Leonhard Euler: Porovnání verzí
m robot přidal: sa:लियोनार्ड ओइलर |
rozšířeno |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Osoba |
|||
| ⚫ | |||
|jméno = Leonhard Paul Euler |
|||
|obrázek = Leonhard Euler.jpeg|200px |
|||
|obrázek_velikost = 200px |
|||
| ⚫ | |||
|rodné_jméno = |
|||
|datum_narození = [[15. duben|15. dubna]] [[1707]] |
|||
|místo_narození = [[Basilej]], [[Švýcarsko]] |
|||
|datum_úmrtí = [[18. září]] [[1783]] |
|||
|místo_úmrtí = [[Petrohrad]], [[Rusko]] |
|||
|příčina_úmrtí = |
|||
|místo_odpočinku = |
|||
|souřadnice_místa_odpočinku = |
|||
|bydliště = |
|||
|národnost = [[image:Flag of Switzerland.svg|20px]] [[Švýcarsko|Švýcarská]] |
|||
|jiná_jména = |
|||
|znám_jako = matematik a fyzik |
|||
|vzdělání = [[University of Basel]] |
|||
|zaměstnavatel = |
|||
|povolání = Matematik |
|||
|titul = Ph. D. |
|||
|plat = |
|||
|majetek = |
|||
|výška = |
|||
|váha = |
|||
|období = |
|||
|předchůdce = |
|||
|následovník = |
|||
|strana = |
|||
|představenstva = |
|||
|vyznání = [[Kalvinismus]]<ref>Graves, Dan: Scientists of Faith, Kregel Resources 1996. Strana 85–86</ref> |
|||
|manžel = |
|||
|partner= |
|||
|děti = |
|||
|rodiče= |
|||
|příbuzní = |
|||
|podpis =Euler signature.jpg|100px |
|||
|website = |
|||
|poznámky = |
|||
}} |
|||
'''Leonhard Euler''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1707]] [[ |
'''Leonhard Paul Euler''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1707]] [[Basilej]], [[Švýcarsko]] – [[18. září]] [[1783]] [[Petrohrad]], [[Rusko]]) byl průkopnický [[Švýcarsko|švýcarský]] matematik a fyzik. |
||
Euler provedl mnoho objevů na poli [[Diferenciální počet|diferenciálního počtu]] a [[teorie grafů]]. Zavedl také spoustu nových moderních matematických pojmů a symbolů, obzvlášť v [[Matematická analýza|matematické analýze]]. Je také proslulý svými pracemi v [[Mechanika|mechanice]], [[Optika|optice]] a [[Astronomie|astronomii]]. |
|||
Euler se narodil v roce [[1707]] ve švýcarské [[Basilej]]i. <!-- to není v rozporu s tvrzením v úvodním odstavci, neboť Riehen je dnes částí kantonu Basilej-město -->Již od dětství byl výborný v [[matematika|matematice]]. V roce [[1720]] vstoupil na Basilejskou univerzitu. Nejprve si zapsal [[teologie|teologické]] předměty, [[řečtina|řečtinu]], [[latina|latinu]] a [[hebrejština|hebrejštinu]], ale díky své fenomenální paměti dokázal navíc studovat i [[fyzika|fyziku]], [[astronomie|astronomii]], [[medicína|medicínu]] a [[matematika|matematiku]]. Tu ho učil [[Johann Bernoulli]]. V roce [[1727]] nastoupil Euler na petrohradské, nově založené, Akademii. V roce [[1740]], po smrti carevny Anny odchází Euler do berlínské Akademie Bedřicha II. Zde strávil Euler 25 let, ovšem ne příliš šťasten{{chybí zdroj}}. Tak v roce [[1765]] přijal nabídku [[Kateřina Veliká|Kateřiny II. Veliké]], aby se vrátil zpět do ruské Akademie. V té době již přestával vidět a byl odkázán na pomoc svého syna. Učebnici algebry „Vollständige Einletung zur Algebra“ (1770), která se stala vzorem pozdějších učebnic, již jen diktoval, protože byl slepý na obě oči. |
|||
Euler je považován za nejlepšího [[matematik]]a [[18. století]] a za jednoho v nejlepších [[matematik]]ů vůbec. Byl také velmi plodným autorem knih: Jeho sbírka činí 60-80 dílů<ref>Finkel, B.F. (1897). "Biography- Leonard Euler". The American Mathematical Monthly 4 (12): 300. </ref> Zpráva sdělená [[Pierre Simon de Laplace|Pierru Simonu de Lapleceovi]] vyjadřuje eulerův vliv na matematiku:<ref>Dunham, William (1999). Euler: The Master of Us All. The Mathematical Association of America, xiii. “Lisez Euler, lisez Euler, c'est notre maître à tous.” </ref> ''"Čtěte Eulera, čtěte Eulera, je to učitel nás všech."'' |
