Mikuláš Sarkander
| Mikuláš Sarkander | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1570 |
| Místo narození | Skočov |
| Datum úmrtí | 29. listopadu 1622 |
| Místo úmrtí | Olomouc |
| Povolání | kněz, kanovník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Sarkander (kolem 1570 Skočov – 29. listopadu 1622 Olomouc) byl slezský římskokatolický duchovní, opavský inkvizitor, kanovník olomoucký, olomoucký a štrasburský, odpůrce českého stavovského povstání a bratr sv. Jana Sarkandra.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do slezské rodiny Řehoře Matěje Sarkandra Heleny Gurecké z Kornic. Měl bratry Václava, Pavla, Jana a nevlastního bratra Matouše, jenž byl z matčiného prvního manželství.
Když otec zemřel, přestěhovala se matka s rodinou do Příbora, kde žil její první syn z prvního manželství Matouš Vlčnovský.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Nejprve studoval v Olomouci na jezuitské škole, kde byl imatrikulován roku 1590 a za šest byl ustanoven zámeckým kaplanem u Ladislava Berky z Dubé ve Velkém Meziříčí. V českých zemích se tou dobou rozšiřovaly bludy Martina Luthera a Sarkander se snažil zdejší obyvatele vrátit ke katolické víře.
Kardinál Dietrichstein poslal dne 1. ledna 1608 Mikuláše do vojensky obsazené Opavy k předsevzetí děkanství a k provedení protireformačních opatření. Sarkandrovi bylo též slíbeno kanovnictví olomoucké, ale pod podmínkou, že v Opavě bude složit tři roky.
Mikuláš Sarkander se pak ihned ujal svého inkvizičního pověření a nechal z Opavy vypovědět všecky reformované kazatele. Přivolal si také Tovaryšstvo Ježíšovo a svého bratra sv. Jana, aby společně nadále obraceli lid na katolickou víru.
Mikuláš Sarkander plánoval spiknutí s vojenským zásahem proti Opavě a stavům. Jeho plány však byly odhaleny a Sarkander byl označen za vlastizrádce. Postavil se proti němu hlavně Václav Bítovský z Bítova, který se podílel na smrti jeho bratra. Za pomoci Rudolfa II. se mu ale podařilo utéci za hranice, kde mu byl Leopoldem Pasovským udělen štrasburský kanonikát s farou v Nové Vsi. Teprve po bitvě na Bílé Hoře se mohl vrátit zpět na Moravu, kde se roku 1620 stal kanovníkem olomouckým.
Zemřel roku 1622.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Osobnosti víry - svatý Jan Sarkander. www.doo.cz [online]. [cit. 2022-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Sarkander Mikuláš. Statutární město Opava [online]. [cit. 2022-08-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠUMŠAL, Jaroslav. Rubín Moravy, blahoslavený Jan Sarkander, kněz mučedník. Olomouc: Edice Krystal, 1934. Dostupné online. S. 12–46.