Faerština

Faerština (Føroyskt)
Rozšíření	Faerské ostrovy; Dánsko; Island;
Počet mluvčích	66 000
Klasifikace	Indoevropské jazyky Germánské jazyky Severogermánské jazyky; ; ;
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Faerský jazykový výbor (Føroyska Málnevndin)
Úřední jazyk	Faerské ostrovy (Dánsko)
Kódy
ISO 639-1	fo
ISO 639-2	fao (B); fao (T)
ISO 639-3	fao
Ethnologue	FAE
Wikipedie
	fo.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku). Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.

Rozšíření

Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je dánština.

Historie

Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku 1773. Spisovnou normu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku 1912, úředním jazykem se stala roku 1939, od roku 1948 je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk.

Abeceda a výslovnost

Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru.

velké:

A

Á

B

D

Ð

E

F

G

H

I

Í

J

K

L

M

N

O

Ó

P

R

S

T

U

Ú

V

Y

Ý

Æ

Ø

malé:

a

á

b

d

ð

e

f

g

h

i

í

j

k

l

m

n

o

ó

p

r

s

t

u

ú

v

y

ý

æ

ø

výslovnost:

ea, a

oa, o

b

d

-/j/v

é, e

f

g, dž, -/j/v

h

í, i

uj, u^j

j

k, č

l

m

n

ó, o

ou, ö

p

r

s

t

ú, u

üu, ü

v

í, i

uj, u^j

ea, a

ő, ö

Hláskosloví stojí mezi islandštinou a západonorskými dialekty.
Æ - pochází z norštiny, je-li krátké, čte se jako A, je-li dlouhé, čte se jako EA. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
Ø - pochází z norštiny, čte se jako německé přehlasované Ö. Unicode U+00D8 velké, U+00F8 malé.
Ð - pochází z islandštiny a běžně se nevyslovuje. Ovlivňuje ale předchozí a následné samohlásky a pak je slyšet buď J nebo V. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)

Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučné pozici, když za nimi následuje max jedna souhláska, případně skupiny hlásek PL, KL, PR, TR, KR, TJ, KJ, SJ (ale na jihu Faerských ostrovů se před TJ a SJ vyslovují samohlásky krátce)
G se čte jako dž před E, I, J, Y a EY (platí téměř výhradně na začátku slova, po samohlásce se semostatné G většinou nevyslovuje vůbec),
K se čte jako č před 'E, I, J, Y a EY',
SKJ a SK se čtou jako š před 'E, I, Y a EY',
DJ se čte jako dž, na jihu Faerských ostrovů dj,
STJ se většinou čte jako š, někdy (na jihu Faerských ostrovů vždy) jako stj,
TJ a HJ se převážně čtou jako č, 'TJ' na jihu Faerských ostrovů vždy tj,
EI se v jižní části Faerských ostrovů čte jako aj/a^j, v severní části jako oj/o^j (tj. stejně jako 'OY') - na rozdíl od samotného 'E' nebo digrafu 'EY' neměkčí předcházející 'K, G, SK',
EY se v dlouhé výslovnosti čte ej, krátce jako e,
Æ se v jižní části Faerských ostrovů čte shodně jako 'E',
Ó se na jihu Faerských ostrovů čte jako ou/o, v okolí Tórshavnu jako ou/ö a na severu většinou jako öu (eu)/ö,
Ð se nevyslovuje, stejně tak i G v pozici po samohlásce - místo nich se vkládá hiátové j nebo v (w), případně se tato písmena nevyslovují vůbec,
LL se čte dl (výjimkou je několik málo zejména přejatých slov),
RN se většinou čte jako dn, stejně tak i NN po EI a OY,
RS se vyslovuje jako dlouhé cerebrální š,
S se mezi Í, Ý, EI a OY a další souhláskou čte jako š, přičemž j ve výslovnosti zaniká,
Í, Ý, EI, OY před měkkým NK(J), NG(J) a GG(J) ztrácejí druhý komponent dvojhlásky - u, u, a, o,
Ó a Ú se před GV vyslovují jako e, i (v jižní části Faerských ostrovů ÓGV = ogv),
A se před NK, NG čte e (na jihu Faerských ostrovů a), toto vyslovované e neměkčí předchozí 'K, G, SK'.

Gramatika

Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního Norska. Faerština je flexivní jazyk, který má 3 gramatické rody a 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv. Genitiv se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je islandština a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně analytických.

Slovní zásoba

Ve slovníku je mnoho dánských výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku.

Osobní zájmena

osobní zájmeno	faersky
já	eg [e:]
ty	tú [tüu]
on	hann [han:]
ona	hon [ho:n]
ono	tað [tea]
my	vit [vi:t]
vy	tit [ti:t]
oni	teir [tair]
ony	tær [tear]
ona	tey [tei]

Faerské číslovky

číslovka	faersky
0	null
1	eitt
2	tvey
3	trý
4	fýr
5	fimm
6	seks
7	sjey
8	átta
9	níggju
10	tíggju
11	ellivu
12	tólv
13	trettan
14	fjúrtan
15	fimtan
16	sekstan
17	seytjan
18	átjan
19	nítjan
20	tjúgu
21	einogtjúgu
22	tveyogtjúgu
30	tredivu, tríati
40	fjøruti, fýrati
50	hálvtrýss, fimmti
60	trýss, seksti
70	hálvfjers, sjeyti
80	fýrs, áttati
90	hálvfems, níti
100	hundrað
1000	(eitt) túsund

Sloveso VERA - být

český tvar	faersky
já jsem	eg eri
ty jsi	tú ert
on / ona / ono je	hann / hon / tað er
my jsme	vit eru
vy jste	tit eru
oni / ony / ona jsou	teir / tær / tey eru

Sloveso HAVA - mít

český tvar	faersky
já mám	eg havi
ty máš	tú hevur
on / ona / ono má	hann / hon / tað hevur
my máme	vit hava
vy máte	tit hava
oni / ony / ona mají	teir / tær / tey hava

Příbuznost s ostatními jazyky

Faerština je jako germánský jazyk součástí velké skupiny indoevropských jazyků. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku hjá, která se v islandštině vyslovuje přibližně jako [hjau], zatímco ve faerštině jako [čoa].

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání faerštiny s islandštinou je text uveden v obou jazycích.

faersky	Øll menniskju eru fødd fræls og jøvn til virðingar og mannarættindi. Tey hava skil og samvitsku og eiga at fara hvørt um annað í bróðuranda.
islandsky	Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu faerština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo faerština ve Wikislovníku
Faerština na Omniglotu
Faersko-anglický slovník z Webster's Online Dictionary – the Rosetta Edition
Fonologie faerštiny