|||
Eulerův portrét se objevil na desetifranku šesté série [[Švýcarský frank|švýcarské bankovky]] a na švýcarských, ruských a německých [[Poštovní známka|poštovních známkách]]. Na jeho počest byl po něm pojmenován [[asteroid]] 2002 Euler. Je také připomínán [[Luteráni|luterány]] v jejich kalendáři svatých [[24. květen|24. května]]. |
|||
== Životopis == |
|||
=== Mládí === |
|||
[[Image:Euler-10 Swiss Franc banknote (front).jpg|thumb|right|300px|Stará švýcarská deseti-franková bankovka zobrazující Eulera, nejslavnějšího švýcarského matematika v historii.]] |
|||
Euler se narodil v roce [[1707]] ve švýcarské [[Basilej]]i Paulu Eulerovi, [[pastor]]ovi [[Reformovaná církev|reformované církve]] a Margueritě Bruckerové. Měl dvě mladší sestry, Annu Marii a Marii Magdalenu. Krátce po Leonhardově narození se rodina přestěhovala z [[Basilej]]e do [[Riehen]]u. Již od dětství byl výborný v [[matematika|matematice]]. Paul Euler byl přítelem [[Johann Bernoulli|Johanna Bernoulliho]], který byl považován za předního evropského matematika. [[Johann Bernoulli]] vyznamně ovlivnil mladého Eulera. V roce [[1720]] vstoupil na Basilejskou univerzitu. V té době dostával sobotní lekce od [[Johann Bernoulli|Johanna Bernoulliho]], který velice rychle objevil talent svého nového žáka. Euler si nejprve zapsal [[teologie|teologické]] předměty, [[řečtina|řečtinu]], [[latina|latinu]] a [[hebrejština|hebrejštinu]], ale díky své fenomenální paměti dokázal navíc studovat i [[fyzika|fyziku]], [[astronomie|astronomii]], [[medicína|medicínu]] a [[matematika|matematiku]]. V roce [[1726]] složil Euler doktorské zkoušky prací na [[Rychlost zvuku|rychlosti zvuku]] a v roce [[1727]] vstoupil do soutěže [[Francouzská akademie věd|francouzské akademie věd]], kde měl za úkol najít nejlepší způsob umístění [[Stěžeň|stěžně]] na loď. Vyhrál druhé místo hned za [[Pierre Bouguer|Pierrem Bouguerem]], který je znán jako otec moderní architektury lodí. Euler postupně vyhrál tuto kýženou každoroční cenu dvanáctkrát. |
|||
=== Petrohrad === |
|||
V té době pracovali dva [[Johann Bernoulli|Bernoulliho]] synové, [[Daniel Bernoulli|Daniel]] a [[Nicolaus II Bernoulli|Nicolas]], na [[Ruská akademie věd|ruské akademii věd]] v [[Petrohrad]]ě. V červenci [[1726]], Nicolas, po roce stráveném v [[Rusko|rusku]], zemřel na [[zánět slepého střeva]], a když Daniel převzal jeho pozici v matematicko-fyzikální sekci, doporučil Eulera na post [[Fyziologie|fyziologa]]. V listopadu [[1726]] Euler dychtivě přijal nabídku, ale zpozdil se, zatímco neúspěšně žádal o místo profesora [[Fyzika|fyziky]] na [[Universita v Basileji|Universitě v Basileji]]. |
|||
[[Image:Euler-USSR-1957-stamp.jpg|thumb|300px|[[1957]] poštovní známka bývalého [[SSSR|sovětského svazu]] připomínající 250 let narození Eulera. Text říká: ''"250 let od narození velkého matematika a akademika, Leonharda Eulera."'']] |
|||
[[17. květen|17. května]] [[1727]] přijel Euler do [[Petrohradu]]. Byl povýšen ze svého nynějšího nižšího postu v lékařském oddělení na akademii do vyšší pozice v oddělení matematiky. Nyní úzce pracoval s [[Daniel Bernoulli|Danielem Bernoullim]]. Euler bezproblémů zvládal [[Ruština|ruštinu]] a zapadl do života v [[Petrohrad]]ě. Občas si také přivydělával jako medik u [[Ruské námořnictvo|ruského námořnictva]]. |
