Světové obchodní centrum: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Budova č. 7: Trochu konkrétněji o kolapsu. Úplně se zapomíná na podstatné okolnosti (samotný oheň budovu samozřejmě neskolil)
→‎Popis původních budov: doplnění, upřesnění, celková úprava
Řádek 4: Řádek 4:
== Popis původních budov ==
== Popis původních budov ==


=== „Dvojčata“ ===
=== „Dvojčata“ (WTC 1, WTC 2) ===
[[Soubor:WTC-1971-under-construction.jpg|náhled|vlevo|upright|Výstavba WTC v roce 1970]]
[[Soubor:WTC-1971-under-construction.jpg|náhled|vlevo|upright|Výstavba WTC v roce 1970]]
[[Soubor:World Trade Center Building Design with Floor and Elevator Arrangement.svg|náhled|Uspořádání podlaží a výtahů ve věžích WTC]]
[[Soubor:World Trade Center Building Design with Floor and Elevator Arrangement.svg|náhled|Uspořádání podlaží a výtahů ve věžích WTC]]
Řádek 18: Řádek 18:
Věže k sobě byly orientovány úhlopříčně, aby si nepřekážely ve výhledu. Budovy každý den navštívily desítky tisíc (podle některých zdrojů uváděno až 100 000) lidí.
Věže k sobě byly orientovány úhlopříčně, aby si nepřekážely ve výhledu. Budovy každý den navštívily desítky tisíc (podle některých zdrojů uváděno až 100 000) lidí.


=== Budova č. 7 ===
==== Kolaps věží WTC 1 a WTC 2 ====
Obě dominantní věže Světového obchodního centra čelily [[Teroristické útoky 11. září 2001|teroristickému útoku, který neměl obdoby]]. Úmyslné nárazy mohutnými civilními letadly mrakodrapy nejen citelně poškodily, ale také „odzbrojily“, kvůli čemuž byl i následný požár nebezpečnější. Na něco takové nebyli architekti ani inženýři připraveni, respektive žádné standardní normy. Nastalá mimořádná situace vedla nakonec ke kolapsu obou věží, přesto však útokům odolaly lépe, než na co byly původně navrženy, díky čemuž se drtivá většina civilistů stihla evakuovat a přežili. Více viz odkazy níže:

* [[Zhroucení budov Světového obchodního centra]]
* [[One World Trade Center#V porovnání s TT a příčiny jejich zhroucení|V porovnání s novou věží One WTC a příčiny jejich zhroucení]]

=== Budova č. 7 (WTC 7) ===
[[Soubor:Wtc7_from_wtc_observation_deck.jpg|náhled|upright|Budova WTC č. 7 v roce 1992]]
[[Soubor:Wtc7_from_wtc_observation_deck.jpg|náhled|upright|Budova WTC č. 7 v roce 1992]]


