Albrecht III. Achilles

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albrecht Achilles

Albrecht III. Achilles (9. listopadu 1414, Tangermünde11. března 1486, Frankfurt am Main) byl braniborský kurfiřt, markrabě braniborsko-ansbašský a braniborsko-kulmbašský, krosenský kníže a slezský zemský hejtman pocházející z rodu Hohenzollernů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí syn Fridricha I. Braniborského. Původně papežský stoupenec přešel na stranu českého krále Albrechta II. Habsburského. Za své věrné služby byl v roce 1439 jmenován vrchním slezským hejtmanem.[1] Aby potvrdil své postavení v této zemi, provdal své dcery Uršulu za minsterberského knížete Jindřicha I. Staršího (syna českého krále Jiřího z Poděbrad) a Barboru, hlohovskou kněžnu, poprvé za Jindřicha XI. Hlohovského a poté za Vladislava Jagellonského. Po smrti krále Albrechta II. mu plzeňský landfrýd nabídl českou korunu, Albrecht ji ale odmítl.[2]

Po smrti hlohovského knížete Jindřicha XI. roku 1476 se rozpoutal boj o osiřelé Hlohovsko, do kterého se zapojil i Albrecht. Proti jeho nárokům se postavil zaháňský kníže Jan II. Šílený, podporovaný Matyášem Korvínem. V nastalé dlouhotrvající válce získal převahu slezský kníže a mírem z Kamence z roku 1482 připadlo Janovi Hlohovsko. Barbora si ponechala pouze Krosensko s tím, že po její smrti připadne Braniborsku, což se také stalo.[3]

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

První manželkou Albrechta III. Achilla byla Markéta Bádenská (1431 - 24. října 1457, Ansbach), dcera Jakuba I. Bádenského. Z manželství vzešli tři dcery a syn:

1467 minsterberský kníže Jindřich I. Starší (1448-1498), třetí syn českého krále Jiřího z Poděbrad
1467 vévoda Eberhard II. Württemberský (1447-1504)
1476 saská princezna Markéta Saská (1449-1501)

V roce 1458, záhy po smrti první manželky, se Albrecht Achilles oženil podruhé, a to s Annou Saskou, dcerou saského kurfiřta Fridricha II. Z manželství vzešlo třináct potomků:

1479 princezna Žofie Jagellonská (1464-1512)
∞ 1478 falckrabě Kašpar von Zweibrücken (1458-1527)
∞ 1. 1472 kníže Jindřich XI. Hlohovský (ca 1430-1476)
∞ 2. 1476 (gesch. 1500) český král Vladislav II. Jagellonský (1456-1516)
∞ 1481 vévoda Vilém von Jülich-Berg (1455-1511)
∞ 1491 hrabě Hermann VIII. von Henneberg-Aschach (14701535)
1500 hrabě Vilém VII. von Henneberg-Schleusingen (14781559)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 208.  
  2. JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 374.  
  3. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 419.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Fridrich II. Železný
Znak z doby nástupu Kurfiřt braniborský
14711486
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan Cicero Braniborský
Předchůdce:
Fridrich I. Braniborský
Markrabě braniborsko-ansbašský
14401486
Nástupce:
Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
Předchůdce:
Jan Braniborsko-Kulmbašský
Markrabě braniborsko-kulmbašský
14571486
Nástupce:
Zikmund Braniborsko-Kulmbašský