Přeskočit na obsah

Teddy Kollek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teddy Kollek
starosta Jeruzaléma
Ve funkci:
1965 – 1993
PředchůdceMordechaj Iš-Šalom
NástupceEhud Olmert
Narození27. května 1911
Nagyvázsony, Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. ledna 2007 (ve věku 95 let)
Izrael
Místo pohřbeníHerzlova hora
ChoťTamar‏ Kollek (1937–2013)
DětiAmos Kollek
Osnat Kollek
SídloLandstraße (1918–1934), Ejn Gev a Jeruzalém
Profesepolitik
OceněníMírová cena německého knižního obchodu (1985)
Four Freedoms Award - Freedom of Worship (1988)
Izraelská cena (1988)
Moses-Mendelssohn-Preis (1990)
čestný občan Vídně (2001)
… více na Wikidatech
CommonsTeddy Kollek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor „Teddy“ Kollek (hebrejsky: טדי קולק, rodným jménem Kollek Tivadar; 27. května 1911 – 2. ledna 2007) byl v letech 1965 až 1993 starostou Jeruzaléma a zakladatelem Jeruzalémské nadace. Narodil se v Rakousku-Uhersku na území dnešního Maďarska a byl rodiči pojmenován podle sionistického vůdce Theodora Herzla. Do tehdy ještě mandátní Palestiny podnikl s rodiči aliju v roce 1935. O dva roky později patřil k zakladatelům kibucu Ejn Gev. Během druhé světové války se pokoušel zastupovat židovské zájmy v Evropě a po válce zastupoval Haganu ve Washingtonu a usiloval o získání zbraní pro armádu nového státu. Stal se blízkým přítelem premiéra Davida Ben Guriona a působil jako generální ředitel premiérského úřadu.

Úřad jeruzalémského starosty zastával v celkem šesti funkčních obdobích a byl pětkrát opětovně zvolen, a to v letech 1969, 1973, 1978, 1983 a 1989. V roce 1993 v 82 letech neochotně kandidoval na sedmé funkční období, avšak prohrál v souboji s kandidátem Likudu a budoucím izraelským premiérem Ehudem Olmertem. Během jeho funkčního období se Jeruzalém proměnil v moderní město, zvláště po jeho sjednocení v roce 1967.[1] Podle deníku The Jerusalem Post si vybudoval označení „největší budovatel Jeruzaléma od dob Heroda Velikého.“[2]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Teddy Kollek se narodil v obci Nagyvázsony, asi 120 kilometrů od Budapešti v Rakousku-Uhersku (dnešní Maďarsko). Jeho rodné jméno bylo Kollek Tivadar a rodiče jej pojmenovali po sionistickém vůdci Theodoru Herzlovi. Vyrůstal ve Vídni a do značné míry převzal sionistické přesvědčení svého otce Alfreda.

V roce 1935, tři roky před tím, než nacisté provedli anšlus Rakouska, Kollekova rodina imigrovala do Palestiny, která tehdy byla pod britskou mandátní správou. V roce 1937 byl jedním ze zakladatelů kibucu Ein Gev na břehu Galilejského jezera.[1] Ve stejný rok se oženil s Tamarou Schwarzovou. Společně měli dvě děti; syna Amose (* 1947), který se stal filmovým režisérem, a dceru Osnat.

Ve 40. letech byl jménem Židovské agentury (Sochnut), v rámci tzv. „Lovecké sezóny“ (The Hunting Season či Saison), kontaktní osobou britské MI5, které poskytoval informace proti radikálním pravicovým židovským podzemním organizacím Irgun a Lechi (druhá zmíněná byla známá též pod názvem Sternův gang). Jeho krycí jméno, které mu dali Britové, bylo Škorpion (Scorpion). Složka MI5 pro Škorpiona byl po Kollekově smrti odtajněn a po jistou chvíli vzbudil zájem izraelských médií.[3]

Během druhé světové války se jménem Židovské agentury pokoušel zastupovat židovské zájmy v Evropě. V letech 1947 až 1948 zastupoval Haganu ve Washingtonu, kde asistoval při pořizování[zdroj?] pro tehdy ještě nezkušenou izraelskou armádu.[4] Stal se blízkým přítelem Davida Ben Guriona, v jehož druhé vládě sloužil jako generální ředitel úřadu premiéra.[5]

Starosta Jeruzaléma

[editovat | editovat zdroj]
Letecký pohled na Izraelské muzeum (v pozadí je možné vidět budovu Knesetu). Právě Izraelské muzeum bylo jedním z Kollekových velkých projektů a významně se zasadil o jeho rozvoj a rozšíření

v roce 1965 kandidoval na post starosty Jeruzaléma, ve které nahradil Mordechaje Iš-Šaloma. V jednom z rozhovorů vzpomíná na to co ho motivovalo k usilování o funkci starosty:[6]

„Dostal jsem se k tomu náhodou (…) nudil jsem se. Když došlo ke sjednocení města, spatřil jsem historickou příležitost. Starat se o něj a prokázat lepší péči, než jaké by byl kdokoliv jiný schopen během celého svého života. Domnívám se, že Jeruzalém je jedním ze základních elementů v židovských dějinách. Tělo může žít bez ruky nebo bez nohy, ale nemůže žít bez srdce. A Jeruzalém je srdcem i duší.“

Během jeho funkčního období se Jeruzalém proměnil v moderní město, zvláště po jeho sjednocení v roce 1967.[1] Podle deníku The Jerusalem Post si vybudoval označení „největší budovatel Jeruzaléma od Heroda.“[2]

Po svém prvním zvolení byl do funkce opětovně zvolen celkem pětkrát (v letech 1969, 1973, 1978, 1983 a 1989) a úřad starosty tak zastával plných 28 let.[7] Ve zdráhavé kandidatuře (bylo mu 82 let) na sedmé funkční období jej v roce 1993 porazil kandidát Likudu Ehud Olmert.