Budova č. 7 (''World Trade Center 7'') byl mrakodrap, postavený v letech 1983–1985 jakožto poslední budova komplexu. Mrakodrap byl ocelové konstrukce (běžná výztuha ocelovými trámy ve všech směrech – nikoli s jádrem a nosníky jako budovy „dvojčat“). Měl [[lichoběžník]]ový půdorys a tyčil se do výšky 186 m. Mrakodrap měl 47 pater; na jeho střeše se kromě antén nacházel menší prostor, nazývaný ''penthouse''. Prostory v budově si v té době pronajímaly významné finanční či investiční společnosti<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.improbablecollapse.com/screens2/history.html |datum přístupu=2009-01-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090203083405/http://improbablecollapse.com/screens2/history.html |datum archivace=2009-02-03 |nedostupné=ano }}</ref>. Místo pro své kanceláře si zde pronajali i [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]], [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] (největší pobočka mimo [[Washington, D.C.]])<ref>http://www.rense.com/general47/pulled.htm</ref>, ''U.S. Secret Service'' (tajná služba Spojených států),<ref>http://www.wtc7.net/background.html</ref> Ministerstvo obrany Spojených států amerických, [[Internal Revenue Service|IRS]] (''Internal Revenue Service'', finanční úřad pro výběr daní, který zde měl dokumenty případů [[Enron]] a [[Worldcom]]) či ''Office for Emergency Management'' (česky ''přibližně úřad/kancelář pro krizové řízení'', spolupracující s [[FEMA]]). Mrakodrap byl ve 23. patře též vybaven zástavbou zvanou ''doomsday bunker'' se zpevněnými zdmi, neprůstřelnými skly, vlastními generátory elektřiny a vlastní ventilací a zásobami vzduchu, jídla a vody. Zásluhu na stavbě „bunkru“ měl tehdejší starosta New Yorku [[Rudy Giuliani]], stál přibližně 14&nbsp;milionů dolarů a jeho účelem bylo poskytnout zázemí pro policii, požárníky a úřad starosty v případě vážného infrastrukturního kolapsu. 11.&nbsp;září 2001 v něm Giuliani zorganizoval provizorní krizový tým, později dopoledne však toto místo opustil. Ve stejný den, tedy 11. září v 6:47:03, byl vypnut alarm, který by v budově signalizoval požáry.<ref>http://wtc.nist.gov/progress_report_june04/chapter1.pdf strana 28</ref> Mezi 9. a 10. hodinou byla budova evakuována a přibližně v 11:30 ji opustili i požárníci FDNY a policisté z ''Port Authority''. Poté, co se v 10:28 místního času zřítila severní věž Světového obchodního centra, padající trosky citelně poškodily budovu WTC 7 (zejména její jihozápadní roh) a došlo zde ke vzniku lokálních požárů. Zpočátku se řada hasičů snažila oheň na některých místech uhasit, ale s hašením zanedlouho přestali kvůli nízkému tlaku vody, který znemožnil oheň účinně zdolat. K likvidaci požáru nedošlo ani později odpoledne, kvůli bezpečnosti záchranných složek, neboť se počítalo s tím, že by se i tato budova mohla zhroutit. V důsledku poškození po pádu severní věže, propuknuvšímu požáru, kvůli kterému některé nosníky „povolily“ a ocelová kostra budovy ztratila svou strukturální integritu, a také z důvodu neobvyklé konstrukce mrakodrapu, která, jak se později ukázalo, měla některé slabiny, se v 17:25 (někdy uváděno 17:20) místního času budova č. 7 zhroutila podobným způsobem, jako budovy „dvojčat“.
Budova č. 7 (''World Trade Center 7'') byl mrakodrap, postavený v letech 1983–1985 jakožto poslední budova komplexu. Mrakodrap byl ocelové konstrukce (běžná výztuha ocelovými trámy ve všech směrech – nikoli s jádrem a nosníky jako budovy „dvojčat“). Měl [[lichoběžník]]ový půdorys a tyčil se do výšky 186 m. Mrakodrap měl 47 pater; na jeho střeše se kromě antén nacházel menší prostor, nazývaný ''penthouse''. Prostory v budově si v té době pronajímaly významné finanční či investiční společnosti<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.improbablecollapse.com/screens2/history.html |datum přístupu=2009-01-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090203083405/http://improbablecollapse.com/screens2/history.html |datum archivace=2009-02-03 |nedostupné=ano }}</ref>. Místo pro své kanceláře si zde pronajali i [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]], [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] (největší pobočka mimo [[Washington, D.C.]])<ref>http://www.rense.com/general47/pulled.htm</ref>, ''U.S. Secret Service'' (tajná služba Spojených států),<ref>http://www.wtc7.net/background.html</ref> Ministerstvo obrany Spojených států amerických, [[Internal Revenue Service|IRS]] (''Internal Revenue Service'', finanční úřad pro výběr daní, který zde měl dokumenty případů [[Enron]] a [[Worldcom]]) či ''Office for Emergency Management'' (česky ''přibližně úřad/kancelář pro krizové řízení'', spolupracující s [[FEMA]]). Mrakodrap byl ve 23. patře též vybaven zástavbou zvanou ''doomsday bunker'' se zpevněnými zdmi, neprůstřelnými skly, vlastními generátory elektřiny a vlastní ventilací a zásobami vzduchu, jídla a vody. Zásluhu na stavbě „bunkru“ měl tehdejší starosta New Yorku [[Rudy Giuliani]], stál přibližně 14&nbsp;milionů dolarů a jeho účelem bylo poskytnout zázemí pro policii, požárníky a úřad starosty v případě vážného infrastrukturního kolapsu. Dne 11.&nbsp;září 2001 v něm Giuliani zorganizoval provizorní krizový tým, později dopoledne však toto místo opustil. Ve stejný den, tedy 11. září v 6:47:03, byl vypnut alarm, který by v budově signalizoval požáry.<ref>http://wtc.nist.gov/progress_report_june04/chapter1.pdf strana 28</ref> Mezi 9. a 10. hodinou byla budova evakuována a přibližně v 11:30 ji opustili i požárníci FDNY a policisté z ''Port Authority''.


Od roku 2006 tuto budovu nahradil nový mrakodrap, nazvaný ''[[7 World Trade Center]]''. Ten je se svými 52 patry vysoký 226&nbsp;m.
Od roku 2006 tuto budovu nahradil nový mrakodrap, nazvaný ''[[7 World Trade Center]]''. Ten je se svými 52 patry vysoký 226&nbsp;m.


