První turkutský kaganát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Turkucký kaganát)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
První turkutský kaganát
Znak písmene KZnak písmene UZnak písmene RZnak písmene UZnak písmene TZnak písmene KZnak písmene UZnak písmene K (Kök Türük)
突厥 汗国
 Rouranský kaganát
 Heftalitská říše
552603 Východoturkutský kaganát 
Západoturkutský kaganát 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
První turkutský kaganát v roce 576
Ötüken (letní), Sujab (zimní)
rozloha:
6 milionů km² (v roce 557)
obyvatelstvo
národnostní složení:
staroturečtina (dynastie, lid), sogdština (úřední, diplomatický), rouranština (úřední), čínština
státní útvar
vznik:
552 – vznik
zánik:
603 – rozdělení na dva kaganáty
státní útvary a území
předcházející:
Rouranský kaganát Rouranský kaganát
Heftalitská říše Heftalitská říše
následující:
Východoturkutský kaganát Východoturkutský kaganát
Západoturkutský kaganát Západoturkutský kaganát

První turkutský kaganát (staroturecky Znak písmene KZnak písmene UZnak písmene RZnak písmene UZnak písmene TZnak písmene KZnak písmene UZnak písmene KKök Türük, čínsky 突厥 汗国, pchin-jin: Tūjué hánguó) neboli Göktürkský kaganát byl středověký staroturecký stát na území Mongolska, Střední Asie (dnešní Kazachstán), Číny (Vnitřní Mongolsko) a Ruska v oblasti Ötükenu, s centrem v Ordu, na břehu řeky Orchon. Předchůdcem Prvního turkutského kaganátu byl Rouranský kaganát v oblastech Mongolské plošiny. Turkutský kaganát byl založen kaganem Buminem a zanedlouho Turkuti rychle expandovali do Střední Asie a na vrcholu své moci dosahoval Turkutský kaganát rozsahu od Madžuska (severovýchod Číny) až k Černému moři v Evropě.

Krátké dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zatímco Bumin zemřel koncem roku 552, několik měsíců po svém prohlášení kaganem, Západní oblasti, jako Džungárie, země u Irtyše a Imilu (Čugučak), dále povodí Jıldız (Bagraš köl), Ili, Ču a Talas spravoval jeho mladší bratr Ašına Šıtienmi (Istemi)[1].[2][3]

Roku 555 Turci na západě pod vedením Šıtienmiho, vedli úspěšné tažení. Dosáhli Žetysu (Sedmiříčí) kde si podmanili Čujské Huny a také Sogdianu. V centrálním Kazachstánu pak Karluky a Kimaky. U Aralského jezera se zmocnili panství Kanglyů a kmenů příbuzních Parthům. Poté obsadili Chórezm a kmen Afrigidů. Avšak severně od Aralského jezera narazili na vážný odpor Alanů a Uhrů (Staří Maďaři). Nakonec roku 558 Turci tyto kmeny porazili a dosáhli břehů řeky Itil (Volha).

Roku 567 Turci ovládli celý Severní Kavkaz a podřídili si „Dagestánské Bulhary“ (b-n-dž-r), město Varachan (Belendžer) a Chazary, dorazili do Derbentu, přezkoumaly opevnění a vrátili se do stepí (Jižní okruh a Severokavkazský okruh).[4][5]

Později, roku 569 Šıtienmi napadl a drancoval perské příhraničí. Brzy na to však byla podepsána mírová smlouva. Přesněji řečeno, tyto úspěchy byly nutně vynuceny nečinností Šıtienmiho: Avaři, nesmiřitelné nepřátelé Turků dobyli stepi od Sávy k Donu a Šıtienmi musel opět přeložit svou ofenzivu z jihu na západ.[6]
Krom konkurence v obchodu z hedvábím, k ochlazení Byzantsko-Tureckých vztahů přispěla i otázka Avarů. V souladu se smlouvou z roku 568 se Byzanc zavázala neuzavírat mír a spojenectví s Avary. Proto, když avarské poselství dorazilo ke Justinusovi II. (520 – 578) s požadavkem míru a povolení zabrat Panonii, bylo odmítnuto. I přesto se však Avaři v Panonii usadili.

Nejpozději roku 570 společně se slovanskými kmeny podnikaly kořistnické výpravy na území byzantské říše.].[7].

Později zasáhla mohutnou Turkutskou říši občanská válka, po níž se roku 603 rozpadla na dvě poloviny, kaganáty západoturkutský a východoturkutský.

