Vítězslav Veselý (atlet)
| Vítězslav Veselý | |
|---|---|
 Vítězslav Veselý v roce 2010 | |
| Osobní informace | |
| Narození | 27. února 1983 (41 let) Hodonín, Československo |
| Stát |  Česko |
| Výška | 186 cm |
| Hmotnost | 92 kg |
| Kariéra | |
| Disciplína | hod oštěpem |
| Účasti na LOH | 2008, 2012, 2016, 2020 |
| Účasti na MS | 2009, 2011, 2013, 2015, 2017, 2019 |
| Účasti na ME | 2010, 2012, 2014, 2016, 2022 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| bronz | Londýn 2012 | hod oštěpem |
| bronz | Tokio 2020 | hod oštěpem |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | Moskva 2013 | hod oštěpem |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | Helsinky 2012 | hod oštěpem |
| stříbro | Curych 2014 | hod oštěpem |
| stříbro | Amsterdam 2016 | hod oštěpem |
| Mistrovství ČR v atletice | ||
| zlato | Tábor 2008 | hod oštěpem |
| zlato | Třinec 2010 | hod oštěpem |
| zlato | Brno 2011 | hod oštěpem |
| zlato | Vyškov 2012 | hod oštěpem |
| zlato | Tábor 2016 | hod oštěpem |
| stříbro | Brno 2019 | hod oštěpem |
| bronz | Plzeň 2020 | hod oštěpem |
| stříbro | Zlín 2021 | hod oštěpem |
| zlato | Hodonín 2022 | hod oštěpem |
Vítězslav Veselý (* 27. února 1983 Hodonín, Československo) je bývalý český atlet, reprezentant v hodu oštěpem. Vybojoval bronzovou medaili na olympijských hrách v Londýně 2012, která mu byla udělena dodatečně po diskvalifikaci dopujícího Ukrajince Oleksandra Pjatnycji. Stejnou medaili získal na OH v Tokiu 2020, které se konaly roku 2021. Je také mistrem světa z roku 2013 z Moskvy a mistrem Evropy z roku 2012 z Helsinek. Jeho trenérem byl světový rekordman a trojnásobný olympijský vítěz v oštěpu Jan Železný. Osobní rekord 88,34 metru si vytvořil v kvalifikaci na OH v Londýně roku 2012 a řadí se s ním na třetí místo dlouhodobých českých tabulek za svého trenéra Jana Železného a Jakuba Vadlejcha.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]2008: Olympijské finále
[editovat | editovat zdroj]Dne 12. června 2008 zvítězil na Zlaté tretře hodem ze druhé série dlouhým rovných 78 metrů. Tím zároveň splnil B limit pro účast na olympijských hrách v Pekingu.[1] Na olympiádě si v kvalifikaci zlepšil osobní rekord na 81,20 m a do finále postupoval jako pátý.[2] Ve finále však hodil jen 76,76 m a obsadil poslední, 12. místo.[3]
2009: Nevydařené MS
[editovat | editovat zdroj]V sezóně 2009 měřil jeho nejdelší hod 80,35 m. Tohoto výkonu dosáhl 20. května na mítinku v Sušici.[4] Na světovém šampionátu v Berlíně nepostoupil do finále, když v kvalifikaci s výkonem 75,76 m obsadil až 28. místo.[5]
2010: Poprvé za 85 metrů
[editovat | editovat zdroj]V roce 2010 si výrazně vylepšil osobní rekord. Na závodech v Olomouci poslal 8. května 2010 oštěp do vzdálenosti 86,45 m.[6] Byl to zároveň jeho první hod za hranici 85 m.