=== Ostatní ===
==== Kolaps budovy WTC 7 ====
[[Soubor:Wtc7 collapse progression.png|náhled|Schematický pohled na postup kolapsu WTC 7, přičemž ke strukturálnímu selhání dojde zprvu v nižších patrech na východní straně budovy]]
Poté, co se v 10:28 místního času zřítila severní věž Světového obchodního centra, padající trosky citelně poškodily budovu WTC 7 (zejména její jihozápadní roh) a došlo zde ke vzniku lokálních požárů. (Budovu částečně poškodil i pád jižní věže o půl hodiny dříve (9:59), ale v tomto případě pouze nepatrně.) Zpočátku se řada hasičů snažila oheň na některých místech uhasit, ale s hašením zanedlouho přestali pro nízký tlak vody, který znemožnil oheň účinně zdolat. K likvidaci požáru nedošlo ani později odpoledne s ohledem na bezpečnost záchranných složek, neboť se počítalo s tím, že by se i tato budova mohla zhroutit. Nakonec se tak skutečně stalo. V důsledku poškození po pádu severní věže, propuknuvšímu požáru, kvůli kterému některé nosníky „povolily“ a ocelová kostra budovy ztratila svou strukturální integritu, a také z důvodu neobvyklé konstrukce mrakodrapu, která, jak se později ukázalo (nutno podotknout, že po dlouhé 6leté studii), měla některé slabiny (ty samotné nemusely být klíčové, ale v kombinaci s dalšími faktory už ano), se v 17:25 (někdy uváděno 17:20) místního času budova č. 7 zhroutila podobným způsobem, jako budovy „dvojčat“.<ref name=":0">KODUR, Venkatesh. ''Role of fire resistance issues in the first ever collapse of a steel framed building - WTC7''. 2004. [https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/42059662/Role_of_fire_resistance_issues_in_the_fi20160204-20913-rrs05e.pdf?1454604285=&response-content-disposition=inline%3B+filename%3DRole_of_fire_resistance_issues_in_the_fi.pdf&Expires=1632397509&Signature=EdL0Qwg0QWeJLzOORgsYc2dZKbgvAIHtTVKI~PkA64EmF8JxmcOJZsYNRKhaKlR5vwg4EWX2kVhM0ZVgvCijBAT3x~Y01MzGfG7hl2HGelMrRcZxL2eV2l9raGUZRrUFHi4Qe8wufUywv1uU1gLj~xJTsRIzhAIUsd2v6ltbWSYma4KVjqkPNChKgHl7mk8rx1e8~hQpaCnyu5rb3iOZh7EwEDuBVr-ZHN7dF72O3y9wdRdyorNSlX0UAa8pcnvGkLXJdVrS9YuMwgz--yQRbFak3MSF1BAQDHJ6KKr3abFOfd78a0SoUKfjUtvXrNoFTF28nBgszvQVUoTicPD5qw__&Key-Pair-Id=APKAJLOHF5GGSLRBV4ZA Dostupné online]. (anglicky)</ref><ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = McAllister
| jméno = Therese
| příjmení2 = MacNeill
| jméno2 = Robert
| příjmení3 = Erbay
| jméno3 = Omer
| titul = Analysis of Structural Response of WTC 7 to Fire and Sequential Failures Leading to Collapse
| periodikum = Journal of Structural Engineering
| datum vydání = 2012-01-01
| ročník = 138
| číslo = 1
| strany = 109–117
| issn = 1943-541X
| doi = 10.1061/(ASCE)ST.1943-541X.0000398
| jazyk = en
| url = https://ascelibrary.org/doi/abs/10.1061/%28ASCE%29ST.1943-541X.0000398
| datum přístupu = 2021-09-23
}}</ref><ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = McAllister
| jméno = Therese P.
| příjmení2 = Gross
| jméno2 = John L.
| příjmení3 = Sadek
| jméno3 = Fahim
| titul = Structural Response of World Trade Center Buildings 1, 2 and 7 to Impact and Fire Damage
| periodikum = Fire Technology
| datum vydání = 2013-07-01
| ročník = 49
| číslo = 3
| strany = 709–739
| issn = 1572-8099
| doi = 10.1007/s10694-012-0289-2
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10694-012-0289-2
| datum přístupu = 2021-09-23
}}</ref>

Hlavní důvody kolapsu:<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" />

* Ocelobetonové spřažené nosníky byly uloženy na nespřažené ocelové průvlaky (44–79).
* Kritický sloup 79 nebyl řádně připojen k nosníkům.
* Teplotnímu roztažení bránily nespřažené průvlaky, které byly namáhány velkými vodorovnými silami.
* Spoj průvlaku na sloup 79, který byl navržen na svislé namáhání, nemohl vodorovným silám vzdorovat.
* Síly od teplotního roztažení sloupu se uvolnily vysunutím průvlaku. Průvlak nebyl s ocelobetonovou deskou spřažen trny, které by nosník v jeho poloze držely.
* Po zhroucení jednoho podlaží se zhroutilo i spodní podlaží, ve kterém byl průvlak vystaven obdobným vodorovným silám. Následovalo lavinové porušení dalších tří podlaží.
* Po zhroucení podlaží se vzpěrná délka sloupu 79 zvětšila tak, že vybočil.
* Vybočení sloupu vedlo k prostorovému zřícení konstrukce (tzv. prostorový kolaps).

=== Ostatní budovy (WTC 3, WTC 4, WTC 5 a WTC 6) ===
[[Soubor:WTC_Building_Arrangement_and_Site_Plan.svg|náhled|upright|Plánek Světového obchodního centra před [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoky z 11. září 2001]]]]
[[Soubor:WTC_Building_Arrangement_and_Site_Plan.svg|náhled|upright|Plánek Světového obchodního centra před [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoky z 11. září 2001]]]]
Kromě dvojčat a budovy č. 7 se v komplexu nacházely další čtyři budovy. Tyto budovy byly jen několik pater vysoké (např. budova č. 6 osm). Při pádu dvojčat byly tyto budovy zasaženy troskami budov, protože se nacházely v jejích bezprostředním okolí. Škody zahrnovaly roztržení celých pater a byly tak vážné, že při následném odklízení trosek byly tyto budovy strženy.
Kromě dvojčat a budovy č. 7 se v komplexu nacházely další čtyři budovy. Tyto budovy byly jen několik pater vysoké (např. budova č. 6 osm) a jedna z nich o něco vyšší 73metrová budova hotelu Marriott, dříve Vista (22podlažní budova č. 3). Při pádu dvojčat byly tyto budovy zasaženy troskami budov, protože se nacházely v jejích bezprostředním okolí. Škody zahrnovaly roztržení celých pater a byly tak vážné, že při následném odklízení trosek byly tyto budovy strženy.


