Václav Štulc
Václav Štulc | |
---|---|
Portrét od Jana Vilímka | |
Narození | 20. prosince 1814 Kladno Rakouské císařství |
Úmrtí | 9. srpna 1887 (ve věku 72 let) Praha-Vyšehrad Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | překladatel, básník, spisovatel, katolický kněz, literát, presbyter, editor, knihovník, redaktor a vydavatel |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | Provost of Vyšehrad Chapter (1870–1887) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Svatopluk Štulc (20. prosince 1814, Kladno[1][2] – 9. srpna 1887, Vyšehrad[3]) byl český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz. Přední člen vyšehradské kapituly, který se zasazoval o obnovení významu pražského Vyšehradu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 20. prosince 1814 v Kladně. V Praze vystudoval Akademické gymnázium. Teologická studia absolvoval v letech 1835–1839 také v Praze, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1839. Od mládí byl českým vlastencem a podporoval finančně České muzeum a Matici českou. Byl literárně činný, psal básně, přispíval do časopisů Jindy a nyní, Květy, Světozor, Časopis katolického duchovenstva. Redigoval periodikum Blahověst (1847–1862), kalendář Poutník z Prahy (1850–1864), Besedy katolické (1860), Pozor (1861–1862) a překládal z němčiny a polštiny.[4]
V roce 1860 se stal vyšehradským děkanem a pocity ze svého zvolení vyjádřil tímto čtyřverším směrovaným i ke své osobě:
„Vyšehrade, slavný hrade, prach tvůj v smutný hrob se klade; ducha tvého i tvůj stín, kéž uhájí věrný syn!“
Za své vlastenecké, protihabsburské postoje byl děkan Václav Štulc dokonce odsouzen na dva měsíce do žaláře, trest si odpykal v dubnu a květnu 1863.
Na Vyšehradě
[editovat | editovat zdroj]Po celý svůj život se věnoval vzkříšení slávy Vyšehradu. Proto byl také po smrti dosavadního probošta Vojtěcha Ruffera roku 1870 jednomyslně zvolen vyšehradským proboštem. Slavnostní instalace se konala 30. července 1871. V této vysoké církevní funkci se mimo jiné zasloužil o výstavbu budovy nové proboštské rezidence, Nového proboštství čp. 89/4 v dnešní Štulcově ulici, u severního vchodu na Vyšehradský hřbitov. V souvislosti se stavbou Václav Štulc založil po její severní straně menší park, nazývaný tehdy Svatováclavské sady (dnes Štulcovy sady), protože do něj dal přemístit původní barokní jezdeckou sochu sv. Václava z Koňského trhu (Václavského náměstí) poté, co byla v roce 1879 z náměstí odstraněna a uložena na čas do obecního skladiště Na Františku. Václav Štulc ji vlastním nákladem nechal dopravit na Vyšehrad a umístil v proboštském sadě pod okna své rezidence. Po roce 1950 byla v sadech nahrazena kopií od Jiřího Nováka, ale ponechán starý podstavec z 19. století.
Zasloužil se spolu s Františkem Ladislavem Riegrem a Mikulášem Karlachem o proměnu Vyšehradského hřbitova v národní pohřebiště.
Probošt Václav Štulc zemřel v roce 1887 a byl na Vyšehradském hřbitově pohřben.
Památka
[editovat | editovat zdroj]K poctě Václava Štulce byly vyšehradské sady nazvány Štulcovými a v roce 1910 byl do nich umístěn jeho pomník. Na pískovcovém podstavci ve tvaru odstupněného hranolu mezi dvěma pylony je umístěna bronzová polopostava Václava Štulce držícího v ruce svazek listin. Poprsí je dílem sochaře Štěpána Zálešáka. Nápis na podstavci oznamuje: „Proboštu Václavu Štulcovi, křisiteli zašlé slávy hory Vyšehradu věnoval probošt Mikuláš Karlach 1910“.
Na jeho rodném domě v Kladně byla v roce 1934 umístěna pamětní deska, odstraněna roku 1939. Obnovena byla v roce 1993 (přesná kopie) a další kopie je umístěna na schodišti kladenské radnice. Na bronzové desce o rozměrech 100 x 50 cm je podobizna a text V TOMTO DOMĚ NARODIL SE 20.12.1814 VÁCLAV ŠTULC. SPISOVATEL A NÁRODNÍ BUDITEL - ZEMŘEL 9.8. 1887 JAKO PROBOŠT VYŠEHRADSKÝ.
