Volavka červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVolavka červená
alternativní popis obrázku chybí
Volavka červená
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád veslonozí (Pelecaniformes)
Čeleď volavkovití (Ardeidae)
Rod volavka (Ardea)
Binomické jméno
Ardea purpurea
(Linnaeus, 1766)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volavka červená (Ardea purpurea) je velký druh brodivého ptáka z čeledi volavkovitých (Ardeidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

O něco menší než podobná volavka popelavá (délka těla 70–90 cm, rozpětí křídel 120–138 cm); liší se užší hlavou a zobákem a v letu patrnými užšími zakulacenými křídly a často hranatě složeným krkem.[2][3] Dospělí ptáci mají červenohnědé, černě lemované líce a strany krku, červenohnědé břicho a tmavě šedý hřbet a křídla s červenohnědým zbarvením na jejich spodní straně (zřetelnějším u samců). Zobák je žlutý. Mladí ptáci jsou jednotvárnější, s okrově hnědými lícemi, strany krku, hřbetem a křídelními krovkami a nezřetelným tmavým okrajem po stranách krku.[2]

Volavka červená v letu

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v Africe, střední, jižní a východní Evropě a západní, jižní a východní Asii. Částečně tažná; evropští ptáci zimují v tropické Africe.[2][4]

Volavka červená je v Česku zvláště chráněná jako kriticky ohrožený druh.[5] V letech 20012003 zde hnízdily nanejvýš tři páry, a to na Moravě na rybnících u Tovačova a u Mikulova. Vyskytuje se také na Heřmanském rybníku u Ostravy, na Třeboňsku (Velký Tisý) nebo na Pardubicku. První zaznamenané hnízdění z českého území pochází z roku 1947 z rybníku Nesyt na jižní Moravě.[6]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Nápadná hlavně při přeletu nad rákosinami. Loví v mělké vodě v rákosí. Potravu, kterou tvoří ryby, žáby nebo hmyz, harpunuje ostrým zobákem. Hnízdí většinou v koloniích (často společně s volavkou popelavou) v porostech rákosu, někdy i na stromech. V jedné snůšce bývá 4-6 (3-10) 56,3 x 40,7 mm velkých vajec.[2][3][4]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Jsou známy 3-4 poddruhy:[7][8]

  • Ardea purpurea purpurea Linnaeus, 1766 – Afrika, Evropa, jihozápadní Asie
  • Ardea purpurea bournei (de Naurois, 1966) – Kapverdy (někdy slučován s poddruhem A. p. purpurea nebo považován za samostatný druh - Ardea bournei)
  • Ardea purpurea madagascariensis Oort, 1910 – Madagaskar
  • Ardea purpurea manilensis Meyen, 1834 – východní a severní Asie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b c d SVENSON, L. a kol. Collins Bird Guide (2nd edition). London : HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262.  
  3. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  
  4. a b Purple Heron Ardea purpurea [online]. BirdLife International, [cit. 2011-10-01]. Dostupné online.  
  5. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-10-01]. Dostupné online.  
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  7. Purple heron (Ardea purpurea) [online]. ARKive, [cit. 2011-10-01]. Dostupné online.  
  8. Purple Heron (Ardea purpurea) [online]. Internet Bird Collection, [cit. 2011-10-01]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]