==== Azbestová izolace ====
== Azbestová izolace ==
Nosníky pater jak dvojčat tak budovy č. 7 byly tvořeny ocelovými profily, jež byly v době stavby vystříkány [[azbest]]ovou izolací. U věží však pouze do 64. patra<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.foxnews.com/story/0,2933,34342,00.html |datum přístupu=2008-02-09 |url archivu=https://www.webcitation.org/5PdVdI80D?url=http://www.foxnews.com/story/0,2933,34342,00.html |datum archivace=2007-06-16 |nedostupné=ano }}</ref>. Během stavby byl autoritami uznán vliv azbestu na lidské zdraví a v roce 1971<ref name="911r"/> bylo sprejování azbestu na konstrukci budov zakázáno.<ref name="asbestos"/> Od poloviny 80. let, kdy již byly karcinogenní účinky azbestu prokázány, začalo město vyžadovat po vlastníkovi, aby byl azbest ze všech budov centra odstraněn.<ref name="911r">[http://911research.wtc7.net/wtc/evidence/asbestos.html Asbestos in the WTC]</ref> Tato operace však byla předběžně odhadnuta na přibližně 1 mld. dolarů, a byla majitelem neustále oddalována.<ref>http://www.channelingreality.com/september_11/world_trade_center.htm</ref> Odhaduje se, že celkově bylo v konstrukcích výškových budov WTC použito na 400 tun této nebezpečné látky.<ref name="asbestos"/> Již tři dny po 11. září vydala agentura EPA (Environmental Protection Agency) kontroverzní prohlášení, že kouř stoupající z trosek WTC nepředstavuje nebezpečí. Podle odhadů World Trade Center Health Registry jí bylo 11. září a následných záchranných pracích zasaženo 410 tisíc lidí.<ref name="asbestos">http://www.asbestos.com/world-trade-center/</ref>
Nosníky pater jak dvojčat tak budovy č. 7 byly tvořeny ocelovými profily, jež byly v době stavby vystříkány [[azbest]]ovou izolací. U věží však pouze do 64. patra<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.foxnews.com/story/0,2933,34342,00.html |datum přístupu=2008-02-09 |url archivu=https://www.webcitation.org/5PdVdI80D?url=http://www.foxnews.com/story/0,2933,34342,00.html |datum archivace=2007-06-16 |nedostupné=ano }}</ref>. Během stavby byl autoritami uznán vliv azbestu na lidské zdraví a v roce 1971<ref name="911r"/> bylo sprejování azbestu na konstrukci budov zakázáno.<ref name="asbestos"/> Od poloviny 80. let, kdy již byly karcinogenní účinky azbestu prokázány, začalo město vyžadovat po vlastníkovi, aby byl azbest ze všech budov centra odstraněn.<ref name="911r">[http://911research.wtc7.net/wtc/evidence/asbestos.html Asbestos in the WTC]</ref> Tato operace však byla předběžně odhadnuta na přibližně 1 mld. dolarů, a byla majitelem neustále oddalována.<ref>http://www.channelingreality.com/september_11/world_trade_center.htm</ref> Odhaduje se, že celkově bylo v konstrukcích výškových budov WTC použito na 400 tun této nebezpečné látky.<ref name="asbestos"/> Již tři dny po 11. září vydala agentura EPA (Environmental Protection Agency) kontroverzní prohlášení, že kouř stoupající z trosek WTC nepředstavuje nebezpečí. Podle odhadů World Trade Center Health Registry jí bylo 11. září a následných záchranných pracích zasaženo 410 tisíc lidí.<ref name="asbestos">http://www.asbestos.com/world-trade-center/</ref>
[[Soubor:Lower Manhattan Skyline December 1991 3.jpg|700px|náhled|střed|Věže Světového obchodního centra v panoramatu [[Manhattan]]u]]
[[Soubor:Lower Manhattan Skyline December 1991 3.jpg|700px|náhled|střed|Věže Světového obchodního centra v panoramatu [[Manhattan]]u]]

Verze z 23. 9. 2021, 13:28

Světové obchodní centrum
Původní WTC v březnu 2001. Vlevo s anténou věž WTC 1
Původní WTC v březnu 2001. Vlevo s anténou věž WTC 1
Základní informace
ArchitektiMinoru Yamasaki a Emery Roth & Sons
Výstavba25. srpna 1966
Cena900 980 759 $
Materiálykorozivzdorná ocel, beton a mramor
StavitelTishman Realty & Construction
Současný majitelSilverstein Properties (od 2001) a Westfield Group (od 2001)
Poloha
AdresaManhattan, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Souřadnice40°42′41″ s. š., 74°0′45″ z. d.
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světové obchodní centrum (anglicky World Trade Center, zkráceně WTC) byl newyorský komplex sedmi kancelářských budov, který byl dominantou čtvrti Manhattan. Původní budovy navrhli na základě vítězství v architektonické soutěži Minoru Yamasaki a Antonio Brittiochi. Stavební práce na centru začaly v dubnu 1968; poslední budova (budova č. 7) byla dokončena v roce 1985. Při teroristických útocích z roku 2001 byly budovy zničeny. V současnosti ještě stále probíhá obnova komplexu, v jejímž rámci je budováno šest nových mrakodrapů. Nejvyšším z nich je One World Trade Center, který byl otevřen 3. listopadu 2014.