V Kladně jeho jménem byla rovněž pojmenována ulice v blízkosti jeho rodného domu. Na Plánu horního města Kladna vydaného brzy po roce 1905 ulice již toto jméno nese, v roce 1939 (do roku 1945) byl název změněn na Slánská, znovu se Štulcova jmenovala ještě v letech 1945-1949, od té doby se trvale jmenuje Slánská. Nově byla v roce 1993 přejmenována jeho jménem ulice Leljušenkova v městské části Rozdělov.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Poezie
[editovat | editovat zdroj]- Na Tatrách a pod Tatrami
- Pomněnky na cestách života, 1845, Google Books
Biografie
[editovat | editovat zdroj]- Klement Maria Hoffbauer : životopisný nástin, 1859
- Pius IX. svatý otec a nejvyšší biskup katolického křesťanstva : životopisné obrázky, 1869
- Šebestian Hněvkovský. Životopisný nástin, 1870
Životopisy svatých
[editovat | editovat zdroj]- Žiwot sw. Josefa, pěstauna Pána Ježíše : na památku, 1843
- Žiwot sw. Ferdinanda, wyznawače Páně : na památku, 1843
- Žiwot sw. Vincencia de Paul, 1844
- Život sw. Wojtěcha, biskupa i mučedníka, patrona národu Českého, 1849
- S. Cecilia, panna mučenice Kristova, 1855
- Žiwot swatých Cyrilla a Methodia, apostolů slowanských, 1857
- Život sv. Prokopa, opata Sázavského a patrona národu českého, 1859
- Z paláce a z kláštera : obrázky ze života blahoslavené Anéžky Přemyslovny, 1875
- Sv. Martin, biskup Tourský a vyznavač Páně : stručný nástin životopisný s připojenou pobožností, 1881
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]- Padesáte bájek / pro naše milé maličké sebral V.S. Štulc, 1844
- Dobrá rada v potřebě (Dobrá rada w potřebě : upřímné slowo k milým kraganům), Arcibiskupský knihtisk, 1846
- Několik slow k poctiwým lidem, 1849
- Cesty milosti Boží, 2 svazky, 1860, povídky
- Milosrdný Samaritán : knížka útěchy a spasitelného vzdělání, věnovaná nemocným a opatrovníkům jejich, příručka, 1860
- Prawowěrný ctitel swatých Cyrilla i Methodia, bratří aposstolůw slowanských : památka tisíciletého jubilea příchodu dotčených sw. aposstolůw do wlastí nassich, 1863
- Renan a pravda čili úvahy o knize Renanově Život Ježíšův, 1865
- Česká národnost a evangelická církev : úvahy dějepisné od Vácslava Štulce, 1861
- Vlasť a cirkev, čili, Může-li vlastencem býti katolík : z života pro život, 1870
- Kazatelé slovanští, sborník, 3 svazky, 1870–73
- Josef Jungmann / Na památku dne 19. července 1879 věnují druhům, přátelům, rodákům Václav Štulc a J. Boj. Pichl, 1873
- Starobylý chrámec sv. Martina na Vyšehradě, 1881
- Vidění / Proslov na oslavu sloučení Vyšehradu s Prahou sepsal Václav Štulc, 1883
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu str.a farnost Kladno
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu str.b
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě
- ↑ Dějiny české literatury. 2., s. 655
- ↑ VYKOUK, Jaroslav. Kladenský uličník, aneb, Průvodce jmény ulic v Kladně. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně,, 1997. 267 s. ISBN 978-80-903784-3-8. S. 198, 200.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 360–366.
- Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s.
- Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 886.
- PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Václav Svatopluk Štulc, s. 229.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Štulc na Wikimedia Commons
- Autor Václav Svatopluk Štulc ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Štulc Václav Svatopluk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Osoba Václav Svatopluk Štulc ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Štulc
- Václav Štulc v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Václav Štulc v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Václav Svatopluk Štulc na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Předchůdce: Vojtěch Ruffer |
59. probošt vyšehradské kapituly 1870–1887 |
Nástupce: Antonín Lenz |
- Čeští spisovatelé
- Čeští básníci
- Čeští náboženští spisovatelé
- Katoličtí autoři
- Čeští římskokatoličtí duchovní
- Kanovníci vyšehradské kapituly
- Probošti vyšehradské kapituly
- Čeští překladatelé
- Čeští překladatelé z němčiny
- Čeští překladatelé z polštiny
- Překladatelé do češtiny
- Básníci tvořící česky
- Spisovatelé píšící česky
- Osobnosti českého národního obrození
- Duchovní z Kladna
- Spisovatelé z Kladna
- Spisovatelé z Prahy
- Narození 20. prosince
- Narození v roce 1814
- Narození v Kladně
- Úmrtí 9. srpna
- Úmrtí v roce 1887
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na Vyšehradě