzi - 300 zvětšena, aby se uchovala její účinnost i při zkráceném trupu. Rovněž kapacita palivových nádrží byla zvýšena a maximální vzletová hmotnost činí 275 tun. Typický dolet s 253 cestujícími ve třech třídách je 12 500 km.

Pohon zajišťují dva dvouproudové motory General Electric CF6-80E, Pratt & Whitney PW4000 nebo Rolls-Royce Trent 700. Všechny motory mají povolen provoz podle standardu ETOPS-180. První zákazník, ILFC/Canada 3000, si A330-200 převzal v dubnu 1998.

A330-200 se od počátku velmi dobře prodávaly, např. v roce 2004 se jich prodalo 23 kusů oproti 9 kusům Boeingu 767. Výsledkem bylo, že Boeing požádal Rolls Royce a GE, aby vyvinuly motory, které umožní projektovanému Boeingu 787 být o 15% ekonomičtější než A330-200.

Letecké společnosti, které používají nebo používaly A330-200 jsou např. Aer Lingus, Aeroflot, Air France, Air Transat, Austrian Airlines, Delta Air Lines, EgyptAir, Emirates, Etihad Airways, EVA Air, Gulf Air, KLM, Lufthansa, Malaysia Airlines, Qantas, Qatar Airways, Air Comet, Avianca, Jet Airways, Saudi Arabian Airlines, Swiss International Air Lines, Sri Lankan Airlines, TAM Linhas Aéreas a Turkish Airlines.

A330-200F

A330-200 Freighter je nákladní verze A330-200. Při nákladu 65 tun má dolet přes 7 400 km a s nákladem 70 tun uletí 5 900 km. A330-200F svou velikostí, kapacitou a doletem konkuruje letounům Boeing 767-300F a B777F. V srpnu 2016 Airbus dodal 35 nákladních letounů tohoto typu, přičemž dalších 7 bylo objednáno.

A330-300

A330-300 byl vyvinut jako náhrada za A300. Je založen na prodlouženém trupu A300-600 s novým křídlem, ocasními plochami a fly-by-wire softwarem. A330-300 má kapacitu 295 cestujících při uspořádání ve třech třídách, 335 ve dvou a 440 v jedné třídě při doletu 10 500 km. Při přepravě nákladu je kapacita A330-300 srovnatelná s kapacitou Boeingu 747. Některé aerolinie přepravují s těmito stroji přes den cestující a přes noc pouze náklad. Ekvivalentem A330-300 je u Boeingu model 767 nebo B777-200.

Pohon obstarávají dva motory General Electric CF6-80E, Pratt & Whitney PW4000 nebo Rolls-Royce Trent 700. Všechny motory mají povolen provoz podle standardu ETOPS-180. První kusy vstoupily do služby v roce 1993.

Mezi letecké společnosti, které A330-300 provozují nebo provozovaly, patří Aer Lingus, Air Canada, Air Transat, Asiana Airlines, Cathay Pacific, China Airlines, České aerolinie (ČSA), Dragonair, Delta Air Lines, Finnair, Garuda Indonesia, Korean Air, Lufthansa, Malaysia Airlines, Philippine Airlines, Qantas, SAS, Brussels Airlines, Thai Airways, Singapore Airlines či Swiss International Air Lines.

Od května 2013 přibyl A330-300 do letadlové flotily ČSA, se kterým létá do jihokorejského Soulu. Je to jejich největší dopravní letoun.[3]

A330F

Od roku 2012 nabízí Airbus ve spolupráci s firmou ST Aerospace možnost přestavění typů Airbus A330-200 a –300 z verze pro pasažéry na nákladní. K první takovéto „rekonstrukci" letounu má dojít v roce 2016, zájem projevily Qatar Airways. Verze A330-300P2F (Passenger to freighter) by měla při nákladu 60 tun uletět 4000 kilometrů, při výkonnější verzi s 61 t dolet 7400km.

A330 MRTT

Související informace naleznete také v článku Airbus A330 MRTT.

Multi Role Tanker Transport je vojenská verze A330-200, která slouží jako vzdušný tanker a strategické transportní letadlo.

A330neo

Airbus A330neo je vylepšený úspornější Airbus A330, nabízený ve verzích –800neo (–200) a 900neo (–300). Nápad představila společnost světu 14. července 2014 na mezinárodním aerosalonu ve Farnborough. První let se konal 19. října 2017. Typ bude má nové motory Rolls-Royce Trent 7000, nové winglety (inspirované Airbusem A350), od 3,7 metrů delší rozpětí (celkem 64 m) a s větším doletem pojme také víc cestujících.

Souhrn nehod

[kdy?]