Popis původních budov

„Dvojčata“ (WTC 1, WTC 2)

Výstavba WTC v roce 1970
Uspořádání podlaží a výtahů ve věžích WTC

Nejznámější z těchto budov byla Dvojčata (Twin Towers) – dvojice mrakodrapů (Severní a Jižní věž nebo též budova číslo 1. a 2.), které byly postaveny v letech 1968–1971 a do roku 1973 byly nejvyššími budovami světa (417 m a 415 m), než je zastínil Sears Tower, dnes již Willis Tower v Chicagu (442 m). Každá z obou věží měla 110 pater. Každá z věží vážila přibližně 450 000 až 500 000 t (dále se obecně udává, že okolo 200 000 t měl samotný ocelový skelet), ale podrobný rozbor „reálné“ hmotnosti věže WTC 1 naznačuje, že mohla mít maximální provozní hmotnost mezi 280 000 až 300 000 t.[1][2] Severní věž byla po střechu vysoká 417 m (se stožárem 527,3 m) a Jižní věž 415 m. Jejich podstavou byl přibližně akr velký čtverec (délka strany: 63 metry). Na budovy byla v polovině 60. let uspořádána architektonická soutěž a jejím vítězem se stal známý americký architekt japonského původu Minoru Yamasaki. Budovy měly významné postavení v dějinách architektury.

Budovy dvojčat sestávaly ze tří hlavních segmentů, spojených dvěma mezičlánky (sky lobby) – komerčně nevyužívanými patry, zpevněnými čtvercovou strukturou podlah, ostatní patra byla tvořena ocelovými nosníky, přišroubovanými i svařenými mezi jádrem budovy a jejím obvodem. Ocelovou konstrukci každé z budov tvořilo jádro zpevněné 47 masivními ocelovými sloupy, ve kterém se nacházelo schodiště a systém výtahů. Dalších 240 sloupů bylo po obvodu budovy. Mrakodrapy měly ve své střední části mezi každými ze třech segmentů 2 mezičlánky (mezipatra, která nebyla určena pro komerční účely a kde končily nebo začínaly některé z výtahů) a to v 44. a 78. patře. Každý ze tří segmentů měl jinou velikost základních ocelových sloupů, kterými bylo tvořeno jádro (profil sloupů byl 558 × 1371 mm v nejnižší, 482 × 1117 mm ve střední a 406 × 914 mm v nejvyšší části věže). Povrch budovy tvořil systém prefabrikovaných mříží (každé zasahujících do více pater), které se při stavbě mrakodrapu zasouvaly navzájem do sebe. Na stavbu byla použita vysoce kvalitní ocel, certifikovaná prestižní firmou Underwriters Laboratories (UL), která splňovala velmi náročné normy (např. ESTM E119, pro zachování pevnosti při působení tepla na ni, a další vlastnosti).

Věže k sobě byly orientovány úhlopříčně, aby si nepřekážely ve výhledu. Budovy každý den navštívily desítky tisíc (podle některých zdrojů uváděno až 100 000) lidí.

Kolaps věží WTC 1 a WTC 2

Obě dominantní věže Světového obchodního centra čelily teroristickému útoku, který neměl obdoby. Úmyslné nárazy mohutnými civilními letadly mrakodrapy nejen citelně poškodily, ale také „odzbrojily“, kvůli čemuž byl i následný požár nebezpečnější. Na něco takové nebyli architekti ani inženýři připraveni, respektive žádné standardní normy. Nastalá mimořádná situace vedla nakonec ke kolapsu obou věží, přesto však útokům odolaly lépe, než na co byly původně navrženy, díky čemuž se drtivá většina civilistů stihla evakuovat a přežili. Více viz odkazy níže:

Budova č. 7 (WTC 7)

