Skoky na lyžích

Můstek Hochfirstschanze v Titisee-Neustadt

Skoky na lyžích jsou převážně zimní sport, v němž se závodník snaží o co nejlépe obodovaný skok z můstku. Skoky na lyžích jsou také integrální součástí severské kombinace.

Hodnocení skoků

Hodnocení se vytváří na základě součtu dvou údajů: bodů za délku skoku a bodů za styl od rozhodčích.

body za délku skoku: každý závodník obdrží automaticky 60 bodů (výjimkou jsou mamutí můstky, u nichž se uděluje 120 bodů). V závislosti na dosažení tzv. konstrukčního bodu můstku (např. 120 metrů u můstků K120) získává (nebo ztrácí) další body. Za každý metr navíc/méně získá/ztrácí určité množství bodů závislé na typu můstku:
- K20 – K24: 4,8 bodu za metr
- K25 – K29: 4,4 bodu za metr
- K30 – K34: 4 body za metr
- K35 – K39: 3,6 bodu za metr
- K40 – K49: 3,2 bodu za metr
- K50 – K59: 2,8 bodu za metr
- K60 – K69: 2,4 bodu za metr
- K70 – K79: 2,2 bodu za metr
- K80 – K99: 2 body za metr
- K100 – K169: 1,8 bodu za metr
- K170 a více: 1,2 bodu za metr. Pád stojí skokana sedm bodů.

Od sezóny 2010/2011 se k bodům získaným za vzdálenost a styl přičítají (popř. odečítají) body za sílu větru, neboť skokan se silnějším větrem proti je zvýhodněn (vítr nese, doplachtí dál) oproti skokanovi s větrem v zádech. Současně byl zaveden tzv. gate-faktor, bodová korekce podle výšky nájezdového okna, který umožňuje jury snížit (zvýšit) nájezd aniž by se muselo kolo opakovat. Cílem těchto opatření je jednak dosažení spravedlivějšího hodnocení, jednak plynulejší průběh závodů.

Příklad: skokan skočí 123 m na můstku K120. Rozhodčí udělí známky: 18; 18,5; 18,5; 19; 18. Skokan získá 60 bodů za dosažení K120, další 3*1,8 bodu získá za jeho překročení. Za délku skoku tedy obdržel 65,4 bodu. U rozhodčích se nejvyšší (19) a nejnižší (1x18) známka škrtá a za styl tedy získává 55 bodů. Celkově získal 120,4 bodu.

Průběh závodů

Z kvalifikace postupuje padesát závodníků. Postup do závodu má automaticky zajištěna první desítka v průběžném pořadí světového poháru. V prvním kole nastupují skokani od posledního postoupivšího z kvalifikace po nejvýše umístěné. Do druhého kola postoupí třicítka nejlepších skokanů. Každý postoupivší získává body do světového poháru (30. místo = 1 bod, 1. místo = 100 bodů).

Jiným způsobem probíhá Turné čtyř můstků: v prvním kole probíhá vyřazovacím způsobem. Vítěz kvalifikace nastupuje proti poslednímu postoupivšímu, druhý proti devětačtyřicátému atd. Vítěz duelu postupuje do druhého kola. Do něj se také dostane pět nejlépe bodovaných skokanů, kteří svůj duel prohráli (tzv. lucky losers). Druhé kolo již probíhá tradičně.

Typy mezinárodních závodů

Olympijské hry (jednou za čtyři roky; skoky jsou součástí OH od roku 1924)
Mistrovství světa (jednou za dva roky, v rámci MS v severských disciplínách; od roku 1925)
Mistrovství světa v letech na lyžích (jednou za dva roky; od roku 1972)
Světový pohár (jeho součástí je i prestižní Turné čtyř můstků; od sezony 1979/1980)
Kontinentální pohár („druhá liga“)
Pohár FIS („třetí liga“, od sezony 2005/2006)
Letní Grand Prix (od roku 1994)
Světový pohár žen

Rozšíření skoků

Popularita skoků na lyžích je omezena na několik převážně evropských zemí. Mezi tradiční skokanské země je považováno především Finsko, Norsko, Německo, Rakousko, Slovinsko a Polsko. Skoky jsou dále relativně populární a úspěšné ve Švýcarsku, Česku, Francii, Itálii a Rusku. Mezinárodních závodů se též účastní skokani z Estonska, Rumunska, Bulharska, Běloruska, Ukrajiny a Turecka.