Na mistrovství Evropy v Barceloně příliš nezazářil. V kvalifikaci hodil podprůměrných 77,76 m, na postup to však stačilo.[7] Ani ve finále nepřehodil 80 m, výkon 77,83 m stačil jen na deváté místo.[8]
2011: Centimetry od medaile
[editovat | editovat zdroj]Na mistrovství světa v korejském Tegu jako jediný český oštěpař pronikl do finále. V kvalifikaci hodil 81,64 m a postupoval jako osmý.[9] Ve finále obsadil dne 3. září 2011 svým nejlepším hodem roku 84,11 metru 4. příčku, když ho od bronzové medaile, kterou získal Kubánec Guillermo Martínez, dělilo pouhých 19 centimetrů.[10]
2012: Mistr Evropy, olympijské zklamání
[editovat | editovat zdroj]Skutečný průlom přišel v sezóně 2012. Vyhrál hned úvodní závod Diamantové ligy v Šanghaji, na dalším mítinku v Eugene skončil druhý. Dne 7. června 2012 si na dalším mítinku Diamantové ligy v Oslu výrazně vylepšil osobní rekord na 88,11 metru, což byl až do olympiády nejdelší hod sezóny.[11]
Výborně si vedl i na mistrovství Evropy v Helsinkách. V kvalifikaci se sice trápil, hodil jen 79,09 m, na postup to ale stačilo (postupoval z 10. místa).[12] Ani ve finále jeho oštěp nepřeletěl 85 m, výkon 83,72 m byl však nejdelším hodem celé soutěže. Dočkal se tedy první velké medaile, a to hned té nejcennější, zlaté.[13]
Na olympijské hry do Londýna odjížděl jako držitel nejdelšího výkonu roku a byl jasným kandidátem na jednu z medailí. Roli favorita potvrdil i v kvalifikaci, kterou vyhrál v novém osobním rekordu 88,34 metru.[14] Tento výkon znamenal mimo jiné posun na druhé místo českých historických tabulek, dále házel již jen Jan Železný.[15] Finále olympijského závodu konané 11. srpna 2012 mu však nevyšlo. Jeho nejdelší pokus ze šesté série měřil 83,34 m, což stačilo pouze na čtvrté místo.[16] Senzačním vítězem se stal Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobaga, kterému na zlato stačilo 84,58 m.[16]
Po selhání na olympiádě alespoň uhájil vítězství v Diamantové lize, kterou zakončil čtvrtým místem v závěrečném závodě v Curychu.[17]
V roce 2016 byl ale zjištěn doping stříbrného olympijského medailisty Ukrajince Oleksandra Pjatnycy a Vítězslavovi Veselému byla dodatečně dána bronzová medaile z OH v Londýně. [18]
2013: Mistr světa
[editovat | editovat zdroj]Výborně vstoupil i do sezóny 2013. Vyhrál tři závody Diamantové ligy (Dohá, Oslo, Monako). Hod 87,68 m z Monaka znamenal nejlepší výkon roku, než jej těsně před mistrovstvím světa překonal Rus Dmitrij Tarabin, který poslal oštěp do vzdálenosti 88,84 m.
Na mistrovství světa v Moskvě jej trápilo bolavé koleno,[19] přesto se zde dočkal životního úspěchu. V kvalifikaci (postupový limit byl stanoven na 82,50 m) při prvním pokusu přešlápl, druhým pokusem hodil 81,51 m, zariskoval a dále již neházel.[20] Jeho výkon však na postup bez problémů stačil, mezi finálovou dvanáctkou jej zařadil na páté místo.[20] Ve finále konaném 17. srpna 2013 poslal hned v prvním pokusu oštěp do vzdálenosti 87,17 m.[21] Tento hod se nakonec ukázal jako vítězný. Veselého další pokusy byly již podstatně kratší, spíše sledoval, jak si povedou soupeři. Ve třetí sérii předvedl výborný pokus Fin Tero Pitkämäki, vzdálenost 87,07 m znamenala druhé místo pouhých 10 cm za Veselým.[21] Do konce soutěže se však již nezlepšil, a protože hranici 87 m nepřekonal ani nikdo další, mohl Veselý svůj poslední pokus již vynechat a oslavovat titul mistra světa.[21]
2014: Stříbro z ME
[editovat | editovat zdroj]Na mistrovství Evropy v Curychu v oštěpařském finále podlehl pouze Finu Ruuskanenovi. Veselého úvodní pokus nestačil ani na užší osmičku, pak se ovšem v dalších dvou sériích dostal za 81 metrů a na medailové pozice. Po pátém pokusu Fina Etelätala (83,16) z ní vypadl, ale svým pátým hodem 84,79 vybojoval stříbrnou medaili.[22]
2016–2017: Olympijská medaile z LOH 2012 v Londýně
[editovat | editovat zdroj]V průběhu olympijských her v Riu v roce 2016 bylo oznámeno, že Veselý dodatečně získá bronzovou medaili z olympijských her v Londýně, kde původně skončil na 4. místě. Stříbrný Ukrajinec Oleksandr Pjatnycja byl diskvalifikován za doping. Jím odevzdaný vzorek byl zpětně pozitivně testován na anabolický steroid turinabol. Na stříbrnou pozici za Keshorna Walcotta z Trinidadu a Tobaga se posunul Fin Antti Ruuskanen.[23] Veselý převzal bronzovou medaili 28. června 2017 na zahájení mítinku Zlatá tretra z rukou předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala.[18]
2021: Bronzová medaile z LOH 2020 v Tokiu
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 na olympijských hrách v Tokiu vybojoval Vítězslav Veselý svým nejlepším výkonem sezóny 85,44 m ze třetí série olympijskou bronzovou medaili.
