Zündapp
Zündapp | |
---|---|
![]() Logo | |
![]() | |
Základní údaje | |
Právní forma | GmbH |
Datum založení | 1917 |
Datum zániku | 1984 |
Zakladatel | Fritz Ludwig Neumeyer |
Adresa sídla | Norimberk, Německo |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | automobilový průmysl |
Produkty | motocykl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zünder-Apparatebau-Gesellschaft (společnost pro konstrukci zapalovacích zařízení), poslední název Zündapp-Werke, byl úspěšný německý výrobce motocyklů. Zanikl v roce 1984.
Začátky[editovat | editovat zdroj]
Firma vznikla 9. ledna 1917 v Norimberku především pro výrobu výzbroje, zejména rozbušek do dělostřeleckých granátů. Po skončení První světové války se pro ni stala výnosnou jedině výroba jednostopých vozidel.[1]
Motocykly[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Z%C3%BCndapp_Z22.jpg/220px-Z%C3%BCndapp_Z22.jpg)
V roce 1921 se společnost přeměnila na Zündapp Gesellschaft für den Bau von Special-Maschinen a prvním typem Z22 začala stavět praktické užitkové motocykly za rozumnou cenu. Poháněly je především jednodušší dvoutaktní motory. Na konci dvacátých let byla jednou z pěti největších motocyklových továren v Evropě.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0f/Zundapp_KS_500_1934.jpg/220px-Zundapp_KS_500_1934.jpg)
V roce 1931 zadala konstrukční kanceláři Ferdinanda Porscheho vývoj lidového vozu. Pod kódem Porsche Typ 12 pro ni roku 1932 vyvinul malý automobil, se sériovou produkcí ale nezačala.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Z%C3%BCndapp_KS_750.jpg/220px-Z%C3%BCndapp_KS_750.jpg)
Ve třicátých letech firma začala vyrábět motocykly se čtyřtaktním motorem vlastní konstrukce: jednoválcový vrchový DS350, dvouválcový spodový K500, čtyřválcový K800. Kromě dvoutaktů K200 nebo K350 byly i motocykly vyššího objemu vybaveny pohonem zadního kola kardanovou hřídelí, stejně jako konkurenční německý výrobce motocyklů BMW. Ten byl však prodejně úspěšnější jak v sektoru osobních automobilů, tak dodávkami těžkých motocyklů pro německou armádu.
Technickou zajímavostí je užívání půleného bronzového pouzdra na čepu klikového hřídele, které spolu s jehlovými válečky tvoří dělitelné ložisko spodní části ojnice.
Výroba zahrnovala sportovní modely s motorem boxer KS500 v letech 1936–1938, spolu s odlehčeným supersportovním modelem KKS500. Do výbavy přicházela vedle ručního řazení jeho kombinace s nožním řazením.[2]
Pro nároky připojení sidecaru došlo v roce 1938 k mírné změně konstrukce motoru a zvýšení objemu, vznikl nejvyráběnější čtyřtakt firmy – Zündapp KS600. V roce 1938 byl vyroben 200 000. kus motocyklu Zündapp.
Od roku 1940 musela továrna kvůli druhé světové válce vyrábět pouze pro Wehrmacht. Přišla se silnějším strojem KS 750 do terénu s postranním vozíkem a oběma poháněnými zadními koly s diferenciálem s omezeným prokluzem. Používal některé shodné díly s dalším vojenským BMW R75. Celkem se vyrobilo téměř 18 000 modelů Zündapp KS 750.[3]
Poválečná výroba[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Zundapp_DB200.jpg/220px-Zundapp_DB200.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Z%C3%BCndapp_592ccm_28PS.jpg/220px-Z%C3%BCndapp_592ccm_28PS.jpg)
Bombardováním těžce poškozená továrna začala po válce s náhradní výrobou. Zákaz výroby motocyklů nad 60 cm³ byl pro firmu v roce 1947 změněn na motocykly do 250 cm³ a pokračovala výrobou předválečných modelů. S důrazem na nízkou prodejní cenu dvoutaktů úspěšných ve 30. letech, DB200 a následně DB201. Výrobou nestačila poptávce.
