Čchen Jü

Čchen Jü
Čchen Jü
Narození	11. listopadu 1901
Úmrtí	21. března 1974 (ve věku 72 let); Kanton
Alma mater	Mezinárodní Leninova škola
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchen Jü (čínsky pchin-jinem Chén Yù, znaky tradiční 陳郁; 11. listopadu 1901 – 21. března 1974) byl čínský komunistický revolucionář a politik, guvernér Kuang-tungu (1957–1967), poté místopředseda kuangtungského revolučního výboru (od 1968), předtím ministr uhelného průmyslu (1955–1957) a ministr průmyslu paliv (1949–1955). Byl členem širšího vedení Komunistické strany Číny jako kandidát (1945–1956) a člen (od 1956) ústředního výboru KS Číny. Do komunistické strany vstoupil roku 1925, vedl odborový svaz námořníků, v letech 1930–1931 krátce působil v ústředním výboru a politbyru, poté do roku 1940 studoval a pracoval v Sovětském svazu, ve 40. letech působil na komunistických územích v Číně – v Jen-anu a Mandžusku.

Život

Čchen Jü se narodil v okrese Pao-an v provincii Kuang-tung jako Čchen Sü-kuej (čínsky pchin-jinem Chén Xùguì, znaky tradiční 陳旭貴). V mládí se živil příležitostnými pracemi, později si změnil jména na Čchen Jü a stal se námořníkem. Od roku 1922 se začal angažovat v odborech, roku 1925 vstoupil do Komunistické strany Číny^[1] a v prosinci 1927 se připojil k povstání v Kantonu. Roku 1928 působil jako člen provinčního vedení KS Číny v Kuang-tungu a vedoucí organizačního oddělení tamtéž, současně vykonával funkci předsedy Všečínského odborového svazu námořníků.

V září 1930 byl zvolen členem ústředního výboru KS Číny. V lednu 1931 byl na zasedání ústředního výboru KS Číny zvolen členem politbyra a kandidátem stálého výboru politbyra. V únoru 1931 bylo jeho členství v ústředním výboru pozastaveno kvůli jeho spojení se skupinou kolem Luo Čang-lunga (vyloučeného z KS Číny za útoky na stranické vedení zprava).^[2] a v červnu 1931 byl vyslán na studia na Leninův institut v Moskvě. V roce 1934 byl (kvůli svým prohřeškům z roku 1931) přeložen do Stalingradského traktorového závodu jako dělník.^[2] V listopadu 1939 byl ospravedlněn a vrátil na Leninův institut. V únoru 1940 odjel do Číny, aby studoval na ústřední stranické škole. Na závěr VII. sjezdu KS Číny v dubnu–červnu 1945 byl zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny.

Po vítězství ve válce s Japonskem byl vyslán do severovýchodní Číny. V roce 1946 byl převelen na místo tajemníka okresního výboru KS Číny v I-po-chua v provincii Che-ťiang a politického komisaře 359. brigády a v únoru 1947 byl převeden na místo zástupce vedoucího průmyslového výboru severovýchodního byra ÚV KS Číny, kde vedl pracovní skupinu, která se přesunula do Severního Mandžuska, aby obnovila a rozvinula výrobu v uhelných pánvích v Ťi-si, Che-kangu atd. V roce 1947 začal připravovat založení školy kádrů pracovníků severovýchodního uhelného hornictví (nyní Chejlungťiangská vědecká a technologická univerzita a působil jako první ředitel této školy.