2022: Další úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Veselý i ve 39 letech pokračoval ve výkonech na nejvyšší úrovni. Na mistrovství ČR v Hodoníně předvedl svůj nejlepší hod od roku 2015 (pokus dlouhý 85,97 m) a po šesti letech se stal opět republikovým šampionem.[24] Poté ho však postihly zdravotní potíže, kvůli kterým musel vynechat mistrovství světa v americkém Eugene. Stihl se ale uzdravit před mistrovstvím Evropy v Mnichově, kde obsadil výbornou 4. příčku.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Vítězslav Veselý vystudoval obchodní akademii ve Zlíně a FTVS UK v Praze.
Je křesťan a ke své víře se veřejně hlásí.[25]
Jeho dlouhodobou partnerkou byla česká oštěpařka Nikola Ogrodníková.
Osobní rekordy
[editovat | editovat zdroj]- Hod oštěpem 88,34 m. (Londýn, 2012)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČTK. Oštěpař Veselý vyhrál na Zlaté tretře [online]. sport.cz, 2008-06-12 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
- ↑ LÍBAL, Karel. České výškařky a oštěpař Veselý postoupili do finále. Wariner vůbec nestačil [online]. iDnes.cz, 2008-08-21 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ LÍBAL, Karel. Oštěpař Veselý a výškařka Straková skončili dvanáctí, Dubnová se zranila [online]. iDnes.cz, 2008-08-23 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tyčkařka Ptáčníková a oštěpař Veselý mají mírnější limit pro MS [online]. sport.cz, 2009-05-20 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ŽEHANOVÁ, Barbora; ČTK. 7. den na MS: v deštivém programu vybojoval oštěpař Frydrych finále [online]. iDnes.cz, 2009-08-21 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDnes.cz. Oštěpařský závod snů: tři Češi za 84 metrů, Veselý vede světové tabulky [online]. iDnes.cz, 2010-05-08 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ iDnes.cz. Do evropského finále postoupil koulař Žalský i oštěpaři Frydrych s Veselým [online]. iDnes.cz, 2010-07-30 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip. Oštěpaři na Evropě vyhořeli, nejlepším Čechem dne byl pátý Holuša [online]. iDnes.cz, 2010-07-31 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip. Tři čeští oštěpaři ve finále: Špotáková, Klimešová a Veselý [online]. iDnes.cz, 2011-09-01 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip. Oštěpaře Veselého dělilo od bronzové medaile devatenáct centimetrů [online]. iDnes.cz, 2011-09-03 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDnes.cz. Veselý dál září, Diamantovou ligu v Oslu vyhrál světovým výkonem roku [online]. iDnes.cz, 2012-06-07 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip. Čeští favorité si na ME pojistili postup, Hejnová byla nejrychlejší [online]. iDnes.cz, 2012-06-27 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip; PAVLÍČEK, Tomáš. Další oštěpařské zlato. Veselý se v Helsinkách stal mistrem Evropy [online]. iDnes.cz, 2012-06-28 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip. Oštěpař Veselý postoupil do olympijského finále, jeho kolegové končí [online]. iDnes.cz, 2012-08-08 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Tabulka nejdelších hodů historie na oficiálních stránkách IAAF
- ↑ a b KUČEROVÁ, Martina. Oštěpař Veselý zůstal v Londýně bez medaile. Ve finále skončil čtvrtý [online]. iDnes.cz, 2012-08-11 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip. Veselý skončil v Curychu čtvrtý, celkově však Diamantovou ligu ovládl [online]. iDnes.cz, 2012-08-30 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Veselý se dočkal olympijské medaile. Asi skončí u babičky, usmál se. iDNES.cz [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-06-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Oštěpař Veselý vyhrál i s bolestí, po finále cítil velkou únavu [online]. sportovninoviny.cz, 2013-08-17 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b KUČEROVÁ, Martina. Oštěpař Veselý je v Moskvě ve finále, stejně jako tři čeští koulaři [online]. iDnes.cz, 2013-08-15 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c MACEK, Tomáš. Zlato navzdory bolesti! Oštěpař Veselý je v Moskvě mistrem světa [online]. iDnes.cz, 2013-08-17 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Michal. Veselý vydřel evropské stříbro [online]. atletika.cz, 2014-08-17 [cit. 2014-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Veselý dostane olympijský bronz z Londýna. Jeho přemožitel dopoval. iDNES.cz [online]. 2016-08-10 [cit. 2017-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Bez očekávání může přijít zázrak. Veselý ve 39 letech získal další náboj [online]. idnes.cz, 2022-06-27 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Martina. Bez Železného bych tady nebyl, řekl Veselý, introvertní král oštěpu [online]. idnes.cz, 2013-08-19 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítězslav Veselý na Wikimedia Commons - (česky) Profil na stránkách ČAS
- Vítězslav Veselý na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Vítězslav Veselý v databázi Olympedia (anglicky)
