Lykopen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Lykopen
Lycopene.svg
Obecné
Systematický název (6E,8E,10E,12E,14E,16E,18E,20E,22E,24E,26E)- 2,6,10,14,19,23,27,31-oktamethyldotriakonta-2,6,8,10,12,14,16,18,20,22,24,26,30-tridekaen
Triviální název ψ,ψ-karoten
Sumární vzorec C40H56
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 536,87 g/mol
Teplota tání 172–173 °C
Teplota varu 660,9 °C
Hustota 0,889 g/cm3
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Lykopen - prášek

Lykopen je červené rostlinné barvivo s antioxidačním účinkem ze skupiny karotenoidů neobsahujících kyslík. Patří mezi biologicky důležité tetraterpeny (acyklický tetraterpen; vysoce nena­sycený uhlovodík s 11 konjugovanými a dvěma izolovanými dvojnými vazbami)[1], je jedním z provitaminů vitamínu A a je schopen absorbovat světlo.

Biosyntéza[editovat | editovat zdroj]

Spojením dvou geranylpyrofosfátů vzniká dvacetiuhlíkatý geranylgeranylpyrofosfát, který se dále přeměňuje v lykopen. Z lykopenu pak vzniká buď alfa-karoten, který se dále přeměňuje na lutein, nebo beta-karoten. Lykopen je chemicky relativně stabilní, takže v potravinách i lidském těle degraduje pomaleji než např. beta-karoten.

Zdroje lykopenu[editovat | editovat zdroj]

K významným zdrojům lykopenu patří: vodní meloun, rajče, posed bílý, šípek růže, červený grapefruit, guava.[zdroj?]

Působení na lidský organizmus[editovat | editovat zdroj]

Lykopen má jako antioxidant ochranný vliv na lidské buňky, tkáně a orgány a přispívá ke „snižování rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění, snižování hladiny cholesterolu v krvi, podpoře imunitního systému a ochraně kůže před negativním vlivem UV záření“.[2]

Lykopen také snižuje pravděpodobnost vzniku některých nádorových [3] a degenerativních onemocnění a chrání pleť před stárnutím.

"Odborníci také uvádějí, že antioxidativní efekt je jedním z pozitivních faktorů, které pomáhají snižovat riziko vzniku onkologických onemocnění. Lykopen je také vhodný jako antioxidant při srdečně cévních onemocněních, kdy se podílí na ochraně endotelu. Pomáhá také zlepšovat funkci prostaty[4]. Je ovšem důležité vědět, že vědci zjistili, že u kuřáků pozitivní vliv konzumace lykopenu mizí." Celostnimedicina.cz [5]

Zejména díky obsahu lykopenu je možné rajčata, rajčatový džus či protlak využívat v prevenci a léčbě řady onemocnění a kosmetických problémů. Optimální denní dávku lykopenu však získáme až konzumací 12 kusů dobře zralých rajčat, takže v některých případech je možné doporučit kombinaci rajčat (či džusu a jiných rajčatových produktů) s lykopenem z lékárny.

Lykopen působí synergicky s vitamínem C, takže je velmi vhodné při preventivním či terapeutickém využití lykopenu či rajčat doplňovat i tento vitamín.

Dávkování[editovat | editovat zdroj]

Doporučená denní dávka se pohybuje pro různé účely mezi 10 a 300 miligramy, prodávané kapsle obsahují nejčastěji 10 nebo 167 miligramů lykopenu.

Ve zralých červených rajčatech je ho obvykle 30-75 mg/kg. [6]

Obvyklá léčebná denní dávka je 2-3x denně 2-3 dcl rajské šťávy nebo jednou až 2x denně 167 miligramů lykopenu.

Pro farmaceutické účely se používají speciálně šlechtěná rajčata s vyšším obsahem lykopenu. Zavářením ovoce a zeleniny s obsahem lykopenu se jeho obsah podstatně nesnižuje. Tepelnou úpravou rajčat naopak obsah využitelného lykopenu v pokrmech stoupá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/lykopen-a-tomatin-v-rajcatech.html
  2. ARNDT, Tomáš. Lykopen [online]. Celostní medicína, 2012-07-20, [cit. 2013-10-10]. Dostupné online.  
  3. http://vitaminy.doktorka.cz/lykopen/
  4. http://vitaminy.doktorka.cz/lykopen/
  5. http://www.celostnimedicina.cz/lykopen.htm#ixzz3U9kKEZxD
  6. http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/lykopen-a-tomatin-v-rajcatech.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Stratil: ABC zdravé výživy; vlastním nákladem, Brno 1993