Posed bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPosed bílý
alternativní popis obrázku chybí
Posed bílý (Bryonia alba)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád tykvotvaré (Cucurbitales)
Čeleď tykvovité (Cucurbitaceae)
Rod posed (Bryonia)
Binomické jméno
Bryonia alba
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Posed bílý (Bryonia alba) je vytrvalá popínavá bylina. Dorůstá délky až 7 m. Listy jsou řapíkaté, dlanitolaločnaté, nepravidelně zubaté nebo pilovité. Květy jsou 5četné, samčí vyrůstají v dlouze stopkatých vrcholících z úžlabí listů v dolní části rostliny, jsou žlutobílé se zeleným žilkováním, asi 1 cm v průměru, tyčinek je 5, z nichž jedna je volná a ostatní jsou srostlé po 2. Samičí květy vyrůstají na krátce stopkatých hroznech v horní části rostliny, jsou žlutobílé, v průměru jen o málo menší než květy samčí, semeník je složen ze 3 plodolistů, čnělky jsou 3. Plodem je kulovitá, asi 8 mm velká, za zralosti černá bobule. Kvete v červnu až červenci.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste v teplejších oblastech hojně, od středních poloh výše roztroušeně (max. asi 760 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na východě až po střední Asii, v Evropě však kromě její jihovýchodní části pouze zplaněle.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Křoviny, ploty, zahrady, sady, okraje lesů a cest, na půdách vlhčích, výživných, hlinitých.

Jedy[editovat | editovat zdroj]

Celá rostlina (nejvíce však v kořenech) obsahuje alkaloidy, glykosidy bryonin a bryogenin, pryskyřice, třísloviny, fytosterin a stopy silice, v plodech je obsaženo barvivo lykopen a v semenech saponiny. Šťáva posedu působí dráždivě, na pokožce vyvolává zčervenání, po delší době i puchýře a záněty. Po požití se objevuje zvracení a průjem spojený se silnými kolikovitými bolestmi, může rovněž dojít k útlumu dýchacího a vazomotorického centra a zánětu ledvin. Otravy byly pozorovány u koní a ovcí, u lidí nejčastěji po záměně plodů posedu za jedlé ovoce. Uvádí se, že smrtelná dávka pro dospělého člověka je zhruba 40 bobulí, u dětí jen 15.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://forum.abecedazahrady.dama.cz/download/file.php?id=29932&t=1 [online]. .  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]