V letech 1951 – 1958 společnost nejvíce stavěla vylepšené nákladnější verze modelu KS600 s teleskopickou přední vidlicí a zadními kluzáky – KS601 (nejvíce ve světle zelené, známý pod přezdívkou "Grüner Elefant"). Prodejní úspěch však měly i malé 50 cm³ motocykly nebo od roku 1953 skútr Zündapp Bella s dvoutaktním 150 nebo 200 cm³ motorem.
Rychle rostoucí ekonomika vedla k poklesu prodeje cestovních motocyklů a Zündapp v roce 1957 zastavil výrobu KS601, který byl považován za příliš velký, těžký a drahý.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/16/Z%C3%BCndapp_Bella.jpg/220px-Z%C3%BCndapp_Bella.jpg)
Minivozy[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/1958_Zundapp_Janus_250_Bild_3.jpg/220px-1958_Zundapp_Janus_250_Bild_3.jpg)
Povzbuzena konkurencí zahájila společnost v březnu 1957 výrobu miniautomobilu Zündapp Janus, jenž vzešel z více "kempingového" konceptu Dornier Delta, který se představil v červnu 1955.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/Dornier-Museum_Friedrichshafen_2018_026.jpg/220px-Dornier-Museum_Friedrichshafen_2018_026.jpg)
Zündapp Janus vypadal zepředu a zezadu skoro stejně, což vyjadřoval název podle boha se dvěma tvářemi. Vstup pasažérů umožňovala odklápěcí stěna jako u Isett nebo Heinkel Kabine. Byla ale na čele i vzadu a mnohem větší vůz plně čtyřmístný se sedačkami zády k sobě. Vnitřním prostorem mu nekonkuroval žádný podobný minivůz. Už vůbec ne úpravou sedaček na manželskou postel nebo demontáží zadní a vytvoření 1,5 m² nákladového prostoru. Sezení proti směru jízdy však moc nevyhovovalo. Nejen dětem, které jej měly využívat nejčastěji a dělalo se jim špatně.[4] Nový ležatý vzduchem chlazený 248 cm³ čtyřdobý jednoválec byl uprostřed vozu pod podlahou mezi sedačkami. Poskytoval maximální výkon 14 koní a poháněl zadní kola.[5] Údržba hůře přístupného motoru byla nesnadná, hluk v interiéru zato značný. Poměrně těžký a nepříliš kvalitní malosériový vůz se prodejní cenou (3290 DM + 40 DM za topení) příliš blížil vozu nižší střední VW Brouk v základním provedení (3780 DM) a nebyl o něj příliš zájem. Už v půli roku 1958 byla výroba zastavena a nákladně zařízená továrna prodána společnosti Bosch.
Přesun[editovat | editovat zdroj]
V roce 1958 přesídlila firma do Mnichova. Mimo motocykly se okrajově věnovala vývoji leteckých a lodních motorů i pohonu vojenské techniky (již v roce 1943 např. dodávala 703 cm³ dvoutaktní dvouválcový motor pro dálkově řízené miniaturní pásové vozidlo Goliath nesoucí nálož s trhavinou). Následoval další vývoj i vodou chlazených dvoutaktních motorů.
Motocykly Zündapp se postupně stávaly staromódní a domácky vyrobené oproti konkurenci levnějších japonkých strojů, které zvyšovaly tržní podíl na úkor zavedených výrobců. V roce 1984 došlo k prodeji licencí a části výrobních prostředků do Xunda Motor Co., Tianjin, China a firma Zündapp zanikla.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zündapp - historie značky. www.motorkari.cz [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Greg Williams. 1937 Zundapp KKS500 [online]. Motorcycle Classics, July–August 2009 [cit. 2009-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Margie Siegal. 1942 Zundapp KS750 [online]. Motorcycle Classics, July–August 2007 [cit. 2009-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Zündapp Janus 1958 - fotoalbum. www.rajce.idnes.cz [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Zündapp Janus (1957-1958): Trpaslík se dvěma tvářemi a motorem uprostřed. auto.cz [online]. [cit. 2023-09-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zündapp na Wikimedia Commons