  • Katastrofy: 3 (celkem 339 mrtvých)
    • 30. června 1994 A330 při zkušebním letu havaroval krátce po vzletu v Toulouse, všichni na palubě zahynuli
    • 1. června 2009 v brzkých ranních hodinách se letadlo A330-200 společnosti Air France (let AF447 z brazilského Rio de Janeira do Paříže) s 228 pasažéry a členy posádky ztratilo nad Atlantským oceánem z radarů. Teprve 6. června 2009 byly objeveny na hladině trosky stroje a těla prvních pasažérů. Až v létě r. 2012 vyšetřování označilo za příčinu tragédie kombinaci lidské chyby a selhání techniky. Jedná se o dosud nejhorší letecké neštěstí Air France.
    • 12. květen 2010 A330-200 libyjských aerolinií al-Afrikíja havaroval asi 10 min před přistáním v Tripolisu, všichni na palubě zahynuli (103), kromě osmiletého chlapce z Nizozemí
  • Nehody: 4 (0 mrtvých)
    • 21. května 2018, Let SV3818 saúdskoarabských aerolinek nouzově přistál na letišti v Džidda. Let se 151 cestujícími na palubě byl na trase z Medína do bangladéšského hlavního města Dháka. Po dosažení letové hladiny 37 000 stop se u stroje objevili technické problémy. Pilot se rozhodl nouzově přistát v Džiddě. Další problém nastal během nouzového přistání. Stroji se nevysunul přední podvozek a pilot musel přistát bez podvozku. Stroj se během přistání značně poškodil, nikdo z cestujících nebyl zraněn.[4]
    • 24. července 2001, 2 A330-243 společnosti Sri Lanka Airlines byly zničeny na zemi příslušníky hnutí Tamilští tygři v Kolambě, Srí Lanka, společně s A320-200, A340-300 a letkou vojenských letadel. Další dvě letadla, A320 a A340, byla poškozena, ale později opravena.[5]
    • 24. srpna 2001, během letu 236 společnosti Air Transat došlo stroji A330-243 palivo nad Atlantským oceánem a stroj musel překonat vzdálenost 120 km bezmotorovým (klouzavým) letem na letiště na Azorských ostrovech. Nikdo nezahynul, letoun byl jen mírně poškozen při nouzovém přistání.
    • 7. října 2008 měl vážné technické potíže A330-300 společnosti Qantas. Při letu došlo chybou autopilota k propadu letounu asi o 300 metrů a zranění více než 70 cestujících.[6]
  • Únosy: 2 (celkem 1 mrtvý).

Specifikace

Airbus A 330-200 Air Seychelles
Airbus A330-200 Etihad Airways přistává na letišti Heathrow v Londýně
Rozměry A330-200 A330-300
Celková délka 58,8 m 63,6 m
Výška (po vršek SOP) 17,40 m 16,85 m
Průměr trupu 5,64 m 5,64 m
Maximální šířka kabiny 5,28 m 5,28 m
Délka kabiny 45,0 m 50,35 m
Rozpětí (geometrické) 60,3 m 60,3 m
Plocha křídla 361,6 m2 361,6 m2
Šíp křídla 30° 30°
Rozvor 22,2 m 25,6 m
Rozchod 10,69 m 10,69 m
Základní operační údaje
Motory dva dvouproudové CF6-80E1 nebo PW4000 nebo RR Trent 700 dva dvouproudové CF6-80E1 nebo PW4000 nebo RR Trent 700
Tah motorů 303-320 kN 303-320 kN
Typický počet cestujících 253 (3 třídy) / 293 (2 třídy) 295 (3 třídy) / 335 (2 třídy)
Dolet (s max. počtem pasažérů) 12 500 km 10 500 km
Max. rychlost 0,86 M 0,86 M
Objem nákladního prostoru (standardní/možný) 19,7 / 13,76 m3 19,7 / 13,76 m3
Hmotnosti
Max. hmotnost na ploše 230,9 (233,9 ) t 230,9 (233,9) t
Max. vzletová hmotnost 230 (233) t 230 (233) t
Max. hmotnost při přistání 180 (182) t 185 (187) t
Max. hmotnost bez paliva 168 (170) t 173 (175) t
Max. množství paliva 139,100 l 97,170 l
Typická prázdná operační hmotnost 119,6 t 122,2 (124,5) t
Typická hmotnost nákladu 36,4 t 45,9 t

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Airbus A330 na anglické Wikipedii.

  1. A330neo Film Produit [online]. Airbus, 2017-10-18 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  2. A330 Family: A330-200, A330-300 - A330 photos, pictures, A330 videos, A330 3D view | Airbus | Airbus, a leading aircraft manufacturer [online]. [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Flotila ČSA přivítala největší dopravní letoun, který kdy měla. Aktuálně.cz. 2013-05-14. Dostupné online [cit. 2017-10-19]. 
  4. RANTER, Harro. ASN Aircraft accident Airbus A330-243 TC-OCH Jeddah-King Abdulaziz International Airport (JED). aviation-safety.net [online]. [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. 
  5. http://aviation-safety.net/database/operator/airline.php?var=6660
  6. http://zpravy.idnes.cz/letadlem-zamaval-autopilot-ne-turbulence-zjistilo-vysetrovani-p8d-/zahranicni.asp?c=A081014_132651_zahranicni_stf

Externí odkazy