|||
Universita v [[Petrohrad]]ě, ustanovená [[Petr Veliký|Petrem Velikým]], byla zřízena, aby zlepšila vzdělání v [[Rusko|Rusku]], a aby eliminovala trhliny ve vědě a rozdíly mezi [[Západní Evropa|západní Evropou]]. Následkem toho byli pozváni zahraniční [[Vědec|vědci]] jako byl Euler. Akademie byla bohatě zásobená finančními zdroji a úplnou [[Knihovna|knihovnou]]. Na akademii bylo zapsáno velmi malé množství studentů, a tak se snížily příjmy [[Fakulta|fakulty]] na vyučování. Akademie zdůrazňovala výzkum a nabídla svojí fakultě, jak čas, tak svobodu nad bádáním o vědeckých otázkách. |
|||
[[Mecenáš]]ka akademie, [[Kateřina I. Alexejevna]], která pokračovala v progresivní vládě svého dřívějšího manžela, zemřela v den eulerova příjezdu. Ruská [[aristokracie]] tím získala moc nad vzestupem dvanáctiletého [[Petr II.|Petra II]]. Aristokracie byla nedůvěřivá k zahraničním vědcům působícím na akademii, a tak snížila financování a působila další potíže Eulerovi a jeho kolegům. |
|||
Podmínky se po [[Petr II.|Petrově]] smrti mírně zlepšily a Euler pohotově změnil pozici na akademii a v roce [[1731]] se stal profesorem fyziky. O dva roky později, [[Daniel Bernoulli]], jež byl otráven [[Cenzura|cenzurou]] a nepřátelstvím, z [[Petrohrad]]u odešel do [[Basilej]]e. Poté se Euler stal hlavou matematické sekce. |
|||
[[7. leden|7. ledna]] [[1734]] si vzal Katharinu Gsellovou, dceru malíře z akademického gymnázia. Mladý pár si koupil dům u řeky [[Něva|Něvy]]. Z jejich třinácti dětí, jen pět přežilo dětství. |
|||
=== Berlín === |
|||
[[Image:Euler GDR stamp.jpg|thumb|250px|left|Poštovní známka bývalé [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] připomínající dvousté výročí Eulerovy smrti. Uprostřed je znázorněn jeho vzorec pro [[Rovinný graf|rovinné grafy]].]] |
|||
Dotčený pokračujícími nepokoji v [[Rusko|Rusku]], opustil Euler [[19. červen|19. června]] [[1741]] [[Petrohrad]]. Dostal místo na [[berlín]]ské akademii, které mu bylo nabídnuto [[Fridrich II. Veliký|Fridrichem II. Velikým]]. V [[Berlín]]ě strávil 25 let a napsal zde přes 380 prací. V Berlíně vydal dvě práce, které ho nejvíce proslavily: ''Introductio in analysin infinitorum'', vydáno v roce [[1748]], a ''Institutiones calculi differentialis'', vydáno v roce [[1755]] o [[Diferenciální počet|diferenciálním počtu]]. |
|||
Euler byl požádán, aby vyučoval princeznu z Anhalt-Dessau, [[Fridrich II. Veliký|Fridrichovu]] neteř. Euler jí napsal přes 200 dopisů, které byly později vydané v dílech nazývajících se ''Eulerovy dopisy na různá témata přirozené filosofie psané pro německou princeznu''. Tato práce obsahovala Eulerovo vysvětlení různých objektů ve [[Fyzika|fyzice]] a [[Matematika|matematice]]. Nabízejí cenné náhledy do Eulerovy osobnosti a náboženské víry. Tato kniha byla čtenější víc, než jakákoli jiná jeho matematická práce a byla vydávaná v celé [[Evropa|Evropě]] i ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Popularita ''Dopisů'' dosvědčuje Eulerovu schopnost efektivně sdělit vědecké poznatky laické veřejnosti. Tato vlastnost je důležitá pro horlivé vědecké zkoumání. |
|||
