Přeskočit na obsah

Číslice cyrilice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Číselné soustavy

číselné soustavy světa
  • Východní Asie
  • Abecední
  • bývalé
Rub stříbrného půlrublu (vlevo) a měděná mince se znakem vousů vydaných v roce 1705 s číslicemi cyrilice (҂АѰЕ).

Číslice cyrilice je číselná soustava odvozená od cyrilice, která vznikla v První bulharské říši na konci 10. století. Soustava se používala v První bulharské říši a u jižních a východních Slovanů.[1] Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho Petr Veliký nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma arabskými číslicemi.[2][3] Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice.[4] Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice.[5] Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných církevní slovanštinou.[6]

Obecný popis

[editovat | editovat zdroj]

Systém je kvazi-desítkový abecední systém, ekvivalentní řeckému číselnému systému, ale psaný odpovídajícími grafémy cyrilicí. Pořadí je založeno na původní řecké abecedě, spíše než na standardním abecedním pořadí cyrilice.[7]

Samostatné písmeno je přiřazeno ke každé jednici (1, 2, … 9) a každému násobku deseti (10, 20, … 90) a každému násobku stovky (100, 200, … 900). K odlišení čísel od textu, se nad čísly někdy maluje tzv. titlo (  ҃  ) nebo se někdy odlišují tečkami.[8] Čísla jsou psána tak, jak se vyslovují v slovanštině,[9] obvykle od vyšší pozice k nižší pozici, s výjimkou číslic 11 až 19, které se píšou a vyslovují s jednotkami před desítkami; například ЗІ (17) je "семнадсять" (doslova sedm-nad-deset, viz česky sedm-náct).[2]

Příklady:

  • (҂аѱѕ) – 1706
  • (҂зриі) – 7118

Aby se určila hodnota číslice cyrilice, sčítá se hodnota všech znaků: například ѰЗ je 700 + 7, což je 707. Pokud je číslo větší než 999 (ЦЧѲ), používá se znaménko pro tisíce (҂) pro násobení číselné hodnoty: například ҂Ѕ je 6000, zatímco ҂Л҂В se vyhodnotí jako 30 000 + 2000, což dělá 32 000. K vytvoření větších čísel se užívá modifikační značka, která značí, že se obkroužené číslo vynásobí.[10] [11]

Modifikované znaky používané k označení hodnot 1000 a větších.Například А҉ označuje 1 milion.

Číslice hlaholice

[editovat | editovat zdroj]
Věžní hodiny s číslicemi cyrilice v Suzdalu

Číslice hlaholice jsou podobné číslicím cyrilice s výjimkou toho, že číselné hodnoty jsou přiřazeny podle původního abecedního pořadí hlaholice.[12] [9] Znaky pro hodnoty jednotek, desítek a stovek jsou zkombinovány do formy konkrétních číslic, například ⰗⰑⰂ je 500 + 80 + 3 neboli 583. Stejně jako u číslic cyrilice jsou čísla 11 až 19 typicky psané s jednicemi před symbolem pro 10; Například ⰅⰊ je 6 + 10, což je 16.[13] Zatímco číslice cyrilice používají pozměněné znaky pro čísla větší než 999, některé dokumenty svědčí o použití hlaholických znaků pro čísla 1000 až 6000,[14] i když byla zpochybněna platnost číslic 3000 a vyšších.[15]

Tabulka hodnot

[editovat | editovat zdroj]
hodnota řečtina cyrilice hlaholice
1 [16] Α' А
2 Β' В
3 Γ' Г
4 Δ' Д
5 Ε' Е
6 Ϛ'nebo Ϝ' Ѕ
7 Ζ' З
8 Η' И
9 Θ' Ѳ
hodnota řečtina cyrilice hlaholice
10 Ι' І Ⰺ nebo Ⰹ
20 Κ' К
30 Λ' Л
40 Μ' М
50 Ν' Н
60 Ξ' Ѯ
70 Ο' О
80 Π' П
90 Ϟ' Ч nebo Ҁ
hodnota řečtina cyrilice hlaholice
100 Ρ' Р
200 Σ' С
300 Τ' Т
400 Υ' Ѵ
500 Φ' Ф
600 Χ' Х
700 Ψ' Ѱ
800 Ω' Ѡ
900 Ϡ' Ц nebo Ѧ
modifikující znaky v cyrilici
násobitel název (česky)[11] znak příklad
1000 Тысяча знак (značka tisíc) ҂
10 000 Тьма (myriáda)
100 000 Легион (legie) ҈
1 000 000 Леодр (legie legií) ҉
10 000 000 Вран (Ворон) (havran/vrána)
100 000 000 Колода (žlab/kláda)
1 000 000 000 Тьма тем (hodně myriád) слева
tisíce v hlaholici
hodnota hlaholice
1 000
2 000
3 000 Ⱏ nebo Ⱐ
4 000
5 000
6 000

