Trevírské kurfiřtství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Trevírské kurfiřství)
Skočit na: Navigace, Hledání
Trevírské kurfiřství
Kurfürstentum Trier / Kurtrier
Électorat de Trèves
 Rýnské falckrabství 898–1801 Rhin-et-Moselle 
Sarre (department) 
Nasavsko-Weilbursko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Trevírské kurfiřství v roce 1720.
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Rýnské falckrabství Rýnské falckrabství
Nástupnické:
Rhin-et-Moselle Rhin-et-Moselle
Sarre (department) Sarre (department)
Nasavsko-Weilbursko Nasavsko-Weilbursko

Trevírské kurfiřství (německy Kurfürstentum Trier nebo zkráceně Kurtrier) bylo církevní knížectví, součást Svaté říše římské, které existovalo od konce 9. do počátku 19. století. Skládalo se z dědičných držav knížete-arcibiskupa z Trevíru (Erzbistum Trier), který byl zároveň říšským kurfiřtem. Ve Svaté říši římské byla pouze dvě podobná církevní knížectví-kurfiřství: Kolínské kurfiřství a Mohučské kurfiřství, mezi nimiž Mohučské zaujímalo první místo.

Hlavním městem kurfiřství byl Trevír, přičemž hlavním sídlem kurfiřta byl od 16. století Koblenz. Kurfiřství bylo v roce 1803, během napoleonovy vlády sekularizováno.

Trevírský kurfiřt, byl ve své osobě zároveň Trevírským arcibiskupem a tím pádem spravoval i arcidiecézi Trevír, jejíž území ale nekorespondovalo s územím kurfiřství (viz mapa).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trevír, jako významné římské provinční město Augusta Treverorum byl sídlem biskupa už od doby starověkého říma. Na arcibiskupství bylo povýšeno za vlády Karla Velikého, který Trevírskému arcibiskupství podřídil diecéze v Métách, Verdunu a Toulu.

Trevírští biskupové byli již v době vlády Merovejců prakticky nezávislími územními vládci. V roce 722 udělil Karel Veliký biskupu Wiomandovi úplnou nezávislost na jurisdikci vládnoucího dvora pro všechny kostely a kláštery, stejně jako vesnice a hrady, které spadaly pod chrám sv. Petra v Trevíru. Ludvík I. Pobožný tato privilegia udělená biskupství svým otcem, v roce 816 potvrdil a to skrze osobu arcibiskupa Hetta. Při rozdělování karolinské říše ve Verdunu v roce 843 byl Trevír dán Lotharovi; při rozdělení Lotharingie u Mersenu v roce 870 se stal součástí Východofranckého království, které se následně vyvinulo do Německého království.

Římský most přes řeku Moselu.

V roce 898 byl arcibiskup Radbod zcela osvobozen od všech daní pro celé území biskupství, které mu garantoval Zwentibold - nemanželský syn císaře Arnulfa Korutanského, který krátce vládl jako král Lotharingie. Ten byl totiž pod silným tlakem od svých nezávislých šlechticů a zoufale potřeboval mocného spojence. Tento akt upevnil pozici arcibiskupů jako nezávislých zeměpánů. Po Zweitenboldově zavraždění v roce 900 si poručníci nezletilého krále Ludvíka arcibiskupa Radbolda předcházeli a poskytli mu vládu nad městem Trevír a oblastí okolo něj, právo na ukládání cla a mincovnictví (symbol nezávislé ekonomické autority). Od dvora Karla III. získal konečné právo volby trevírského biskupa kapitolou bez císařských zásahů.

V období raného novověku zahrnovalo Trevírské kurfiřství území podél řeky Mosely mezi Trevírem poblíž francouzských hranic a Koblenz na Rýnu. Od 13. století byl arcibiskup Trevírský jakožto držitel císařského úřadu tradičním říšským volitelem-kurfiřtem německého krále. Čistě symbolický úřad arcikanclérě Galie získali Trevírští arcibiskupové taktéž ve 13. století. V tomto kontextu se jednalo o oficiální správu Burgundského království a to technicky od roku 1242, nepřetržitě pak od roku 1263 nominálně až do roku 1803. Burgundsko, společně s Německem a středověkým Italským královstvím bylo jednou ze tří základních součástí Svaté říše římské.

Roku 1473 proběhlo v Trevíru setkání císaře Fridricha III. a Karla Smělého, vévody Burgundského. Ve stejném roce byla ve městě založena univerzita.

Od 17. století přesunuli arcibiskupové-kurfiřti z Trevíru svoje sídlo na hrad Philippsburg nedaleko města Koblenz. Roku 1512 probělo v Trevíru zasedání Říšského sněmu, během něhož bylo definitivně ustanoveno vymezení říšských krajů.

Kurfiřtský palác v Trevíru (1615–1676, opraven v roce 1756).

S vypuknutím Třicetileté války (1618–48) začala pro Trevír více než dvě století válčení. Byl několikrát obléhán francouzskými vojsky. Ta město oblehla v roce 1632, 1645, 1673 (Francouzská armáda zde zůstala až do roku 1675 a zničila všechny kostely, kláštery a vesnice před městskými hradbami; město samotné bylo těžce opevněné).

V roce 1684 začalo Válkou reunií období Francouzské expanze. Trevír byl v roce 1684 opět dobyt a byly zničeny všechny hradby a pevnosti. Trevír a přidružená území kurfiřství byl znovu dobyt během devítileté války v roce 1688 a v roce 1689 byla francouzskou armádou systematicky zničena řada měst. Téměř všechny pevnosti byly vyhozeny do povětří a jediný most přes řeku Moselu nacházející se v Trevíru byl spálen. K těmto akcím vydal výslovný souhlas král Ludvík XIV. Když v roce 1698 francouzská armáda ustoupila, zanechala za sebou hladovějící město bez městských hradeb ve kterém žilo pouze 2 500 obyvatel.

Diecéze a arcidiecéze ve střední Evropě v roce 1500.

Během války o španělské dědictví v roce 1702 byl Trevír Francouzi znovu obležen. V letech 1704–05 prošla městem během svého tažení do Francie spojenecká Anglo-Holandská armáda pod vedením Johna Churchilla, vévody z Marlborough. Poté co tažení selhalo, se do Trevíru v roce 1705 vrátily francouzské jednotky a zůstaly zde až do roku 1714. Po krátkém období míru započala v roce 1734 válka o polské následnictví. Následujícího roku byl Trevír opět dobyt francouzskou armádou a ta ve městě zůstala do roku 1737. Poslední kurfiřt Klement Václav Saský v roce 1786 přesídlil do Koblenz. V roce 1794 dobyly Trevír francouzské Republikánské oddíly. Toto datum ohraničuje konec éry starého kurfiřství. Kostely, kláštery a církevní majetky byly prodány nebo přeměněny k světskému využití, například jako stáje.

Poslední kurfiřt Klement Václav sídlil po roce 1786 již pouze v Koblenz. Od roku 1795 byla území kurfiřství na levém břehu Rýna okupována Francií. Roku 1801 byla anektována a byla založena separátní diecéze kontrolovaná Francouzi, kterou vedl Charles Mannay. V roce 1803 získala francouzská diecéze kontrolu nad celou původní Trevírskou arcidiecézí a zbytky území někdejšího kurfiřství na východním břehu Rýna byla sekularizována a stejného roku anektována Nasavsko-Weilburskem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electorate of Trier na anglické Wikipedii.