V Asii se skokům daří v Japonsku, méně pak v Jižní Koreji, Číně a Kazachstánu.

Na západ od nultého poledníku se skáče v USA a v Kanadě.

Na jižní polokouli je jediný skokanský můstek v argentinském San Carlos de Bariloche.

Historie

Skoky na lyžích vznikly v norském Morgedalu. Již v roce 1809 byl stanoven první světový rekord a dosáhl jej Olaf Rye.

První soutěž se konala v Trysilu v roce 1862. První známé klání vzniklo v Husebybakkenu v roce 1879. V roce 1892 se přesunulo do Holmenkollenu, který je „mekkou“ této disciplíny. Zde měl také premiéru příbuzný sport: severská kombinace, která se skládá ze skoků a běhu na lyžích. Od roku 1924 jsou skoky součástí zimních olympijských her. Od roku 1953 se v Rakousku a Německu koná slavné Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné).

Československé a po roce 1993 české skoky na lyžích zažily tři slavná období.

1923 – 1933 – Skoky na lyžích jsou již velmi populární. Např. na harrachovské závody v roce 1923 přišlo dvacet tisíc návštěvníků. Mezi největší české úspěchy této éry patří první místo a bronz z mistrovství světa v roce 1925 (Willen Dick, Franz Wende), stříbro z MS 1927 a 1933 (Dick, resp. Rudolf Burkert) a bronz z olympijských her 1928 (Burkert).

1968 – 1975 – Éra trenéra Zdeňka Remsy a skokana Jiřího Rašky, českého lyžaře století. Raška získal zlato a stříbro na OH (1968), stříbro z MS (1970), bronz z MS v letech (1972) a je prvním českým vítězem Turné čtyř můstků (1972). Karel Kodejška lety na lyžích vyhrál (1975) a dva roky před tím skončil v téže disciplíně bronzový. Rudolf Höhnl vybojoval na MS v roce 1974 bronz.

1983 – 1994 – éra skokanů Pavla Ploce, Jiřího Parmy, Františka Ježe, Jaroslava Sakaly a dalších. Čeští skokani vyhráli MS (Parma, 1987), MS v letech na lyžích (Sakala, 1994) a v součtu 22 závodů Světového poháru. Z olympijských her si odvezli stříbro (Ploc, 1988) a dva bronzy (Ploc, 1984; Jiří Malec, 1988). Na MS krom Parmy uspěl dvakrát Sakala (stříbrný a bronzový v roce 1993). Mezi letci se dařilo Plocovi (2. místo v roce 1983, o dva roky později bronzový). Úspěšný byl i český reprezentační tým, který skončil 2. na MS v roce 1993 a třikrát třetí za Československo (MS 1984, 1989, OH 1992)

Další úspěchy přišly až v následujícím století díky Jakubu Jandovi, který vyhrál Světový pohár (2006), šest závodů SP, Turné čtyř můstků (2006), letní Grand Prix (2005) a skončil stříbrný a bronzový na MS 2005.

Po vítězné sezóně ve SP šly výkony Jakuba Jandy dolů, ale objevily se další talenty, a to zejména Jan Matura, Roman Koudelka, Antonín Hájek a Lukáš Hlava. Žádný z nich ale nedosáhl úspěchů Jakuba Jandy. Roman Koudelka ale prožíval velký průlom v sezóně 2011/2012, ve které už dokázal skončit pátý v celkovém pořadí Turné čtyř můstků, skončil druhý v závodě ve Willingenu a pravidelně se umisťuje v nejlepší desítce v závodech SP. V sezóně 2014/2015 dokonce vyhrál závody v Klingenthalu, Lillehammeru, Engelbergu a Sapporu.

