Vitamín A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vitamin A)
Vitamín A
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název(2E,4E,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethylcyklohex-1-en-1-yl)nona-2,4,6,8-tetraen-1-ol
Sumární vzorecC20H30O
Identifikace
Registrační číslo CAS68-26-8
Vlastnosti
Molární hmotnost286,456 g/mol
Teplota tání62–64 °C
Teplota varu137–138 °C
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mrkev, jeden ze zdrojů vitamínu A

Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3,4-didehydroretinol). Kromě (3,4-didehydro)retinolu sem patří rovněž (3,4-didehydro)retinal a kyselina (3,4-didehydro)retinová.

Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróza). Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva.

Vitamín A vzniká z provitamínu A, tedy především z betakarotenu.

Zdroje karotenů nebo vitamínu A[editovat | editovat zdroj]

Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.

Průmyslová syntéza[editovat | editovat zdroj]

Retinol byl objeven v roce 1916, v roce 1931 byl poprvé izolován a byla určena jeho chemická struktura. Poprvé byla tato forma vitaminu A uměle syntetizována v roce 1947 a rok na to firma Hoffmann-La Roche vyrobila první komerční balení vitaminu A ve formě acetátu. Většina postupů výroby se od té doby nezměnila.[2]

Mezi další komerčně prodávané a synteticky prodávané deriváty retinolu patří estery kyseliny propionové a palmitové a také samotný retinol.[2]

Dávkování[editovat | editovat zdroj]

Doporučená denní dávka činí 0,8 mg/den (či 4,8 mg beta-karotenu = poměr 1:6),[3] při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně. Ovšem větší dávky vitamínu A jsou spojené s větším rizikem zlomenin kostí.[4]

Předávkování[editovat | editovat zdroj]

Vitamín A je jedním z mála vitamínů, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu.[3] Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Nadbytek vitamínu A v těhotenství (4.–9. týden) může také způsobit rozštěpy.[5]

Bývá obsažen ve velmi vysokém množství v játrech arktických zvířat (vlků, psů, medvědů), což vedlo k otravě (často fatální) polárních expedic, kterým došly zásoby potravin a musely sníst své psy nebo lovit.

Nedostatek[editovat | editovat zdroj]

Nedostatek vitamínu A (avitaminóza A) způsobuje šeroslepost,[3] sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu (hypervitaminóza A).

Používání v kosmetice a možná rizika[editovat | editovat zdroj]

Vitamin A se používá jako součást kosmetických přípravků, zejména těch pro omlazení pleti. Podle německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik by však jeho užívání v kosmetice mělo být limitováno v přípravcích nanášených na obličej a na ruce. V produktech nanášených na rty (rtěnky, balzámy) nebo určených k péči o tělo by se neměl používat vůbec. Podle německých expertů máme vitaminu A dostatek v jídle. V případě žen po menopauze dokonce příjem přesahuje maximální doporučenou dávku a není proto žádoucí jeho příjem prostřednictvím kosmetiky.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Retinol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b BONRATH, Werner; GAO, Bo; HOUSTON, Peter. 75 Years of Vitamin A Production: A Historical and Scientific Overview of the Development of New Methodologies in Chemistry, Formulation, and Biotechnology. Organic Process Research & Development. 2023-09-15, roč. 27, čís. 9, s. 1557–1584. Dostupné online [cit. 2024-03-22]. ISSN 1083-6160. DOI 10.1021/acs.oprd.3c00161. (anglicky) 
  3. a b c ROSS, Don. Food and Nutrition. Jaipur, Indie: Oxford Book Company, 2010. ISBN 978-93-80179-13-1. 
  4. https://medicalxpress.com/news/2018-10-vitamin-bone-fractures.html - Too much vitamin A may increase risk of bone fractures
  5. https://is.muni.cz/th/67397/pedf_m/Masarykova_univerzita_-_diplomova_prace.pdf - INTEGRACE DĚTÍ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
  6. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: S bojovníkem proti vráskám to není radno přehánět. Je ho dost v jídle, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 16. srpna 2017

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Stratil: ABC zdravé výživy; vlastním nákladem, Brno 1993

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]