Kara Issik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ašına Kelo
阿史那科罗
Isiťi-kagan
Doba vlády 552553
Éra vlády Severní & Jižní dynastie celková půl roku
Korunovace 552
Úplné jméno Kara Issik
Tituly Issik (Ildži)-kagan
Úmrtí 553
Ordu
Předchůdce Bumin
Nástupce Kušu Mukan
Potomci Žotan Puli
Baga Išbara
Kur Baga
Rod Ašına
Dynastie Ašına
Otec Bumin
Matka Čchang-le
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kara Issik[pozn. 1] byl druhý vládce Gökturecké říše, které vládl v letech 552 – † 553[1] titulem Issik (Ildži)-kagan. Říše byla založena Ašına klanem v 6. století, v původní vlastí Turků – severním (velkém) Mongolsku. Její centrum Ordu, jež byla jedním z dvou hlavních měst, se nacházelo v Orchonském údolí, v legendární oblasti Ötüken.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kara byl nejstarší syn wejské princezny Čchang-le a zakladatele Gökturecké říše Ašına Tumenův (Bumin) z rodu Ašına, po kterém získal trůn. Měl dva mladší bratry jménem Ašına Sıťin (Kušu Mukan) a Topo-kagan (Arslan Topo). Byl druhý kagan turecké říše (Nebeští anebo Modří Turci).

Roku 551 jeho otec, vůdce turků, v severozápadní části Žuan-žuanské říše přinesl těžkou porážku Žuan-žuanům a pod svojí vlajku sjednotil vekou část tureckých kmenů. Poté se prohlásil za prvního a nezávislého vládce Gökturecké říše s titulem „Illig-kagan“. Západní oblasti zůstal spravovat jeho bratr Ašına Šıtienmi (Istemi).

Bumin zemřel roku 552 a byl následován Karou, který vládl asi přes půl rok. Roku 553 přinesl Kara novou těžkou porážku Žuan-žuanské říši. Vyznamenal se ve válce se zbytkem Žuan-žuanů, když je v bitvě na sever od hory Lajšan [pozn. 2] porazil. Po prvním vyslanci poslal nejlepšího koně a padesát tisíc vojáků do Západní Wej, proti poslednímu chánovi Žuan-žuanů - Tengču-kaganovi (první vláda roku 553) [pozn. 3], a po dlouhé přestávce zcela zničil žuan-žuanský režim.

Předtím než zemřel, titul kagana zdědil jeho mladší bratr Ašına Sıťin (Kušu Mukan). Zemřel na otravu na počátku roku 553. Svého otce přežil o pouhých šest měsíců.

Jména a tituly[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. nebo podle variantů v jiných jazycích: Keluo Kara Issyk, 阿史那氏 - Ašına Ši, Askel, K’o-lo, Kara, Irksi, Ildži, Kelo, Kök, Kara Issik-chán, Keluo Qara Issyk, Ming Keluo, Ilci, Isichi, Kelo, Ko-Lo
  2. Lajšan (čínsky v českém přepisu Laj-šan, pchin-jinem làishān, znaky 賴山). Hora se nachází 5 km od Sia-ting-ťia-čen což je město v čínské provincii Šan-tung
  3. Tengču-kagan (čínsky v českém přepisu Teng-ču kche-chan, pchin-jinem dēngzhù kěhàn, znaky 登注可汗), osobním jménem:
    Jü-ťiou-lü Teng-ču-čchi-li (čínsky v českém přepisu Jü-ťiou-lü Teng-ču-čchi-li, pchin-jinem yùjiǔlǘ dēngzhùqílì, znaky 鬱久閭登注俟利/郁久闾登注俟利, anebo později také
    Jü-ťiou-lü Teng-šu-c' (čínsky v českém přepisu Jü-ťiou-lü Teng-šu-c', pchin-jinem yùjiǔlǘ dèngshūzi, znaky 鬱久閭鄧淑子/郁久閭鄧淑子) (553 – 555)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 乙息記可汗 na japonské Wikipedii.

  1. BAUER, Susan Wise. The History of the Medieval World: From the Conversion of Constantine to the First Crusade. New York, Londýn: W. W. Norton & Company, 22 únor 2010. 746 s. 30 březen 2015. ISBN 978-0-393-05975-5. S. 238. (anglicky) 
  2. BIČURIN, Nikita Jakovlevič. Sobranie svedenij o narodach, obitavšich v Srednej Azii v Drevnie vremena 1851 - (СОБРАНИЕ СВЕДЕНИЙ О НАРОДАХ, ОБИТАВШИХ В СРЕДНЕЙ АЗИИ В ДРЕВНИЕ ВРЕМЕНА 1851). MoskvaSankt-Petěrburg: Izdavateľstvo Akademii Nauk SSSR, 1950. 1181 s. 2005. S. 283. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Imperiální línie [online]. [cit. 2013-01-29]. Kapitola - Období Tchu-ťüe [a-š'-na]. 突厥 [阿史那氏] (552-743), Čchien Tchu-ťüe. 前突厥 (552-587). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-04. (čínsky) 
Předchůdce:
Bumin
Znak z doby nástupu Kara Issik
2. Kagan Turkutů z Ašınovského klanu
Turkucký kaganát

(552553)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kušu Mukan