Zlata Kufnerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlata Kufnerová
Rodné jméno Zlata Novotná
Narození 19. srpna 1935
Pardubice
Povolání slavistka,
překladatelka,
literární vědkyně.
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy¨
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zlata Kufnerová, rozená Novotná (* 19. srpna 1935, Pardubice) je česká slavistka, překladatelka a literární vědkyně.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Chrudimi vystudovala v letech 1954-1959 slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také roku 1969 získala titul doktora filozofie a roku 1978 titul kandidáta věd.[1]

Po ukončení vysokoškolského vzdělání vyučovala do roku 1961 na základní škole v Kostelci nad Labem, pak pracovala jako redaktorka v některých periodikách a od roku 1978 byla vědeckou pracovnicí Kabinetu cizích jazyků a od roku 1981 Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd. Roku 1991 odešla do důchodu.[1]

Věnuje se slavistice a teorii překladu. Překládá z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny, a to prózu, poezii i populárně naučnou literaturu. Je autorkou či spoluautorkou několika odborných knih a řady odborných studií.[1]

Vlastní práce[editovat | editovat zdroj]

  • K počátkům formování slovní zásoby spisovné bulharštiny (1977)
  • Bulharština pro samouky (1987)
  • Stručná mluvnice bulharštiny (1990)
  • Překládání a čeština (1994)
  • Člověk Edvard Beneš (2006), společně s Karlem Novotným
  • Čtení o překládání (2009).

Překlady (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Překlady z angličtiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady z bulharštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Neda Antonovová: Útulek pro šťastné (1990)
  • Boris Aprilov: Lišákova dobrodružství (1981)
  • Mirjana Baševová: Má hloupá hvězda zlá (1990)
  • Ivan Davidkov: Útesy dalekých hvězd (1986)
  • Ivan Davidkov: Můj pomíjivý obraz (1986)
  • Andrej Guljaški: Dům s mahagonovým schodištěm (1979)
  • Horké stopy (1984), antologie povídek
  • Marij Jagodov: Stará cesta (1981)
  • Boris Krumov: Pes a zamilovaní kluci (1985)
  • Alexandr Lilov: K povaze umělecké tvorby (1986)
  • Christo Minčev: Hazard (1977)
  • Elin Pelin: Pohádka za pohádkou (1979)
  • Svetoslav Slavčev: Ve znamení štíra (1972)
  • Svetoslav Slavčev: Číslo kobry (1980)
  • Svetoslav Slavčev: Stopa k souhvězdí Orión (1986)
  • Pavel Vežinov: Bariéra (1980)

Překlady z makedonštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Mateja Matevski: Časný rozhovor s podzimem (1987)
  • Tajemství květu (1996), antologie moderní makedonské poezie

Překlady z němčiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady z ruštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Oleg V. Chlevňuk: Stalin: nový životopis (2016)
  • Mark Polevoj: Nové oděské povídky (2002)
  • Mark Polevoj: Povídky z Oděsy a jiných světů (2005)
  • Mark Poleovoj: Jubiluem (2011), společně s Liborem Dvořákem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]