Budova WTC č. 7 v roce 1992

Budova č. 7 (World Trade Center 7) byl mrakodrap, postavený v letech 1983–1985 jakožto poslední budova komplexu. Mrakodrap byl ocelové konstrukce (běžná výztuha ocelovými trámy ve všech směrech – nikoli s jádrem a nosníky jako budovy „dvojčat“). Měl lichoběžníkový půdorys a tyčil se do výšky 186 m. Mrakodrap měl 47 pater; na jeho střeše se kromě antén nacházel menší prostor, nazývaný penthouse. Prostory v budově si v té době pronajímaly významné finanční či investiční společnosti[3]. Místo pro své kanceláře si zde pronajali i FBI, CIA (největší pobočka mimo Washington, D.C.)[4], U.S. Secret Service (tajná služba Spojených států),[5] Ministerstvo obrany Spojených států amerických, IRS (Internal Revenue Service, finanční úřad pro výběr daní, který zde měl dokumenty případů Enron a Worldcom) či Office for Emergency Management (česky přibližně úřad/kancelář pro krizové řízení, spolupracující s FEMA). Mrakodrap byl ve 23. patře též vybaven zástavbou zvanou doomsday bunker se zpevněnými zdmi, neprůstřelnými skly, vlastními generátory elektřiny a vlastní ventilací a zásobami vzduchu, jídla a vody. Zásluhu na stavbě „bunkru“ měl tehdejší starosta New Yorku Rudy Giuliani, stál přibližně 14 milionů dolarů a jeho účelem bylo poskytnout zázemí pro policii, požárníky a úřad starosty v případě vážného infrastrukturního kolapsu. Dne 11. září 2001 v něm Giuliani zorganizoval provizorní krizový tým, později dopoledne však toto místo opustil. Ve stejný den, tedy 11. září v 6:47:03, byl vypnut alarm, který by v budově signalizoval požáry.[6] Mezi 9. a 10. hodinou byla budova evakuována a přibližně v 11:30 ji opustili i požárníci FDNY a policisté z Port Authority.

Od roku 2006 tuto budovu nahradil nový mrakodrap, nazvaný 7 World Trade Center. Ten je se svými 52 patry vysoký 226 m.

Kolaps budovy WTC 7

Schematický pohled na postup kolapsu WTC 7, přičemž ke strukturálnímu selhání dojde zprvu v nižších patrech na východní straně budovy

Poté, co se v 10:28 místního času zřítila severní věž Světového obchodního centra, padající trosky citelně poškodily budovu WTC 7 (zejména její jihozápadní roh) a došlo zde ke vzniku lokálních požárů. (Budovu částečně poškodil i pád jižní věže o půl hodiny dříve (9:59), ale v tomto případě pouze nepatrně.) Zpočátku se řada hasičů snažila oheň na některých místech uhasit, ale s hašením zanedlouho přestali pro nízký tlak vody, který znemožnil oheň účinně zdolat. K likvidaci požáru nedošlo ani později odpoledne s ohledem na bezpečnost záchranných složek, neboť se počítalo s tím, že by se i tato budova mohla zhroutit. Nakonec se tak skutečně stalo. V důsledku poškození po pádu severní věže, propuknuvšímu požáru, kvůli kterému některé nosníky „povolily“ a ocelová kostra budovy ztratila svou strukturální integritu, a také z důvodu neobvyklé konstrukce mrakodrapu, která, jak se později ukázalo (nutno podotknout, že po dlouhé 6leté studii), měla některé slabiny (ty samotné nemusely být klíčové, ale v kombinaci s dalšími faktory už ano), se v 17:25 (někdy uváděno 17:20) místního času budova č. 7 zhroutila podobným způsobem, jako budovy „dvojčat“.[7][8][9]

Hlavní důvody kolapsu:[7][8][9]

  • Ocelobetonové spřažené nosníky byly uloženy na nespřažené ocelové průvlaky (44–79).
  • Kritický sloup 79 nebyl řádně připojen k nosníkům.
  • Teplotnímu roztažení bránily nespřažené průvlaky, které byly namáhány velkými vodorovnými silami.
  • Spoj průvlaku na sloup 79, který byl navržen na svislé namáhání, nemohl vodorovným silám vzdorovat.
  • Síly od teplotního roztažení sloupu se uvolnily vysunutím průvlaku. Průvlak nebyl s ocelobetonovou deskou spřažen trny, které by nosník v jeho poloze držely.
  • Po zhroucení jednoho podlaží se zhroutilo i spodní podlaží, ve kterém byl průvlak vystaven obdobným vodorovným silám. Následovalo lavinové porušení dalších tří podlaží.
  • Po zhroucení podlaží se vzpěrná délka sloupu 79 zvětšila tak, že vybočil.
  • Vybočení sloupu vedlo k prostorovému zřícení konstrukce (tzv. prostorový kolaps).

Ostatní budovy (WTC 3, WTC 4, WTC 5 a WTC 6)

Plánek Světového obchodního centra před útoky z 11. září 2001

Kromě dvojčat a budovy č. 7 se v komplexu nacházely další čtyři budovy. Tyto budovy byly jen několik pater vysoké (např. budova č. 6 osm) a jedna z nich o něco vyšší 73metrová budova hotelu Marriott, dříve Vista (22podlažní budova č. 3). Při pádu dvojčat byly tyto budovy zasaženy troskami budov, protože se nacházely v jejích bezprostředním okolí. Škody zahrnovaly roztržení celých pater a byly tak vážné, že při následném odklízení trosek byly tyto budovy strženy.

