České Milovy

České Milovy
charakter sídla:	místní část
obyvatel:	25
domů:	61
PSČ:	592 02
součást obce:	Křižánky
okres:	Žďár nad Sázavou
historická země:	Čechy
katastrální území:	České Milovy (2,9 km²)
zeměpisné souřadnice:	49° 40′ 40″ s. š., 16° 5′ 36″ v. d.
nadmořská výška:	620 m
České Milovy
Zdroje k infoboxu a částem obce

České Milovy jsou vesnice, místní část Křižánek, Kraj Vysočina, okres Žďár nad Sázavou.

Historie

České Milovy vznikly v roce 1648, kdy si zde začali dělníci z blízké železářské huti na Březinách stavět domky. Od svého vzniku patřili k rychmburskému panství. V roce 1835 zde byla postavena sklářská huť. Později přibyla škola a dále pekárna, masný krám a domky pro skláře a jejich pomocníky. České Milovy tvořily spolu s Českými Křižánkami jednu obec: v letech 1850–1927. V roce 1927 se osamostatnily. V té době byly součástí politického okresu Chrudim, soudního okresu Hlinsko. Obec byla samostatná až do roku 1975, kdy byla přičleněna ke Sněžnému, ačkoliv spádovost byla vždy spíše do Svratky. Roku 1990 získaly České Milovy samostatnost, ta trvala do roku 2002, kdy se staly součástí Křižánek.

Vývoj počtu obyvatel Českých Milovů

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	367	397	227	204	177	197	216	107	78	59	38	32	25

Skelná huť

Roku 1835 zde založila rychmburská vrchnost skelnou huť , která dosáhla značné proslulosti. Při huti vznikla soukromá škola, obydlí pro skláře a pomocníky a několik krámů. V milovské sklárně byl vyráběn velký sortiment výrobků vysoké úrovně, výrobky byly vyváženy do Rakouska, Španělska, Francie, Asie i Ameriky. Na světové výstavě v roce 1873 získalo milovské sklo první cenu. V roce 1886 byl provoz sklárny zastaven z důvodu velké vzdálenosti od železnice a v letech 1893–1894 byly téměř všechny budovy sklárny zbořeny. Do začátku 20. století fungovala ještě brusírna.

Současnost

České Milovy jsou především rekreační osadou, není zde obchod ani hostinec, nejbližší zázemí má osada na blízkých Křižánkách nebo Svratce, autobusové spojení je na lince Svratka–Polička.