Přeskočit na obsah

Vladimír Vokál

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Vladimír Vokál
Vladimír Vokál v Rádiu Impuls
Vladimír Vokál v Rádiu Impuls
Narození29. března 1978 (46 let)
Plzeň
Alma materPedagogická fakulta ZČU
Povolánínovinář, publicista, politolog, spisovatel
Politická stranaSociální demokracie (do 2006)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Vokál (* 29. března 1978 Plzeň[1]) je český novinář a publicista, věnující se zejména tématům politiky a sportu[1]. Pracoval pro Český rozhlas, Rádio Impuls či zpravodajský server iDNES.cz. V letech 2005–2006 vedl tiskové oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí.[2][3] Je autorem čtyř knih a množství článků a komentářů (iDNES.cz, MF DNES, Právo, Právo lidu, Britské listy,).[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval jazykově zaměřené Masarykovo gymnázium v Plzni se specializací na francouzštinu a v letech 1996–2002 absolvoval magisterské studium českého jazyka a společenských věd / občanské výchovy na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.[1][2] V roce 2023 složil rigorózní zkoušku z politologie[4][5] a úspěšně obhájil rigorózní práci z politické filozofie na téma "Saint-Just, portrét jakobína, charakteristika jeho politické teorie", která následně vyšla i knižně.[6]

V roce 1995 začínal působit jako reportér Českého rozhlasu Plzeň, když během třetího gymnaziálního ročníku prošel konkurzem.[7][1] Do roku 2005 působil jako televizní a rozhlasový novinář[2] na stanicích Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas Radiožurnál,[1] kde moderoval sportovní magazíny a četl sportovní přehledy.[1] Pracoval rovněž pro TV Praha.[8][9] Po odchodu Vladimíra Hrubého z pořadu Bona Dea převzal spolu s dalšími přípravu a moderování tohoto pořadu.[10] Zpočátku byl také členem realizačního týmu pořadu LeGaTo, který začala vysílat Česká televize v lednu 2004.[11]

Od roku 2005 začal spolupracovat se zpravodajským serverem iDNES.cz jako redaktor, moderátor či editor videozpravodajství.[7] Od září 2016 zde nejprve spolu s Jaroslavem Pleslem, momentálně spolu s Dominikou Hejl Hromkovou, Elen Černou a Monikou Zavřelovou [12]moderuje pořad Rozstřel,[12][13] s Jaroslavem Pleslem a Dominikou Hejl Hromkovou moderuje také volební studia.[14] V květnu 2017 byl mezi 155 novináři MF DNES a iDNES.cz, kteří podepsali veřejné prohlášení distancující se od bývalého kolegy Marka Přibila a odmítající možnost, že by hnutí ANO, jehož předseda Andrej Babiš byl tehdy faktickým vlastníkem vydavatelství, jakkoli skrytě ovlivňovalo či manipulovalo obsah článků těchto médií. Prohlášení reagovalo na zveřejnění tajných nahrávek anonymní skupinou Julius Šuman.[15][16]

Od roku 2008 pracuje jako hlasatel zpráv na Rádiu Impuls, patřící od roku 2013 rovněž pod mediální dům MAFRA.[7]

Věnuje se výuce rétoriky, zejména mluvy v médiích, řeči politiků a manažerů.[17] Vyučuje také na Gymnáziu Karla Sladkovského a v letech 2015 - 2017 vyučoval též na soukromé vysoké škole – Fakultě společenských studií Vsetín Vysoké školy Humanitas v Sosnowci.[7][18] Od roku 2000 do roku 2023 byl členem správní rady nadačního fondu Euromedica.[19]

Od roku 2022 se aktivně věnuje namlouvání audioknih.[20] Stále se aktivně věnuje raketovým sportům, zejména tenisu,[21] baví ho cestování, literatura a historii.[1]

Politické angažmá

[editovat | editovat zdroj]

Byl členem Mladých sociálních demokratů,[3] v letech 1999–2001 byl místopředsedou jejich Ústřední rady.[22] V roce 1999 se účastnil pozorovatelské mise v bombardovaném Bělehradě.[3] V letech 1998–2002 působil jako zastupitel a člen sociální komise v obvodním zastupitelstvu pro Plzeň 1.[23]

V letech 2000–2002 byl poradcem místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[2] V letech 2001-2002 byl tiskovým asistentem v poslaneckém klubu sociální demokracie.[3] V té době se stal obětí podvodu falešného asistenta ministra Jana Kavana Lukáše Kohouta, který na něj bez jeho vědomí vedle jiných pracovníků Poslanecké sněmovny i politiků rozepisoval neoprávněně letenky. V roce 2005 Vladimír Vokál před soudem prokázal, že letenky na něj neoprávněně vypsané nikdy nevyužil a že se stal obětí podvodníka. Státní zástupce jeho obvinění stáhl a soud jej osvobodil.[3]