Navzdory nesmírnému Eulerovu přispívání do prestiže akademie, si nakonec přivodil vynucený odchod z [[Berlín]]a. Zčásti proto, že se dostal do sporu s [[Fridrich II. Veliký|Fridrichem]], který smýšlel o Eulerovi jako o obyčejném člověku, obzvláště v porovnání s kruhem filozofů, které na akademii vychoval německý král. [[Voltaire]] byl mezi těmi, které, [[Fridrich II. Veliký|Fridrich]] zaměstnával. [[Francouz]]i se těšili vyšším poctám v kruhu králových přátel. Euler, jednoduchý zbožný člověk a velký dříč, byl velmi konvenční ve své víře a vkusu. Byl v mnoha způsobech přímím opakem [[Voltaire|Voltaira]]. Euler omezil trénink [[Rétorika|rétoriky]] a inklinoval k diskuzím o těchto událostech, takže věděl, že je častým cílem [[Voltaire|Voltairova]] důvtipu. [[Fridrich II. Veliký|Fridrich]] také vyjádřil zklamání nad Eulerovými praktickými technickými schopnostmi: |
|||
''Chtěl jsem mít vodní trisky v zahradě: Euler vypočítal sílu kol nezbytnou k vybuzení vody z nádrže, tu by měly odvést kanály a konečně tryskat v [[Sanssouci]]. Můj mlýn byl geometricky zkonstruován a nedokázal pracovat na vzdálenost větší než padesát stop od rezervoáru. Nicotná ješitnost! Nicotná geometrie!'' |
|||
== Dílo == |
|||
Eulerovo dílo nemá zřejmě v matematice obdoby. Napsal 865 prací (z toho 473 v Petrohradu), od jednotlivých pojednání po rozsáhlé učebnice. Jeho díla se vyznačují přesným vyjadřováním a přehlednou symbolikou - dnešní způsob značení matematických pojmů je téměř stejný jako Eulerův. Eulerův význam snad nejlépe zhodnotil jiný velikán [[Carl Friedrich Gauss]]: „Studium Eulerova díla zůstane nejlepší školou pro nejrůznější oblasti matematiky a nemůže je nic nahradit“. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se ani Euler nevyhnul některým chybám, plynoucích z nedostatečné vyjasněnosti matematických pojmů - např. pojem konvergence u nekonečných řad. |
Eulerovo dílo nemá zřejmě v matematice obdoby. Napsal 865 prací (z toho 473 v Petrohradu), od jednotlivých pojednání po rozsáhlé učebnice. Jeho díla se vyznačují přesným vyjadřováním a přehlednou symbolikou - dnešní způsob značení matematických pojmů je téměř stejný jako Eulerův. Eulerův význam snad nejlépe zhodnotil jiný velikán [[Carl Friedrich Gauss]]: „Studium Eulerova díla zůstane nejlepší školou pro nejrůznější oblasti matematiky a nemůže je nic nahradit“. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se ani Euler nevyhnul některým chybám, plynoucích z nedostatečné vyjasněnosti matematických pojmů - např. pojem konvergence u nekonečných řad. |
||
| Řádek 22: | Řádek 101: | ||
<References/> |
<References/> |
||
{{Biografický pahýl}} |
|||
{{Link FA|en}} |
{{Link FA|en}} |
||
Verze z 7. 3. 2008, 00:07
Leonhard Paul Euler (15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.
Euler provedl mnoho objevů na poli diferenciálního počtu a teorie grafů. Zavedl také spoustu nových moderních matematických pojmů a symbolů, obzvlášť v matematické analýze. Je také proslulý svými pracemi v mechanice, optice a astronomii.
Euler je považován za nejlepšího matematika 18. století a za jednoho v nejlepších matematiků vůbec. Byl také velmi plodným autorem knih: Jeho sbírka činí 60-80 dílů[1] Zpráva sdělená Pierru Simonu de Lapleceovi vyjadřuje eulerův vliv na matematiku:[2] "Čtěte Eulera, čtěte Eulera, je to učitel nás všech."
Eulerův portrét se objevil na desetifranku šesté série švýcarské bankovky a na švýcarských, ruských a německých poštovních známkách. Na jeho počest byl po něm pojmenován asteroid 2002 Euler. Je také připomínán luterány v jejich kalendáři svatých 24. května.
