Vojislav Šešelj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojislav Šešelj

1. předseda SRS
Úřadující
Ve funkci od:
1991

Stranická příslušnost
Členství Srbská radikální strana

Narození 11. října 1954 (62 let)
Sarajevo, Jugoslávie
Národnost Srbové
Choť Jadranka Šešelj
Děti 4 (Nikola, Aleksandar, Mihailo, Vladimir)
Sídlo Sarajevo
Bělehrad
Alma mater Univerzita v Sarajevu
Profese politik, vysokoškolský pedagog a vojenská osoba
Náboženství Srbská pravoslavná církev
Podpis Vojislav Šešelj, podpis
Webová stránka http://www.vseselj.com/
Commons Kategorie Vojislav Šešelj
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojislav Šešelj (* 11. října 1954 Sarajevo) je srbský nacionalistický politik, zakladatel a předseda Srbské radikální strany.

Vzdělání a osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině bosenských Srbů v Sarajevu, kde i vystudoval práva a v roce 1979 se stal doktorem věd; obhájil svojí práci o spojení marxismu a občanské společnosti. Byl učitelem na Sarajevské univerzitě.[1]

Je ženatý a má čtyři syny.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Antikomunistou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 byl odsouzen v politickém procesu za kritiku komunistického režimu a kontrarevoluční aktivity k osmi letům odnětí svobody, ale v roce 1986 byl z vězení propuštěn. Po svém propuštění udržoval kontakty se srbským antikomunistickým exilem a v roce 1989 jej Momčilo Đujić, vůdce četniků z druhé světové války, povýšil do hodnosti vojvody.

V opozici vůči Miloševičovi[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 byl Šešelj spolu s Vukem Draškovićem[1] a Mirko Jovićem spoluzakladatelem Srbské národní obnovy, později založil Srbskou radikální stranu. Až do roku 1998 byla jeho strana v opozici vůči Miloševičově vládě, v letech 1994 a 1995 byl Šešelj za své opoziční aktivity dokonce vězněn.

Členem Miloševičovy vlády[editovat | editovat zdroj]

Během občanské války v Jugoslávii podporoval Republiku srbskou v Bosně[2] a organizoval nábor srbských dobrovolníků. Podporoval politiku Slobodana Miloševiće v Kosovu, a to i během operace NATO vůči Jugoslávii a stal se místopředsedou Miloševičovy vlády.[zdroj?] Jeho vztah k Slobodanu Miloševićovi však byl dlouhodobě problematický a postupem času se zhoršovla. O vlivné manželce jugoslávského prezidenta Miloševiće, dokonce v televizi prohlásil, že není žena.[1]

Šešelj deklaroval, že ve volbách v roce 2007 hodlá kandidovat za svou stranu[zdroj?].

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2003 na něj vydal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zatykač a Šešelj na něj reagoval tím, že se 24. února 2003 soudu sám vydal.

Odmítl všechna obvinění a chtěl se jako vystudovaný právník hájit sám, ale soud mu proti jeho vůli přidělil obhájce. V reakci na to a další postupy soudu, se kterými nesouhlasil, začal v 10. listopadu 2006 držet protestní hladovku a vysadil léky. Hladovkou se chtěl domoci svých požadavků, mezi něž patřilo: odvolání jemu přidělených obhájců, povolení návštěv jeho manželky a dětí, uznání jeho poradního týmu, zrušení limitu 800 slov pro jeho stížnosti, překládání soudních materiálů z angličtiny do srbštiny či odvolání, podle jeho názoru podjatých, soudců. Jeho zdravotní stav byl vážný a lékaři varovali, že pokud by v hladovce pokračoval, tak by brzy zemřel. 8. prosince 2006 soud jeho požadavky uznal a Šešelj hladovku ukončil.[3] V listopadu 2014 byl ze zdravotních důvodů (rakovina) propuštěn na svobodu za podmínky, že se k soudu vrátí na vyzvání.[4]

31. března 2016 byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zcela zproštěn obžaloby.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale : Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 190. (angličtina)  
  2. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale : Yale University Press, 2004. 412 s. ISBN 978-0300194487. S. 186. (angličtina)  
  3. Šešelj ukončil hladovku, tribunál mu ustoupil, idnes.cz, 8. prosince 2006
  4. http://www.pozitivnisvet.cz/drsny-srbsky-politik-seselj-po-dvanacti-letech-propusteny-z-haagu/
  5. Srbský ultranacionalista Šešelj je nevinný, rozhodl haagský tribunál. ČT24 [online]. 2016-03-31 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]