Azbestová izolace

Nosníky pater jak dvojčat tak budovy č. 7 byly tvořeny ocelovými profily, jež byly v době stavby vystříkány azbestovou izolací. U věží však pouze do 64. patra[10]. Během stavby byl autoritami uznán vliv azbestu na lidské zdraví a v roce 1971[11] bylo sprejování azbestu na konstrukci budov zakázáno.[12] Od poloviny 80. let, kdy již byly karcinogenní účinky azbestu prokázány, začalo město vyžadovat po vlastníkovi, aby byl azbest ze všech budov centra odstraněn.[11] Tato operace však byla předběžně odhadnuta na přibližně 1 mld. dolarů, a byla majitelem neustále oddalována.[13] Odhaduje se, že celkově bylo v konstrukcích výškových budov WTC použito na 400 tun této nebezpečné látky.[12] Již tři dny po 11. září vydala agentura EPA (Environmental Protection Agency) kontroverzní prohlášení, že kouř stoupající z trosek WTC nepředstavuje nebezpečí. Podle odhadů World Trade Center Health Registry jí bylo 11. září a následných záchranných pracích zasaženo 410 tisíc lidí.[12]

Věže Světového obchodního centra v panoramatu Manhattanu

Útoky na Světové obchodní centrum

Bombový útok na Světové obchodní centrum

Podrobnější informace naleznete v článku Bombový útok na Světové obchodní centrum 1993.

Již v roce 1993, 26. února, byl na Dvojčata podniknut atentát. Islámští teroristé, z nichž šest bylo později odsouzeno k dlouholetým trestům vězení, v čele s Ramzi Yousefem a Mohamedem Salamehem, odpálili 680 kilogramovou improvizovanou nálož z dodávky Ford Econoline v garážích pod Severní věží. Výbuch, ač způsobil 30m díru, statiku budovy vážněji nenarušil, protože útočníci dodávku s bombou zaparkovali několik metrů od původně plánovaného místa hned vedle jednoho z podpůrných sloupů. Výbuch zabil 6 lidí, 1042 dalším způsobil různě vážná poranění. Značnou část budovy vyplnil dým a to si vynutilo úplnou evakuaci.

Teroristické útoky 11. září 2001

Podrobnější informace naleznete v článcích Teroristické útoky 11. září 2001 a Zhroucení budov Světového obchodního centra.
Pohled na zbořené Světové obchodní centrum z kamery Leica LH Systems RC30

Dvojčata byla zničena o osm let později, při teroristickém útoku z 11. září 2001, kdy byla zasažena letadly Boeing typu 767-200 společnosti American Airlines - let č.11,(který zasáhl Severní věž) United Airlines - let č.175 (Jižní věž) a 56 resp. 102 minut po zásazích se věže zřítily. Téhož dne v 17:25 východopobřežního času se zřítila budova č. 7 Světového obchodního centra (tuto budovu žádné letadlo nezasáhlo). Budovy 3, 4, 5 a 6 vydržely, ale byly natolik poškozeny troskami spadlých dvojčat, že během záchranných prací byly strženy. Nedlouho poté byl celý komplex WTC navržen na přestavbu.

Ostatní události, spojené s WTC

  • 7. srpna 1974 způsobil senzaci francouzský provazochodec Phillipe Petit, když nad ránem toho dne několikrát přešel po provaze umístěném mezi budovami dvojčat. Petitovi se (se skupinou několika spřízněných mladých lidí) povedlo předešlý den propašovat na vrchol obou budov vybavení a během noci ukotvit mezi budovami hlavní lano, včetně dvou kotvících provazů. K tomu, aby jej dostali na druhou stranu, použili šíp, který měl na konci připevněný rybářský vlasec; na něm pak byl připevněn slabší provázek a za ním teprve hlavní lano. Samotné přípravy ale trvaly několik let. Po výkonu byl zatčen policií a obviněn za neoprávněné vniknutí a odpor při zatýkání. O tomto počinu pojednává dokument Muž na laně.
  • V roce 1975 vypukl v Severní věži požár, který zasáhl několik pater a zuřil celkem 3 hodiny, než se jej podařilo zlikvidovat.

Nástupce zničeného komplexu budov

Související informace naleznete také v článku One World Trade Center.
Plán výstavby na Ground zero
1 World Trade Center a 7 World Trade Center, výškové budovy komplexu při setmění
Návrh na podobu památníku, který byl zrealizován
Profil památníku čtvercového tvaru, jehož rozměry jsou shodné s půdorysem jednoho z původních dvojčat. V pozadí rozestavěný mrakodrap One World Trade Center

V únoru 2003 společnost Lower Manhattan Development Corporation, kterou pověřil guvernér státu New York George E. Pataki, aby vedla práce na místě zničených mrakodrapů známé jako „Ground zero“ a koordinovala úsilí vrátit život do oblasti Světového obchodního centra, rozhodla, že zničený komplex nahradí dílo architekta Daniela Libeskinda. Ten vyhrál nákladnou soutěž projektů, které by měly zřícené budovy nahradit.

Charakteristika nové výstavby

World Trade Center 1: Daniel Libeskind navrhl, aby se na velké ploše Ground zero (více než 60 tisíc m²) postavil vedle kulturního centra, velkého památníku a visuté zahrady[zdroj?] ikonický mrakodrap vysoký 1776 stop, což je 541,3 metrů. Jeho výška je odkazem na rok 1776 – vyhlášení nezávislosti. Za konečnou již realizovanou podobou budovy však může David Childs, který výrazně pozměnil design i konstrukci mrakodrapu. Budova byla slavnostně otevřena 3. listopadu 2014. V současnosti se jedná o nejvyšší budovu ve Spojených státech, když kvůli instalovanému stožáru, který je pevnou součástí mrakodrapu (541 m), překonala Willis Tower v Chicagu (442 m), jehož antény se k architektonické výšce nepočítají. Při projektování se věži přezdívalo Freedom Tower.