Počítačové kódy

[editovat | editovat zdroj]
znak  ҃ ҂  ⃝  ҈
jméno v Unicode slučovací znak
titlo v cyrilici
znak
tisíce v cyrilici
znak
násobitele
desítek tisíc v cyrilici
znak
násobitele
stovky tisíce v cyrilici
kódování znaků decimal hex decimal hex decimal hex decimal hex
Unicode 1155 0483 1154 0482 8413 20DD 1160 0488
UTF-8 210 131 D2 83 210 130 D2 82 226 131 157 E2 83 9D 210 136 D2 88
odkaz na číselné znaky ҃ ҃ ҂ ҂ ⃝ &#20DD; ҈ ҈
znak  ҉   ꙰  ꙱   ꙲
znak Unicode znak
násobitele
miliónu v cyrilici
znak
násobitele
deseti miliónů v cyrilici
znak
násobitele
sta miliónů v cyrilici
znak
násobitele
tisíce miliónů v cyrilici
kódování znaků decimal hex decimal hex decimal hex decimal hex
Unicode 1161 0489 42608 A670 42609 A671 42610 A672
UTF-8 210 137 D2 89 234 153 176 EA 99 B0 234 153 177 EA 99 B1 234 153 178 EA 99 B2
odkaz na číselné znaky ҉ ҉ ꙰ ꙰ ꙱ ꙱ ꙲ ꙲


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyrillic numerals na anglické Wikipedii.

  1. DEJIĆ, Mirko. How the old Slavs (Serbs) wrote numbers. BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics. 2013, s. 2–17. ISSN 1749-8430. DOI 10.1080/17498430.2013.805559. 
  2. a b CHRISOMALIS, Stephen. Numerical Notation: A Comparative History. Cambridge, England: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48533-3. S. 180–182. 
  3. YEFIMOV, Vladimir. Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode. Redakce Berry John D.. New York City: Graphis Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1932026016. Kapitola Civil Type and Kis Cyrillic, s. 369–147. 
  4. TEPLYAKOV, Sergei. How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 
  5. LORKOVIĆ, Tatjana. Coins and Medals of Imperial Russia [online]. Yale University Library, 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné online. 
  6. LOOIJEN, Maarten. Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers. 2nd. vyd. Zaltbommel, Netherlands: Van Haren Publishing, 2015. Dostupné online. ISBN 978-94-018-0601-5. S. 59–60. (Dutch & English) 
  7. AGER, Simon. Omniglot: Cyrillic Script [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  8. GESANG, Philipp. Typesetting Cyrillic Numerals with ConTEXt MkIV. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-30. S. 3. 
  9. a b LUNT, Horace Gray. Old Church Slavonic Grammar. 7th. vyd. Berlin, Germany: Walter de Gruyter, 2001. Dostupné online. ISBN 978-3-11-016284-4. S. 16–18. 
  10. GAMANOVICH, Alypy. Grammar of the Church Slavonic Language. Redakce Shaw John. Jordanville, New York: Holy Trinity Monastery, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0884650645. 
  11. a b КОЗЛОВСКИЙ, Станислав. У больших чисел громкие имена. Вокруг Света. Moscow: 2007-02-25. Dostupné online [cit. 2017-01-02]. (Russian) 
  12. SCHENKER, Alexander M. The Dawn of Slavic: An Introduction to Slavic Philology. New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-300-05846-2. 
  13. Encyclopedia of Library and Information Science: Volume 27 - Scientific and Technical Libraries to Slavic Paleography. Redakce Kent Allen. New York City, NY: Marcel Decker Inc., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-8247-2027-8. S. 510–520. 
  14. Veder, William R. (2004). "The Glagolitic Alphabet as a Text" in Glagoljica i hrvatski glagolizam. Zbornik radova s međunarodnoga znanstvenog skupa povodom 100. obljetnice Staroslavenske akademije i 50. obljetnice Staroslavenskog instituta.: 375–387, Staroslavenski Institut/Krčka Biskupija. 
  15. MATHIESEN, Robert. A New Reconstruction of the Original Glagolitic Alphabet. [s.l.]: Brown University, 2004. Dostupné online. 
  16. RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 1. (makedonština) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]