Česká společnost ornitologická
Česká společnost ornitologická | |
---|---|
Právní forma | spolek |
Založeno | 1926 |
Ředitel | Zdeněk Vermouzek |
Adresa | Na Bělidle 252/34, Praha, 150 00, Česko |
Souřadnice sídla | 50°4′18,46″ s. š., 14°24′20,32″ v. d. |
IČO | 49629549 |
Další informace | |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česká společnost ornitologická je spolkem sdružujícím profesionální pracovníky i amatéry zabývající se výzkumem a ochranou ptáků, zájemce o pozorování ptáků a milovníky přírody. Je partnerem nadnárodní ochranářské společnosti BirdLife International v Česku.[1]
ČSO byla založena v roce 1926 jako čistě vědecká společnost. Od 90. let 20. století prošla řadou organizačních změn včetně vytvoření kanceláře s profesionálními zaměstnanci a proměnila se v moderní nevládní ochranářskou organizaci. Ke konci roku 2020 čítala organizace 4924 členů.[1]
Aktivity spolku
[editovat | editovat zdroj]Hlavním účelem, posláním a cílem ČSO je ochrana přírody a krajiny a životního prostředí, zejména výzkum a ochrana volně žijících ptáků a jejich prostředí (ČSO spravuje několik maloplošných rezervací), a dále ekologická výchova a vzdělávání dětí i dospělých, členů i nečlenů ČSO. Společensky populární jsou aktivity jako mapování čapích hnízd, sledování ptáků na krmítku, hlídání příletu tažných ptáků či každoroční terénní vycházky spojené s přednáškami. Pro své členy organizuje ČSO tuzemské i mezinárodní exkurze. Spolek disponuje také vlastní kynologickou jednotkou pro boj s trestnou činností travičství.[1]
Publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]ČSO vydává odborný ornitologický časopis Sylvia (1× ročně, ISSN 0231-7796), popularizační Ptačí svět (4× ročně, ISSN 1801-7525)[2] a příležitostně tematicky zaměřené materiály.
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum vydávají časopis Panurus, který vychází jednou ročně.
Pobočky
[editovat | editovat zdroj]ČSO registruje devět regionálních poboček (severočeská, západočeská, jihočeská, středočeská a pražská, východočeská, Vysočina, jihomoravská, středomoravská (Moravský ornitologický spolek) a slezská).[1]
Zrušení Názvoslovné komise ČSO
[editovat | editovat zdroj]Tato pracovní skupina vznikla rozhodnutím výboru ČSO dne 10. března 2021 na základě podnětu několika členů ČSO za účelem vedení a aktualizace seznamu českých jmen ptáků.[3] Od závěru prosince 2023 v médiích a na sociálních sítích zesilovala kritika předchozí i aktuální činnosti Názvoslovné komise ze strany odborné i laické ornitologické komunity.[4][5][6][7][8][9][10]
Dne 21. července 2024 se sešel výbor ČSO k projednání situace a rozhodl se většinou svých členů Názvoslovnou komisi zrušit.[11]
Hlavní důvody pro ukončení činnosti Názvoslovné komise uvedl výbor takto:
- od začátku nedostatečně nastavený způsob fungování komise, způsob výběru členů a absence kontrolních mechanismů
- nedostatečná komunikace činnosti a výsledků ze strany komise, kdy navržené změny názvosloví nebyly před schválením a publikací diskutovány se subjekty, jichž se mohou týkat (akademickou sférou, vědeckými institucemi, odbornými skupinami, zoologickými zahradami, chovatelskými skupinami apod.)
- zveřejněné výsledky činnosti komise přispěly k rozštěpení ornitologické komunity namísto toho, aby ji tmelily a přispívaly k všeobecnému vzájemnému porozumění.
Ačkoli v souvislosti se zastavením činnosti Názvoslovné komise navrhl výbor ČSO při následném použití českých ptačích jmen nadále zohledňovat, že část návrhů na nová česká jména některých ptačích taxonů již byla použita v odborné literatuře a zaevidována v on-line databázích, a takto aktualizovaná jména lze ponechat v nové formě, vyzvala část ornitologů, zoologů a dalších zúčastněných odborníků všechny uživatele českých ptačích jmen a zejména správce databází BioLib, Wikipedie a eBird, aby se všechny použité recentní změny českého názvosloví anulovaly a vrátily k českému názvosloví podle publikace "Soustava a české názvosloví ptáků světa" (Hudec et al. 2003).[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Výroční zpráva České společnosti ornitologické 2020 [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Ptačí svět • Česká společnost ornitologická [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ ORNITOLOGICKÁ, Česká společnost. Revize názvů ptáků Západopalearktické oblasti • Česká společnost ornitologická [online]. 2021-07-24 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Tomáš. Tomáš Grim: Jak se neutopit v bouřlivých vodách českého ptačího názvosloví?. Ekolist.cz [online]. 2023-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ HARMÁČKOVÁ, Lenka. Lenka Harmáčková: Jak dál s názvoslovím ptáků?. Ekolist.cz [online]. 2024-01-08 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ORNITOLOGICKÉ, Názvoslovná komise České společnosti. Názvoslovná komise České společnosti ornitologické: Jak nepodléhat lžím, když nám pánbůh lajky dal. Ekolist.cz [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ VAVŘÍK, Martin. Martin Vavřík: Změny ptačích názvů od Názvoslovné komise uživatelé nechtějí. Ekolist.cz [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ BOBEK, Miroslav. Miroslav Bobek: Louče a papučka. Ne, to není z Haška. Ekolist.cz [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Jak dál s novým českým názvoslovím papoušků? Změna se dotkla 158 druhů! – Ararauna.cz [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Polovina papoušků se má v češtině přejmenovat, nová jména získají i někteří ptáci - Médium.cz. medium.seznam.cz [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výbor ČSO zrušil Názvoslovnou komisi ČSO [online]. Česká společnost ornitologická, 2024-07-24 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Soustava a české názvosloví ptáků světa - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.