V posledních letech se do českého týmu dostávají mladí skokani a vyplňují tak mezeru po Jandovi, Maturovi a Hájkovi. Mezi mladé naděje českého skoku patří Vojtěch Štursa, Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek, Tomáš Vančura, Roman Koudelka, Filip Sakala nebo František Holík.

Vybrané světové rekordy

1879 – 23 m – Torjus Hemmesvit (NOR)
1913 – 51.5 m – Ragnar Omtvedt (NOR)
1930 – 75 m – Adolph Badrutt (SUI)
1936 – 101 m – Sepp Bradl (AUT)
1948 – 120 m – Fritz Tschannen (SUI)
1967 – 150 m – Lars Grini (NOR)
1976 – 176 m – Toni Innauer (AUT)
1985 – 191 m – Matti Nykänen (FIN)
1987 – 194 m – Piotr Fijas (POL)
1994 – 203 m – Toni Nieminen (FIN)
2000 – 225 m – Andreas Goldberger (AUT)
2003 – 231 m – Matti Hautamäki (FIN)
2005 – 239 m – Bjørn Einar Romøren (NOR) ^{[pozn. 1]}
2011 – 246,5 m – Johan Remen Evensen (NOR)
2015 – 250 m – Peter Prevc (SLO)
2015 – 251,5 m – Anders Fannemel (NOR)
2017 – 252 m – Robert Johansson (NOR)
2017 – 253,5 m – Stefan Kraft (AUT)
2024 – 291 m – Ryoyu Kobayashi (JPN) neoficiální světový rekord

Čechoslováci mezi světovými rekordmany

1964 – 142 m – Dalibor Motejlek
1969 – 164 m – Jiří Raška
1983 – 181 m – Pavel Ploc