Linie panovníků První turkutské říše[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tuwu
[pozn. 1]
(523-546)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
°Їstämi-jabgu
[pozn. 2]
(553-575)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
°Bumin
[pozn. 3]
(551-552)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
°západ
Tardu
[pozn. 4]
(576-600)
východ
(599-604)
Tamgan-šad
[pozn. 5]
(580-587)
Kajen
[pozn. 6]
(???)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
°Issik
[pozn. 7]
(552-553)
°Mukan
[pozn. 8]
(553-572)
stred
°Taspar
[pozn. 9]
(572-581)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

západ
Žotan
[pozn. 10]
(580-† 587)
východ
°Šapolo I.
[pozn. 11]
(581-† 587)
°Baga
[pozn. 12]
(†588)
 
 
°Töremen
[pozn. 13]
(???-†580)
°Císařovna
(551-582)
 
 
Amrak
[pozn. 14]
(???-581)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Šapolo II.
[pozn. 15]
(???)
Saba
[pozn. 16]
(†598)
Žangar
[pozn. 17]
Jami
(599-† 609)
Turan
[pozn. 18]
Tülan
(587-601)
 
 
Assena
[pozn. 19]
(???)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. 大葉護 - Ta Jiechu „Veliký jabgu“, 阿史那大葉護 - Ašına „Ulug Jabgu“, Ašına Tuwu Ta-jie-chu, Cugu T'u-u Mengen
  2. Istemi (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene KZnak písmene IZnak písmene MZnak písmene TZnak písmene S, ïstemi qaγan), 阿史那氏 - Ašına Ši, 室点密 - Š'tienmi, 瑟帝米 - Setimi, Setimi Mochetu Šechu, řečtina: Stembis Dizaboulos, Sindžibu, İstəmi Bahadur, Istemi Bahadur-jabgu, Hakan-i-Čing, Istemi-chán, jenom „jabgu“
  3. Bumin (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene KZnak písmene NZnak písmene MZnak písmene OZnak písmene B, bumin qaγan), 阿史那土门 - Ašına Tumen, 伊利可汗 - Ili-kagan, Bumin-kagan, Bumen-kagan, Illig-kagan, Kadir Kasar „Mocný Chazař“, Bumyn Il-chán
  4. Karačürün Tardu (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene K Znak písmene ŠZnak písmene OZnak písmene DZnak písmene RZnak písmene T, tardoš qaγan), 阿史那玷厥 - Ašına Tienťüe, 達頭可汗 - Tatou-kagan, řečtina: Ταρδου - Tardou, Karačürün, Ašına Karačürün Türk-kagan, Tartu Tatu-chán, Tarduš Tato, Tard, Suchajli, Tarto Karačürün Türk Bogiu, Kara-Čurin Turk Tarduš (Bogiu)-chán, 1-Chazaři
  5. Tan-chán, Türksanf, Türxantos, 2-Chazaři
  6. Kakim-chakan, princezná Kajen, 3. manželka Husrava I. (též Chusru I., Chosroe, Husrev, šáh Persie v létech 531–† 579). Podle arménských pramenů její jméno bylo Kajen, zatímco perské zdroje uvádí, že její jméno bylo Kakim-chakan[8][9]
  7. 阿史那科罗 - Ašına Kelo, 乙息记可汗 - Isiťi-kagan, 阿史那氏 - Ašına Ši, 名科罗 - Ming Keluo, 土门之子 - Tumenč'c', Kolo, Keluo Kara Issyk, Kara, Irksi, Ildži, Kelo, Kök, Kara Issik-chán
  8. (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene K Znak písmene NZnak písmene KZnak písmene OZnak písmene M, muqan qaγan), 阿史那死勁 - Ašına S'ťin, 阿史那燕都 - Ašına Jentou, 木桿可汗 - Mukan-kagan, Kušu Mugan-chán
  9. (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene K Znak písmene RZnak písmene PZnak písmene TZnak písmene T, tatpar qaγan), 佗缽可汗 - Topo-kagan, Arslan, Tabgač, Arslan Tobo-chán
  10. 汝丹布利可汗 - Žutan Puli-kagan, Žutan Puli, Puli-chán, Puri-chán, Tanhan, 3-Chazaři
  11. (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene K Znak písmene AZnak písmene RZnak písmene BZnak písmene ŠZnak písmene I, ïšbara qaγan,) 阿史那攝圖 - Ašına Šetu, 沙缽略可汗 - Šapoe-kagan, 伊利俱盧設莫何始波羅可汗 - Iliťüluše Moche Šipolo-kagan, Išbara-kagan, Šapolo, Šaboüle, Efu, Nivar, Er Beg Šad, Il Kül Šad Bagha Išbara-kagan, Šetu Baga Išbara-chán
  12. Šáva-šách
  13. 阿史那大逻便 - Ašına Talopien, 阿波可汗 - Apo-kagan, Töremen-kagan, Töremen, Apo, Ahbo, Apoukia-kagan, Apa-kapan, Dalobien, Talopien, Daluobian, Dizabul
  14. 阿史那庵逻 - Ašına Anlo, Ašına Anluo Amrak-hakan, Anlo-kagan, Änlo Panna, Jenlo, Anlu, Amrak
  15. Šapolo-Suniši-Išbara Šuniši, Išbara Šuniši
  16. Tusulu Tüzlük
  17. (staroturečtina: Znak písmene NZnak písmene GZnak písmene K Znak písmene IZnak písmene MZnak písmene Y, jаmï qaγan, Old Turkic letter N1.svgOld Turkic letter G1.svgOld Turkic letter Q.svg Old Turkic letter S2.svgOld Turkic letter L2.svgOld Turkic letter U.svgOld Turkic letter T2.svg, töles qaγan), 阿史那染幹 - Ašına Žankan, 啓民可汗 - Čimin-kagan, 突利可汗 - Tuli-kagan, 意利珍豆啟民可汗 - Iličentou Čimin-kagan, Žangan, Jami-hakan, Žangar Kimeneti, Tuli, Kiren, Kimin, Tolis-hakan, Žangar Kimin-chán
  18. 阿史那雍虞闾 - Ašına Jongjülü, 都藍可汗 - Tulan-kagan, Tulan Jun Uluk-hakan, Jun Ulug, Tulan Kagan, Turan, Jun Jollyg Tulan-chán měl dva syny jménem Koran-beg (603-609) a Šechu-beg, (629-630)
  19. 蘇妮軾 - Ašına Suniši, Parmúda?