Životopis
Mládí
.jpg)
Euler se narodil v roce 1707 ve švýcarské Basileji Paulu Eulerovi, pastorovi reformované církve a Margueritě Bruckerové. Měl dvě mladší sestry, Annu Marii a Marii Magdalenu. Krátce po Leonhardově narození se rodina přestěhovala z Basileje do Riehenu. Již od dětství byl výborný v matematice. Paul Euler byl přítelem Johanna Bernoulliho, který byl považován za předního evropského matematika. Johann Bernoulli vyznamně ovlivnil mladého Eulera. V roce 1720 vstoupil na Basilejskou univerzitu. V té době dostával sobotní lekce od Johanna Bernoulliho, který velice rychle objevil talent svého nového žáka. Euler si nejprve zapsal teologické předměty, řečtinu, latinu a hebrejštinu, ale díky své fenomenální paměti dokázal navíc studovat i fyziku, astronomii, medicínu a matematiku. V roce 1726 složil Euler doktorské zkoušky prací na rychlosti zvuku a v roce 1727 vstoupil do soutěže francouzské akademie věd, kde měl za úkol najít nejlepší způsob umístění stěžně na loď. Vyhrál druhé místo hned za Pierrem Bouguerem, který je znán jako otec moderní architektury lodí. Euler postupně vyhrál tuto kýženou každoroční cenu dvanáctkrát.
Petrohrad
V té době pracovali dva Bernoulliho synové, Daniel a Nicolas, na ruské akademii věd v Petrohradě. V červenci 1726, Nicolas, po roce stráveném v rusku, zemřel na zánět slepého střeva, a když Daniel převzal jeho pozici v matematicko-fyzikální sekci, doporučil Eulera na post fyziologa. V listopadu 1726 Euler dychtivě přijal nabídku, ale zpozdil se, zatímco neúspěšně žádal o místo profesora fyziky na Universitě v Basileji.
.jpg)
17. května 1727 přijel Euler do Petrohradu. Byl povýšen ze svého nynějšího nižšího postu v lékařském oddělení na akademii do vyšší pozice v oddělení matematiky. Nyní úzce pracoval s Danielem Bernoullim. Euler bezproblémů zvládal ruštinu a zapadl do života v Petrohradě. Občas si také přivydělával jako medik u ruského námořnictva.
Universita v Petrohradě, ustanovená Petrem Velikým, byla zřízena, aby zlepšila vzdělání v Rusku, a aby eliminovala trhliny ve vědě a rozdíly mezi západní Evropou. Následkem toho byli pozváni zahraniční vědci jako byl Euler. Akademie byla bohatě zásobená finančními zdroji a úplnou knihovnou. Na akademii bylo zapsáno velmi malé množství studentů, a tak se snížily příjmy fakulty na vyučování. Akademie zdůrazňovala výzkum a nabídla svojí fakultě, jak čas, tak svobodu nad bádáním o vědeckých otázkách.
Mecenáška akademie, Kateřina I. Alexejevna, která pokračovala v progresivní vládě svého dřívějšího manžela, zemřela v den eulerova příjezdu. Ruská aristokracie tím získala moc nad vzestupem dvanáctiletého Petra II. Aristokracie byla nedůvěřivá k zahraničním vědcům působícím na akademii, a tak snížila financování a působila další potíže Eulerovi a jeho kolegům.
Podmínky se po Petrově smrti mírně zlepšily a Euler pohotově změnil pozici na akademii a v roce 1731 se stal profesorem fyziky. O dva roky později, Daniel Bernoulli, jež byl otráven cenzurou a nepřátelstvím, z Petrohradu odešel do Basileje. Poté se Euler stal hlavou matematické sekce.
7. ledna 1734 si vzal Katharinu Gsellovou, dceru malíře z akademického gymnázia. Mladý pár si koupil dům u řeky Něvy. Z jejich třinácti dětí, jen pět přežilo dětství.
Berlín
Dotčený pokračujícími nepokoji v Rusku, opustil Euler 19. června 1741 Petrohrad. Dostal místo na berlínské akademii, které mu bylo nabídnuto Fridrichem II. Velikým. V Berlíně strávil 25 let a napsal zde přes 380 prací. V Berlíně vydal dvě práce, které ho nejvíce proslavily: Introductio in analysin infinitorum, vydáno v roce 1748, a Institutiones calculi differentialis, vydáno v roce 1755 o diferenciálním počtu.