Rekordy

Kategorie	Skokan	Rekord	Datum/rok
Skoky na lyžích na ZOH
Nejvíce výher	Simon Ammann,	4	2002–2010
Nejvíce medailí	Matti Nykänen	5	1984–1988
Nejvíce týmových vítězství	Finsko	2	1988–1992
	Německo	2	1994–2002
	Rakousko	2	2006–2010
Nejvíce týmových medailí	Rakousko	5	1992–2010
Nejmladší vítěz (Albertville)	Toni Nieminen	16 let 261 dnů	1992
Nejstarší vítěz (Lillehammer)	Jens Weissflog	29 let 214 dnů	1994
Nejstarší medailista (Soči)	Noriaki Kasai	41 let 254 dní	2014
Nejvíce ZOH	Noriaki Kasai	8	1992–2018
Mistrovství světa (1925–2018)
Nejvíce výher v individuálních závodech	Adam Małysz	4	2001–2007
Nejvíce medailí z individuálních závodů	Adam Małysz	6	2001–2011
Nejvíce medailí	Gregor Schlierenzauer	11	2007--2015
Nejvíce medailí	Thomas Morgenstern	11	2005--2013
Nejvíce týmových výher	Rakousko	9	1984–2015
Nejvíce týmových medailí	Rakousko	16	1984–2015
Nejmladší vítěz (Thunder Bay)	Tommy Ingebrigtsen	17 let 222 dnů	1995
Nejstarší vítěz (Val di Fiemme)	Anders Bardal	30 let 183 dnů	2013
Nejvíce mistrovství světa	Noriaki Kasai	13	1989–2015
Mistrovství světa v letech na lyžích (1972–2016)
Nejvíce individuálních vítězství	Walter Steiner	2	1972–1977
	Sven Hannawald	2	2000–2002
	Roar Ljøkelsøy	2	2004–2006
Nejvíce individuálních medailí	Matti Nykänen	5	1983–1990
Nejvíce medailí	Janne Ahonen	7	1996–2008
Nejvíce týmových výher	Raousko	3	2008--2012
Nejvíce týmových výher	Norsko	3	2004--2006,2016
Nejvíce týmových medailí	Norsko	5	2004–2010,2016
Nejvíce týmových medailí	Rakousko	5	2004--2016
Nejmladší vítěz (Oberstdorf)	Gregor Schlierenzauer	18 let 47 dnů	2008
Nejstarší vítěz (Vikersund)	Robert Kranjec	29 let 228 dnů	2006
Nejvíce účastí	Noriaki Kasai	10	1992--2016
Turné čtyř můstků (1952–2016)
Nejvíce celkových výher	Janne Ahonen	5	1999–2008
Nejvíce vítězných závodů	Jens Weissflog	10	1983–1996
Nejmladší vítěz závodu (Oberstdorf)	Toni Nieminen	16 let 212 dnů	prosinec 1991
Nejstarší vítěz závodu (Bischofshofen)	Jens Weissflog	31 let 169 dnů	leden 1996
Nejmladší vítěz celkově	Toni Nieminen	16 let 220 dnů	1991–92
Nejstarší vítěz celkově	Jens Weissflog	31 let 169 dnů	1995–96
Nejvíce účastí	Noriaki Kasai	27	1988--2016
Světový pohár ve skocích na lyžích (1979–2018)
Nejvíce celkových vítězství	Matti Nykänen	4	1983–1988
Nejvíce celkových vítězství	Adam Małysz	4	2001–2007
Nejvíce vítězství	Gregor Schlierenzauer	53	2007–dosud
Nejvíce umístění na stupních vítězů	Stefan kraft	109
Nejvíce umístění v TOP10	Janne Ahonen	247	1993–2011
Nejvíce týmových výher	Rakousko	27	1990–2015
Nejvíce týmových medailí	Rakousko	64	1990–2016
Nejvíce účastí v individuálních závodech	Noriaki Kasai	543	1989–dosud
Nejvíce účastí v týmových závodech	Noriaki Kasai	69	1990–dosud
Nejvíce účastí v závodech	Noriaki Kasai	612	1989–dosud
Nejvíce sezón	Noriaki Kasai	29	1989–dosud
Nejvíce výher v individuálních leteckých závodech	Gregor Schlierenzauer	14	2006–dosud
Nejmladší vítěz závodu (Lahti)	Steve Collins	15 let 362 dnů	1980
Nejstarší vítěz závodu (Ruka)	Noriaki Kasai	42 let 176 dnů	2014
Nejmladší vítěz celkově	Toni Nieminen	16 let 303 dnů	1991–92
Nejstarší vítěz celkově	Anders Bardal	29 let 207 dnů	2011–12
Nejvíce výher v jedné sezóně	Peter Prevc	15	2015-16
Nejvíce bodů v jedné sezóně	Peter Prevc	2303	2015-16
Další rekordy
První let za 100 m (Planica)	Sepp Bradl	101 m	1936
První let za 200 m (Planica)	Andreas Goldberger (s pádem, nezapočítán)	202 m	1994
První let za 200 m (Planica)	Toni Nieminen (oficiální)	203 m	1994
První let za 250 m (Vikersund)	Peter Prevc	250 m	2015
Nejvíce letů za 200 m	Robert Kranjec	198	1997–dosud
Světový rekord (Vikersund)	Stefan Kraft	253,5 m	2017
Neoficiální světový rekord (Vikersund, s pádem, neuznán)	Dimitrij Vasiljev	254 m	2015
První závod světového poháru	Cortina d'Ampezzo	prosinec 1979
První týmový závod světového poháru	Lahti	březen 1990

Poznámky

↑ Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

Související články

Seznam velkých můstků pro skoky na lyžích

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu skoky na lyžích na Wikimedia Commons
czech-ski.com – skoky na lyžích na webu Svazu lyžařů ČR
skoky.net – pravidelné zpravodajství ze světa skoků na lyžích už od roku 2002
fis-ski.com – skoky na lyžích na webu Mezinárodní lyžařské federace
ski-jumping-skokani.blog.cz Archivováno 21. 8. 2020 na Wayback Machine. – fotky,rozhovory,reportáže, novinky ze světa skoků na lyžích

[1] Při stejném závodě skočil Janne Ahonen 240 m, ale při doskoku upadl a rekord mu tedy nemohl být uznán.

[pozn. 1]