Caproni-Campini N.1
| Caproni-Campini N.1 | |
|---|---|
 | |
| Určení | experimentální letoun |
| Výrobce | Caproni |
| První let | 27. srpna 1940 |
| Uživatel | Regia Aeronautica |
| Vyrobeno kusů | 2 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Caproni-Campini N.1 (také známý pod označením Campini Caproni CC 2) byl italský experimentální reaktivní letoun. Po německém He 178[1][2] to byl druhý létající proudový letoun na světě.[2]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Pohon zajišťoval motokompresorový proudový motor. Ten se skládal z pístového motoru, který však nepoháněl vrtuli, nýbrž kompresor. Vzduch byl stlačen kompresorem a vháněn do spalovací komory, do níž bylo vstřikováno palivo. Tah vyvozoval buď pouze proud stlačeného vzduchu, nebo navíc přídavné spalování. V letech 1940 a 1941 byly vyrobeny dva letové prototypy a jeden pro pozemní zkoušky.
Koncepci pohonu letounu navrhl inženýr Secondo Campini v roce 1931. Projekt se mu podařilo prosadit do armádních plánů až v roce 1934, ale skutečná realizace projektu nastala vlivem války v Habeši a začátku 2. světové války až v roce 1940. První prototyp, který pilotoval Mario De Bernardi, poprvé vzlétl 27. srpna 1940 v Taliedu.[3] Výkony stroje nebyly příliš oslnivé a koncepce se ukázala jako slepá ulička vývoje. Letoun byl ale Mussoliniho režimem propagandisticky využit.[4] Po válce první z prototypů zkoumali v Anglii odborníci Royal Air Force. V roce 1952 byl zrestaurován u společnosti Caproni v Ponte San Pietro a umístěn v Museo della Scienzia e della Technica v Miláně. Druhý prototyp byl zničen již během války v Guidonii.
Letoun byl celokovový dolnoplošník. V přídi byl umístěn třístupňový kompresor, za nímž byl pístový motor Isotta Fraschini „Asso“ L 121 RC-40 o výkonu 662 kW.[5] Dále následovala kabina pilotů a v zadní části letounu byla spalovací komora a tryska s regulačním výstupním kuželem.
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2
- Délka: 13,12 m
- Výška: 4,70 m
- Rozpětí: 15,86 m
- Nosná plocha: 36,52 m²
- Prázdná hmotnost: 3 460 kg
- Vzletová hmotnost: 4 409 kg
- Pohonná jednotka:
- Výkon pístového motoru: 500 kW
- Tah motoru: 6,8 kN, s přídavným spalováním 7,4 kN
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Rychlost (ve výšce 3000 m): 329 km/h, s přídavným spalováním 375 km/h
- Dostup: 3950 m
- Dolet: 3520 km
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Development of Jet Engines During The War [online]. Stanford University, 16. března 2004 [cit. 2016-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GRIERSON, John. Britain's first jet aeroplane. Flight International. 13. května 1971, s. 677. Dostupné online [cit. 2016-04-04]. (anglicky)
- ↑ Storia del Campini Caproni [online]. Museo Nazionale della Scienza e Tecnologia Leonardo da Vinci [cit. 2016-04-04]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ SMITH, G. Geoffrey. More About Jet Propulsion. Flight. 19. února 1942, s. 153. Dostupné online [cit. 2016-04-04]. (anglicky)
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Caproni Campini N.1. Letectví a kosmonautika. 1996, roč. LXXII., čís. 14, s. 53.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 4. Praha: Naše vojsko, 1979. s. 27-28.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Caproni-Campini N.1 na Wikimedia Commons - Kam se hrabe Cimrman. Campini sestrojil proudový motor, který byl k ničemu [online]. iDnes.cz, rev. 2022-02-07 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online.
- Záběry ze zkoušek letounu na YouTube