V roce 1949 se stal ministrem těžkého průmyslu severočínské lidové vlády, jeho ministerstvo bylo v říjnu 1949 převedeno pod ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky a rozděleno na dvě ministerstva – průmyslu paliv a strojírenství. Čchen Jü se stal ministrem průmyslu paliv.^[1] Od roku 1951 byl také prezidentem Čínského institutu hornictví a technologie. Po rozdělení ministerstva palivového průmyslu v roce 1955 se Čchen Jü stal ministrem uhelného průmyslu. Delegáti VIII. sjezdu KS Číny v září 1956 ho zvolili členem ústředního výboru, znovuzvolen byl i na následujících sjezdech roku 1969 a 1973. V letech 1959 a 1964 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.^[1]

V srpnu 1957 byl Čchen Jü přeložen z Pekingu do Kantonu na místo guvernéra provincie Kuang-tung a tajemníka kuangtunského provinčního výboru KS Číny. Od roku 1961 byl současně tajemníkem středojižního byra ÚV KS Číny (od roku 1965 třetím tajemníkem; do 1967). V listopadu 1967 byl v rámci kulturní revoluce z úřadu guvernéra odvolán, ale už v únoru 1968 se stal místopředsedou revolučního výboru provincie Kuang-tung.^[1]

Zemřel 21. března 1974^[1] ve věku 73 let v Kantonu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 陈郁 (1901年) na čínské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. Volume 1. A – O. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 56–57. (anglicky)
↑ ^a ^b GAO, Hua. How the Red Sun Rose. The Origin and Development of the Yanan Rectification Movement, 1930-1945. Hong Kong: The Chinese University of Hong Kong, 2018. 812 s. ISBN 978-962-996-822-9. S. 112. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchen Jü na Wikimedia Commons

[bartke_56_57-1] BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. Volume 1. A – O. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 56–57. (anglicky)

[gao18_112-2] GAO, Hua. How the Red Sun Rose. The Origin and Development of the Yanan Rectification Movement, 1930-1945. Hong Kong: The Chinese University of Hong Kong, 2018. 812 s. ISBN 978-962-996-822-9. S. 112. (anglicky)

[1]

[2]

Představitelé Kuang-tungu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Jie Ťien-jing (1949–1955) • Tchao Ču (1955–1965) • Čao C’-jang (1965–1967) • Chuang Jung-šeng (1968–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1973) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1978) • Si Čung-sün (1978–1980) • Žen Čung-i (1980–1985) • Lin Žuo (1985–1991) • Sie Fej (1991–1998) • Li Čchang-čchun (1998–2002) • Čang Te-ťiang (2002–2007) • Wang Jang (2007–2012) • Chu Čchun-chua (2012–2017) • Li Si (2017–2022) • Chuang Kchun-ming (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Li Ťien-čen ♀ (1979–1983) • Luo Tchien (1983–1990) • Lin Žuo (1990–1996) • Ču Sen-lin (1996–2001) • Čang Kuo-jing (2001–2003) ♀ • Lu Čung-che (2003–2005) • Chuang Li-man (2005–2008) • Ou Kuang-jüan (2008–2013) • Chuang Lung-jün (2013–2017) • Li Jü-mej ♀ (2017–2022) • Chuang Čchu-pching (2022– )

guvernéři	Jie Ťien-jing (1948–1953) • Tchao Ču (1953–1957) • Čchen Jü (1957–1967) • Chuang Jung-šeng (1967–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1974) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1979) • Si Čung-sün (1979–1981) • Liou Tchien-fu (1981–1983) • Liang Ling-kuang (1983–1985) • Jie Süan-pching (1985–1991) • Ču Sen-lin (1991–1996) • Lu Žuej-chua (1996–2003) • Chuang Chua-chua (2003–2011) • Ču Siao-tan (2011–2016) • Ma Sing-žuej (2016–2021) • Wang Wej-čung (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchao Ču (1955–1960) • Ou Meng-ťüe ♀ (1960–1967) • Wang Šou-tao (1977–1979) • Jin Lin-pching (1979–1983) • Liang Wej-lin (1983–1985) • Wu Nan-šeng (1985–1993) • Kuo Žung-čchang (1993–2003) • Liou Feng-i (2003) • Čchen Šao-ťi (2004–2009) • Chuang Lung-jün (2009–2013) • Ču Ming-kuo (2013–2014) • Wang Žung (2015–2023) • Lin Kche-čching (2023– )