Wolfova lavička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wolfova lavička
Foto z 25. července 2019
Foto z 25. července 2019
Základní údaje
Rok vzniku 15. dubna 1908
Umělecký směr secese
Popis
Materiál kámen
Umístění
Umístění Karlovy Vary
karlovarské lázeňské lesy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfova lavička, též Vlčí lavička[1] nebo Wolfovo sedátko[2] – z původního německého názvu Wolf´s Ruhe[1], v přesném překladu Wolfovo odpočívadlo, též někdy publikováno gendrově ne zcela správně jako lavička s vlčicí[3], je jednou z historických kamenných lavic v lázeňských lesích města Karlovy Vary. Lavičky zde bývaly stavěny, stejně jako ostatní pomníky v těchto místech, na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Reliéf spícího vlka na opěrce lavičky

Karlovy Vary si oblíbili mnozí lázeňští hosté. Rovněž muž jménem Adolf Wolf, velkoobchodník a obchodní rada z Mnichova, při procházkách karlovarskými lázeňskými lesy tak moc obdivoval výhledy na město směrem k divadlu a Vřídlu, že si nechal zřídit své vlastní odpočinkové místo. Terasa s lavičkou byly dokončeny 15. dubna 1908.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lavička stojí na menší terase se zábradlím. Nabízí odpočinek při cestě od zastávky lanové dráhy „Jelení skok“ na rozhlednu Diana u rozcestí ke kapli Ecce homo, Chopinovu altánu a další zajímavé lavičce – Aranyho.

Do lavičky býval vytesán nápis (v českém překladu):[1]

Wolfovo odpočívadlo – věnováno Adolfem Wolfem, velkoobchodníkem a královským obchodním radou, a jeho manželkou Apollonií, roz. Hochreiterovou. Mnichov 1908

V současné době (2020) jsou na postranních sloupkách umístěny malé reliéfní desky se znaky měst Karlovy Vary a Mnichov. Místo je již zacloněné časem vzrostlými stromy, takže lavička ztratila svůj původní vyhlídkový význam. Stále však nabízí odpočinek a pořád ji zdobí reliéf spícího vlka a nápis:

Wolf´s Ruhe

O údržbu historických laviček, stejně jako o karlovarské lázeňské lesy, v nichž se tyto objekty nacházejí, pečuje městská organizace Lázeňské lesy.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d AUGUSTIN, Milan. Vlčí lavička. Promenáda. Roč. 1999/2000, čís. zima 1999/2000, s. 14. ISSN 1210-5694. 
  2. BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. S. 136. 
  3. a b REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Chopinova a Findlaterova cesta; Lavičky, s. 11–12, 32. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AUGUSTIN, Milan. Vlčí lavička. Promenáda. 1999/2000, čís. zima 1999/2000, s. 14. ISSN 1210-5694. 
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. S. 136. 
  • REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. S. 11–12, 32. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]