Euler byl požádán, aby vyučoval princeznu z Anhalt-Dessau, Fridrichovu neteř. Euler jí napsal přes 200 dopisů, které byly později vydané v dílech nazývajících se Eulerovy dopisy na různá témata přirozené filosofie psané pro německou princeznu. Tato práce obsahovala Eulerovo vysvětlení různých objektů ve fyzice a matematice. Nabízejí cenné náhledy do Eulerovy osobnosti a náboženské víry. Tato kniha byla čtenější víc, než jakákoli jiná jeho matematická práce a byla vydávaná v celé Evropě i ve Spojených státech. Popularita Dopisů dosvědčuje Eulerovu schopnost efektivně sdělit vědecké poznatky laické veřejnosti. Tato vlastnost je důležitá pro horlivé vědecké zkoumání.
Navzdory nesmírnému Eulerovu přispívání do prestiže akademie, si nakonec přivodil vynucený odchod z Berlína. Zčásti proto, že se dostal do sporu s Fridrichem, který smýšlel o Eulerovi jako o obyčejném člověku, obzvláště v porovnání s kruhem filozofů, které na akademii vychoval německý král. Voltaire byl mezi těmi, které, Fridrich zaměstnával. Francouzi se těšili vyšším poctám v kruhu králových přátel. Euler, jednoduchý zbožný člověk a velký dříč, byl velmi konvenční ve své víře a vkusu. Byl v mnoha způsobech přímím opakem Voltaira. Euler omezil trénink rétoriky a inklinoval k diskuzím o těchto událostech, takže věděl, že je častým cílem Voltairova důvtipu. Fridrich také vyjádřil zklamání nad Eulerovými praktickými technickými schopnostmi:
Chtěl jsem mít vodní trisky v zahradě: Euler vypočítal sílu kol nezbytnou k vybuzení vody z nádrže, tu by měly odvést kanály a konečně tryskat v Sanssouci. Můj mlýn byl geometricky zkonstruován a nedokázal pracovat na vzdálenost větší než padesát stop od rezervoáru. Nicotná ješitnost! Nicotná geometrie!
Dílo
Eulerovo dílo nemá zřejmě v matematice obdoby. Napsal 865 prací (z toho 473 v Petrohradu), od jednotlivých pojednání po rozsáhlé učebnice. Jeho díla se vyznačují přesným vyjadřováním a přehlednou symbolikou - dnešní způsob značení matematických pojmů je téměř stejný jako Eulerův. Eulerův význam snad nejlépe zhodnotil jiný velikán Carl Friedrich Gauss: „Studium Eulerova díla zůstane nejlepší školou pro nejrůznější oblasti matematiky a nemůže je nic nahradit“. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se ani Euler nevyhnul některým chybám, plynoucích z nedostatečné vyjasněnosti matematických pojmů - např. pojem konvergence u nekonečných řad.
Je tradičně považován za zakladatele teorie grafů, neboť roku 1736 řešil úlohu, jak projít přes sedm mostů v Königsbergu (každý z nich právě jednou) a vrátit se do výchozího místa. To v moderní teorii odpovídá pojmu eulerovský graf.
Pochází od něj metoda variace konstant pro řešení diferenciálních rovnic[3] (neprávem nazývaná Lagrangeova metoda), kterou použil již v roce 1740 při studiu přílivu a odlivu. Jako první použil pojem „imaginární číslo“ pro druhou odmocninu ze záporného čísla ve své knize Algebra roku 1770. Zavedl dvojrozměrný integrál (1769). Od Eulera také pochází nyní používané označení f(x) pro funkci (1735). Díky jeho všeobecně uznávané autoritě se ustálila symbolika algebry a infinitezimálního počtu.
Euler se nezabýval jen teorií matematiky, ale i její aplikací ve fyzice, kartografii a dokonce např. i ve stavbě lodí. Položil základy mechaniky tuhých těles a hydrodynamiky (zformuloval např. diferenciální rovnice popisující pohyb ideální nevazké tekutiny).
Publikoval Eulerovu metodu numerického řešení obyčejných diferenciálních rovnic.
Související články
Reference
- ↑ Finkel, B.F. (1897). "Biography- Leonard Euler". The American Mathematical Monthly 4 (12): 300.
- ↑ Dunham, William (1999). Euler: The Master of Us All. The Mathematical Association of America, xiii. “Lisez Euler, lisez Euler, c'est notre maître à tous.”
- ↑ Škrášek, J. - Tichý, Z.: Základy aplikované matematiky II. SNTL, Praha 1996. Strana 416.