Weißwasser

Weißwasser ; Běła Woda
	Místní evangelický kostel
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°30′ s. š., 14°37′59″ v. d.
Nadmořská výška	140 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Zhořelec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	63,4 km²
Počet obyvatel	15 136 (2022)
Hustota zalidnění	238,7 obyv./km²
Etnické složení	Němci a Lužičtí Srbové 98,5 %
Náboženské složení	protestantství 9,8 %; římskokatolická církev 3,9 %
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Torsten Pötzsch
Oficiální web	www.weisswasser.de
Adresa obecního úřadu	Marktplatz 1; 02943 Weißwasser/O.L.
Telefonní předvolba	03576
PSČ	02943
Označení vozidel	GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Weißwasser (hornolužickosrbsky Běła Woda^[3]^[4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 15 tisíc^[1] obyvatel. Leží na prameni řeky Strugy, přibližně směrem na jihovýchod od Sprembergu, Chotěbuze, severovýchodně od Budyšína, Drážďan, severně od Zhořelce (asi 40 km) a 110 km severozápadně Liberce.

Historie

První písemná zmínka o Weißwasseru pochází z roku 1552. Obec byla postupně součástí Českého království, Saska a Pruska. V roce 1866 se v okolí začalo těžit uhlí, roku 1866 bylo zavedeno železniční spojení s Berlínem a od roku 1873 se Weißwasser stal střediskem sklářského průmyslu, kde se vyráběly žárovky i broušené sklo.^[5] V okolních borových lesích docházelo často k požárům, místní lesník Walter Seitz zde proto začal stavět protipožární hlásky a v roce 1902 si nechal tento vynález patentovat.^[6]

V roce 1935 byl Weißwasser povýšen na město. Za druhé světové války zde existoval pobočný ženský tábor Koncentračního tábora Gross-Rosen. Po válce nastal rozvoj průmyslu a energetiky a stavěla se nová sídliště, počet obyvatel v roce 1988 překročil 38 tisíc. Přechod na tržní hospodářství po roce 1990 vedl k zániku pracovních míst a odchodu mnoha osob v produktivním věku, počet obyvatel se do roku 2020 snížil na polovinu.^[7]

Symbolem města je vodárenská věž u nádraží, v níž byla zřízena restaurace. Ve třicátých letech zde působil architekt Ernst Neufert, který pro sklárnu navrhl modernistickou skladovací budovu.^[8] K místním zajímavostem patří i sklářské muzeum, Park bludných balvanů Nochten a lesní železniční dráha v Muskau. Město má také zoologickou zahradu, založenou roku 1966. Populárním místem rekreace je nedaleké jezero Halbendorfer See. Sídlí zde hokejový klub Lausitzer Füchse, který získal 25 titulů mistra NDR.^[9]

Galerie

Radnice
Stará zástavba
Lesní železnice Muskau
Dům „Modrý Anděl“

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
↑ ^a ^b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)
↑ (hornolužickosrbsky)(německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska Archivováno 21. 5. 2011 na Wayback Machine.
↑ (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow Archivováno 21. 2. 2005 na Wayback Machine.
↑ 150 Jahre Handwerk – das Glasmuseum lädt zu einer Sonder-Ausstellung ein Dostupné online
↑ Lausitzer erfand vor 150 Jahren die Feuerwachtürme Dostupné online
↑ Bevölkerungsrückgang und Alterung als maßgebliche Entwicklungsdeterminanten: der Fall Weißwasser Dostupné online Archivováno 1. 6. 2023 na Wayback Machine.
↑ "Lost Place" in Weißwasser ist wieder standfest Dostupné online
↑ Eishockey Statistiken Dostupné online

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Weißwasser na Wikimedia Commons
Galerie Weißwasser na Wikimedia Commons
(německy) Oficiální stránky
(německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[Zensus-2] Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)

[zakoń-3] (hornolužickosrbsky)(německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska Archivováno 21. 5. 2011 na Wayback Machine.

[4] (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow Archivováno 21. 2. 2005 na Wayback Machine.

[5] 150 Jahre Handwerk – das Glasmuseum lädt zu einer Sonder-Ausstellung ein Dostupné online

[6] Lausitzer erfand vor 150 Jahren die Feuerwachtürme Dostupné online

[7] Bevölkerungsrückgang und Alterung als maßgebliche Entwicklungsdeterminanten: der Fall Weißwasser Dostupné online Archivováno 1. 6. 2023 na Wayback Machine.

[8] "Lost Place" in Weißwasser ist wieder standfest Dostupné online

[9] Eishockey Statistiken Dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Města a obce zemského okresu Zhořelec

Bad Muskau (Mužakow) • Beiersdorf (Bejerecy) • Bernstadt auf dem Eigen (Bjernadźicy) • Bertsdorf-Hörnitz • Boxberg (Hamor) • Dürrhennersdorf (Suche Hendrichecy) • Ebersbach-Neugersdorf (Habrachćicy-Nowe Jěžercy) • Gablenz (Jabłońc) • Görlitz (Zhorjelc) • Groß Düben (Dźěwin) • Großschönau (Wulki Šunow) • Großschweidnitz (Swóńca) • Hähnichen (Wosečk) • Hainewalde • Herrnhut (Ochranow) • Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) • Horka (Hórka) • Jonsdorf • Kodersdorf (Kodrecy) • Königshain (Kralowski haj) • Kottmar (Kotmar) • Krauschwitz (Krušwica) • Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) • Lawalde (Lěwałd) • Leutersdorf (Lutarjecy) • Löbau (Lubij) • Markersdorf (Markoćicy) • Mittelherwigsdorf (Herbikecy) • Mücka (Mikow) • Neißeaue (Nysowa łućina) • Neusalza-Spremberg (Nowosólc-Horni Hródk) • Niesky (Niska) • Oderwitz (Wódrjeńca) • Olbersdorf • Oppach (Wopaka) • Ostritz (Wostrowc) • Oybin (Ojbin) • Quitzdorf am See (Kwětanecy při jězoru) • Reichenbach (Rychbach) • Rietschen (Rěčicy) • Rosenbach • Rothenburg (Rózbork) • Schleife (Slepo) • Schönau-Berzdorf auf dem Eigen (Sunow-Bartono) • Schönbach (Šumbach) • Schöpstal (Šepcowy Doł) • Seifhennersdorf (Wodowe Hendrichecy) • Trebendorf (Trjebin) • Vierkirchen • Waldhufen • Weißkeißel (Wuskidź) • Weißwasser (Běła Woda) • Zittau (Žitawa)