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First Turkic Khaganate na anglické Wikipedii.

  1. GROUSSET, René. L’EMPIRE DES STEPPES Attila, Gengis-khan, Tamerlan - čtvrté vydání - pdf [online]. Paříž: Payot, 1965. Kapitola první — LA HAUTE ASIE JUSQU’ AU XIIIe SIÈCLE, Část 2. Le haut Moyen Age : T’ou-kiue, Ouigour et K’i-tan, s. 121, 119, 121, 123. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ГУМИЛЕВ, Лев Николаевич. Древние тюрки. Москва: АСТ, 2004. 576 s. ISBN 5-17-024793-1. S. 29. (rusky) [Dále jen Gumiljov]. 
  3. КЛЯШТОРНЫЙ, С.Г; СУЛТАНОВ, Т.И. Государства и народы Евразийских степей: от древности к Новому времени [Gosudarstva i narody Jevrazijskich stěpej: ot drevnosti k Novomu vremeni]. 3-е изд. исправл. и доп.. vyd. СПб: Петербургское Востоковедение, 2009. 432 s. ISBN 978-5-85803-411-7. S. 104. (rusky) [Dále jen Kljaštornyj, Sultanov]. 
  4. AT-TABARÍ, Muhammad (839 – 923). Kronika - Tarikh al-Rusul wa al-Muluk: 1: General Introduction and From the Creation to the Flood - 1989, 2: Prophets and Patriarchs - 1987. překlad: ROSENTHAL Franz a BRINNER William. vyd. New York: State University of New York Press, SUNY series in Near Eastern Studies ISBN 0887065635, ISBN 0887063136. S. 895- 896. (anglicky) 
  5. IBN AL-ASIR, Ali (1160 - 1233). Kompletní historie - Al-Kamil fi-t-tarikh. první. vyd. Lewiston NY: AN RUz, Institut vostokovedeniya im. Abu Raykhana Beruni, 2006. 560 s. Dostupné online. ISBN 5-640-02794-0, ISBN 978-5640027945. (rusky) 
  6. SASANIAN DYNASTY. In: Encyclopaedia Iranica. New York: (Columbia University) Encyclopaedia Iranica Foundation, 2005. Dostupné online. (anglicky)
  7. ARTAMONOV, Michail Illarionovič. Istorija chazar - (История хазар), Pod redakciej i s primečanijami L.N. Gumiljova - (Под редакцией и с примечаниями Л.Н. Гумилёва). Sankt-Petěrburg: Izd-vo Gos. Ermitaža - (Изд-во Гос. Эрмитажа), 1962. 523 s. Dostupné online. Kapitola 7. Tjurkjuti v Evrope - (7. Тюркюты в Европе), s. 137–138. (rusky) 
  8. TER-MKRTIČJAN, Loretta Christoforovna. Armjanskije istočniki o Srednej Azii V-VII vv. - (Армянские источники о Средней Азии V-VII вв.). Moskva: Nauka - (Наука), 1979. Dostupné online. (rusky) 
  9. IBN AL-BALCHI, Ebú-Zejd (850 - 934). The Farsnama Of Ibnu 'L- Balkhi. editace: LE STRANGE, Guy (1854 - 1933). vyd. Stoughton WI: Books on Demand, 1 leden 1901. Dostupné online.  ASIN B0068Q2PTE (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]