V červenci 2003 byl povolán za hlavního architekta David Childs, přičemž Libeskind zůstal pověřený projektováním všeobecně nadále. Výsledek jejich společné práce se veřejnosti představil v prosinci 2003. Náklady odhadli na 1,5 miliardy amerických dolarů. Nakonec se plánovalo až do roku 2006 a podoba celého komplexu i samotných staveb se během toho několikrát změnila. Mnohem vyšší byly také náklady na výstavbu.

World Trade Center 2: (také 200 Greenwich Street) bude další budova světového obchodního centra navržená architektem Normanem Fosterem (Foster and Partners). Tato 78podlažní, 403m budova bude po World Trade Center 1 druhou nejvyšší budovou komplexu. Střecha této stavby bude šikmé zrcadlo ze kterého se v dopoledních hodinách budou odrážet sluneční paprsky směrem do Memorial parku. Konstrukce budovy započala v roce 2006, dokončená by měla být v roce 2024.

World Trade Center 3: (také 175 Greenwich Street) stavba budovy započala v roce 2010, obnovena byla v roce 2014 a dokončena byla v roce 2018. Mrakodrap byl navržen architektem Richardem Rogersem (Richard Rogers Partnership). Má 80. podlaží, vysoký je 329 metrů a jde v pořadí o třetí největší budovu WTC.

World Trade Center 4: (také 150 Greenwich Street) konstrukce budovy započala v roce 2008. Věž navržena architektem Fumihikem Makim (Maki and Associates) byla dokončena v listopadu 2013. Tyčí se do výše 298 metrů.

World Trade Center 5: (také 130 Liberty Street) je plánovaný mrakodrap, který se začal stavět v září 2011, na místě rozebrané budovy německé banky. Plánovaná výška stavby byla 226 metrů (případně 270 m), ale přístavní správa (PANYNJ) později ustoupila od plánu stavět další mrakodrap a v roce 2014 se z pozemku dočasně stalo parkoviště pro policejní vozy. Od roku 2018 však opět vznikají plány na budovu, ale ani dnes (k březnu 2020) není stále jasno, jak přesně bude vypadat a kde přesně bude stát.

World Trade Center 7: první dokončená budova v roce 2006. Tento 52. podlažní (226,5 m) objekt byl navržen architektem Davidem Childsem.

Mrakodrap One World Trade Center (uprostřed). Ikonická budova nového komplexu a zároveň nová dominanta New Yorku

Památník obětí

Související informace naleznete také v článku Národní památník a muzeum 11. září.

Na místě původních mrakodrapů vznikl dle návrhu Michaela Arada a Petera Volkera památník a muzeum. Skládá se ze dvou nepříliš hlubokých „nádrží“ přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, jsou po vnitřních stranách instalovaná jména všech obětí z 11. září 2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února 1993. Do soutěže se zapojilo více než 5000 projektů. Památník byl otevřen 11. září 2011.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Mass of the World Trade Center - The Physics Factbook. hypertextbook.com [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ URICH, Gregory H. "Analysis of Mass and Potential Energy in the World Trade Center Twin Towers.".[online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online (anglicky)
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.improbablecollapse.com [online]. [cit. 2009-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-03. 
  4. ↑ http://www.rense.com/general47/pulled.htm
  5. ↑ http://www.wtc7.net/background.html
  6. ↑ http://wtc.nist.gov/progress_report_june04/chapter1.pdf strana 28
  7. ↑ a b KODUR, Venkatesh. Role of fire resistance issues in the first ever collapse of a steel framed building - WTC7. 2004. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ a b MCALLISTER, Therese; MACNEILL, Robert; ERBAY, Omer. Analysis of Structural Response of WTC 7 to Fire and Sequential Failures Leading to Collapse. Journal of Structural Engineering. 2012-01-01, roč. 138, čís. 1, s. 109–117. Dostupné online [cit. 2021-09-23]. ISSN 1943-541X. DOI 10.1061/(ASCE)ST.1943-541X.0000398. (anglicky) 
  9. ↑ a b MCALLISTER, Therese P.; GROSS, John L.; SADEK, Fahim. Structural Response of World Trade Center Buildings 1, 2 and 7 to Impact and Fire Damage. Fire Technology. 2013-07-01, roč. 49, čís. 3, s. 709–739. Dostupné online [cit. 2021-09-23]. ISSN 1572-8099. DOI 10.1007/s10694-012-0289-2. (anglicky) 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.foxnews.com [online]. [cit. 2008-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-16. 
  11. ↑ a b Asbestos in the WTC
  12. ↑ a b c http://www.asbestos.com/world-trade-center/
  13. ↑ http://www.channelingreality.com/september_11/world_trade_center.htm

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Teroristické útoky 11. září 2001
Unesená letadla
Místa
Vyšetřování
Následky
Filmy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světové_obchodní_centrum&oldid=20494595“