Adam Václav Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adam Václav Těšínský
těšínský kníže
Portrét knížete Adama Václava
Portrét knížete Adama Václava
Doba vlády 15791617
Narození 12. prosince 1574
Úmrtí 13. července 1617
Předchůdce Václav III. Adam Těšínský
Nástupce Fridrich Vilém Těšínský
Manželky Alžběta Kuronská
Rod Slezští Piastovci
Dynastie Piastovci
Otec Václav III. Adam Těšínský
Matka Kateřina Sidonie Sasko-Lauenburská

Adam Václav Těšínský (polsky Adam Wacław Cieszyński; 12. prosince 157413. července 1617) byl v letech 15791617 těšínský kníže pocházející z rodu slezských Piastovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se z druhého manželství těšínského knížete Václava III. Adama se Sidonií Kateřinou Saskou-Lauenburskou. Matka byla dcerou sasko-lauenburského vévody Františka I. z dynastie Askánců a Sibyly Saské z dynastie Wettinů. Po otcově smrti roku 1579 byl ještě nezletilý, vládu za něj vykonávala matka a poručníci. Plné vlády v zemi se ujal roku 1595.[1]

Patrně kvůli vysokým dluhům se po smrti své ženy vydal bojovat do Uher, kde zrovna probíhala válka s Osmanskými Turky. V roce 1605 se po obsazení Žiliny povstalci Štěpána Bočkaje vrátil kníže zpět na Těšínsko, aby připravil zemi na možnost případného vpádu Bočkajovců do Slezska. Tato možnost padla uzavřením míru mezi Bočkajem a Rudolfem II. V roce 1609 se připravoval na vpád do Moravy, což mělo být součástí plánu Rudolfa II. získat zpět své pozice v souboji s bratrem Matyášem. Za to mu byla slíbena doživotní zástava Opavského a Krnovského knížectví a funkce vrchního ubytovatele císařské armády.[2] Plán selhal, neboť byl vyzrazen, knížeti se navíc nedostávalo financí. V zimě přelomu 1610/11, za vpádu pasovských, stála těšínská vojska opět na hranici. V roce 1610 Adam Václav také konvertoval ke katolicismu a zahájil protireformaci;[3][4] vyhnal z Těšína všechny protestantské kazatele a znovu zavedl do města dominikánské mnichy.[5] V roce 1617 se stal po smrti minsterbersko-olešnického knížete Karla II. nový vrchním slezským hejtmanem.[6] Dlouho se však z nové funkce neradoval, neboť již v červenci téhož roku zemřel.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

17. září 1595 se oženil s dcerou kuronského a zemgalského vévody Gottharda Kettlera, Alžbětou († 1601). Z manželství se narodilo pět dětí:

Kromě manželských dětí měl ještě syna s Markétou Koschlingerovou, barona Václava Gottfrieda z Hohensteinu.[8]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. Dále jen Dějiny Slezska v datech. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 451.  
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Opava. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X. S. 163.  
  3. JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu II. 1490–1763. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 595 s. ISBN 978-80-7422-169-9.  
  4. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 183.  
  5. ŽÁČEK, Rudolf. Těšínsko od roku 1450 do vymření Piastovců. In Nástin dějin Těšínska. Ostrava : Advertis, 1992. S. 36-37.
  6. Dějiny Slezska v datech, S. 151.
  7. http://costel-marian.de/genealogy/getperson.php?personID=I19845&tree=EU-Adel
  8. http://genealogy.euweb.cz/piast/piast9.html
Předchůdce:
Václav III. Adam
Znak z doby nástupu Těšínský kníže
15791617
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich Vilém
Předchůdce:
Karel II. Minsterberský
Vrchní slezský hejtman
1617
Nástupce:
Jan Kristián Břežský