V letech 2005–2006, za působení ministra Zdeňka Škromacha, vedl tiskové oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí.[2][3] V roce 2006 ukončil své členství v ČSSD.[2]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Velká francouzská revoluce: Sieyes, nakl. CONY CZ, Brno (dle katalogu Nár. knihovny Plzeň), 2002, 79 stran, ISBN 80-238-8747-5
  • Nebezpečné hry začínajícího politika, Praha, 2006[2], zveřejněno na vlastním webu autora[24]
  • Podivný svět Richarda Krause, 2007, nakl. GMpro 2015, ISBN: 978-80-260-1405-8 [25][24][26]
  • Saint-Just: Krvavý démon Francouzské revoluce, nakl. Burian a Tichák, 2023, ISBN: 978-80-87274-70-5 [6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g Vladimír Vokál [online]. Český rozhlas 1 Radiožurnál [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h Vladimír Vokál | autor [online]. Britské listy [cit. 2018-10-16]. Kapitola Profil. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Lidové noviny. Ministrův muž létal s Kohoutem. Lidovky.czbl [online]. 2006-04-18 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ [1] životopis na iDNES.cz
  5. ↑ [2] odkaz na seminář z politologie na GYKAS s anotací.
  6. ↑ a b DATABAZEKNIH.CZ. Saint-Just: Krvavý démon Francouzské revoluce - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d Vladimír Vokál [online]. iDNES.cz [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ viz např. Rozhovor náměstka primátora hl. m. Prahy Ing. Jana Bürgermeistera s redaktorem Vladimírem Vokálem, o dálničním obchvatu Prahy, odvysílaný na TV Praha dne 7. 11. 2004 v pořadu Pražský deník[nedostupný zdroj]
  9. ↑ Divadlo Solidarita myslí na postižené děti a mládež Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine., P10, Noviny Prahy 10, č. 20/2003: Patronem přehlídky se stal Vladimír Vokál, reportér TV Praha a redaktor ČR 1 Radiožurnálu,…
  10. ↑ SLOBODA, Zdeněk. Gay a lesbická média po roce 1989. In: HIML, Pavel; SEIDL, Jan; SCHINDLER, Franz. "Miluji tvory svého pohlaví" : homosexualita v dějinách a společnosti českých zemí. 1. vyd. Praha: Kosmas, 2013. ISBN 9788025708767, ISBN 8025708764. S. 507 a 519.
  11. ↑ SEIDL, Jan. Od žaláře k oltáři : emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti. 1. vyd. Brno: Host, 2012. 582 s. ISBN 9788072945856, ISBN 8072945858. OCLC 818323275 S. 413. 
  12. ↑ a b MAFRA má novú reláciu Rozstřel na videoportáli iDnes.tv. mediahub.sk [online]. 2016-09-23 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Lidovky.cz. Václav Klaus bude prvním hostem nového pořadu Rozstřel v novém studiu iDNES.cz. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-09-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ iDNES.cz. Nejaktuálnější komentované výsledky voleb přinese iDNES.cz v sobotu živě. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-04 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ MediaGuru; ČTK. Redaktoři MFD: ANO nemá možnost ovlivňovat články. MediaGuru.cz [online]. 2017-05-04 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČT24. Šéf MF Dnes: Babiš byl na schůzkách v pasivní roli, slibu o nezávislosti pořád věřím. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-05-06 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rétorické kurzy - Mgr. Vladimír Vokál [online]. Vladimír Vokál [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-29. 
  18. ↑ Fotogalerie: Výuka žurnalistického oboru 9. - 10. 1. 2016 v pražské redakci MF Dnes a Rádia Impuls [online]. Vysoká škola Humanitas [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Výsledky hledání Vladimíra Vokála v obchodním rejstříku[nedostupný zdroj]: Nadační fond EUROMEDICA, IČ 25249665. Vladimír Vokál členem správní rady od 11. 10. 2000, jediný ze tří členů správní rady, který není zároveň spoluvlastníkem
  20. ↑ [3] Audioknihy namluvené Vladimírem Vokálem.
  21. ↑ ČADA, Jan. Vicemistr republiky je ze Zlína. Martin Břenek válel na mistrovství novinářů. Zlin.cz [online]. 2015-05-31 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Radio Praha, 15. 3. 1999: Archiv zpravodajství Archivováno 12. 1. 2008 na Wayback Machine.
  23. ↑ Zvolení členové zastupitelstva do zastupitelstva obce Plzeň 1 ve volbách 1998 na volby.cz[nedostupný zdroj]
  24. ↑ a b Publikace ke stažení [online]. Vladimír Vokál [cit. 2018-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-17. 
  25. ↑ Databazeknih.cz. Vladimír Vokál [online]. Databazeknih.cz [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ [4]Databáze knih - Podivný svět Richarda Krause

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Vokál&oldid=24376699“