Vztahy s arabskou komunitou

[editovat | editovat zdroj]

Východní Jeruzalém byl pod jordánskou správou od války za nezávislost v roce 1948. Během šestidenní války v roce 1967 se Izraeli podařilo dobýt nejenom východní Jeruzalém, ale i Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy, Sinajský poloostrov a Golanské výšiny. Jeho přístup vůči arabskému obyvatelstvu, coby starosty nově sjednoceného Jeruzaléma, byl řízen především pragmatismem. Jen několik hodin po předání moci nad východním Jeruzalémem například zařídil poskytování mléka arabským dětem, což někteří Izraelci vnímali jako proarabskou politiku.[6]

Prosazoval náboženskou toleranci a během svého funkčního období činil mnohé pro oslovení arabské komunity. Muslimové měli i nadále přístup k modlitbám v mešitě Al-Aksá a na Chrámové hoře (arabsky: al-Haram aš-Šaríf). Naopak kritizoval Židy za zakládání nových čtvrtí ve sporných částech města.[8] V souvislosti s tím dokonce jednou v 80. letech protestoval před úřadem premiéra Jicchaka Šamira.

Kollekův postoj vůči anexi východního Jeruzaléma doznal zmírnění po odchodu z funkce, osobně připouštěl, že by palestinská samospráva nad východním Jeruzalémem měla být zvážena.[9] Status východního Jeruzaléma však i nadále zůstává kontroverzní otázkou a sporným bodem izraelsko-palestinského konfliktu.

Společenské a kulturní projekty

[editovat | editovat zdroj]
Teddyho stadion je jeruzalémský fotbalový stadion, který byl pojmenován na jeho počest

Během svého dlouhého funkčního období se zapojil do mnohých kulturních projektů, zejména pak do rozvoje a rozšíření Izraelského muzea. V letech 1965 až 1996 byl jeho ředitelem a v roce 2000 byl oficiálně jmenován jeho zakladatelem. Když muzeum v roce 1990 slavilo své 25. výročí, byl Kollek označen jako Avi ha-muze'on (doslova „otec muzea“).[10]

Kollek byl rovněž nápomocný založení Jeruzalémského divadla a byl také zakladatel a ředitel Jeruzalémské nadace. Prostřednictvím vedení, které trvalo desetiletí, Kollek získal od soukromých donátorů miliony amerických dolarů na rozvojové společenské projekty a kulturní programy. Jednou prohlásil, že Izrael potřebuje silnou armádu, ale že taktéž potřebuje projev kultury a civilizace.[6]

Ocenění a pocty

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1988 mu za jeho mimořádný přínos společnosti a Státu Izrael byla udělena Izraelská cena.[11] Na jeho počest po něm byl pojmenován Teddyho stadion v jeruzalémské čtvrti Malcha. V červnu 2012 byla v Izraeli vydána jeho poštovní známka o nominální hodnotě 9,4 šekelů.[12]

Důchod

[editovat | editovat zdroj]

Aktivní zůstal i v důchodu a až do svých devadesátin stále udržoval pětidenní pracovní týden, i  když již byl stále slabší.[13] Společně s manželkou žili až do poloviny 90. let v bytě v Rechavii, kdy se přestěhovali do Hod Jerušalajim, do domova důchodců ve čtvrti Kirjat ha-Jovel.[14] Teddy Kollek zemřel 2. ledna 2007.[15] Je pohřben na Herzlově hoře v Jeruzalémě.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • KOLLEK, Teddy; KOLLEK, Amos. For Jerusalem: a Life. Londýn: Weidenfeld and Nicolson, 1978. 269 s. ISBN 978-0394501451. (anglicky) 
  • KOLLEK, Teddy. Jerusalem. [s.l.]: Washington Institute for Near East Policy, 1990. 70 s. ISBN 978-0944029077. (anglicky) 
  • KOLLEK, Teddy; PEARLMAN, Moše. Jerusalem Sacred City of Mankind: a History of Forty Centuries. Jeruzalém: Steimatzky Ltd, 1987. 288 s. (anglicky) 
  • KOLLEK, Teddy; PEARLMAN, Moše. Pilgrims to the Holy Land: the Story of Pilgrimage Through the Ages. Londýn: Weidenfeld & Nicolson, 1971. 208 s. ISBN 978-0297001300. (anglicky) 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teddy Kollek na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c WILSON, Scott. Longtime Mayor of Jerusalem Dies at 95 [online]. The Washington Post, 2007-01-02 [cit. 2007-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b ZVIELLI, Alexander. Teddy Kollek and his life-long dedication [online]. The Jerusalem Post, 2007-01-02 [cit. 2007-01-03]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ BERGMAN, Ronen. Kollek was British informer [online]. Ynetnews, 2007-03-29 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 154.  [Dále jen: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny.]
  5. ↑ Legendary Jerusalem mayor Teddy Kollek to be laid to rest in Jerusalem [online]. Haaretz, 2007-01-03 [cit. 2007-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c ERLANGER, Steven; BERGER, Marilyn. Teddy Kollek, Ex-Mayor of Jerusalem, Dies at 95 [online]. The New York Times, 2007-01-02 [cit. 2007-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ RABINOVICH, Abraham. How Teddy put Jerusalem back together again [online]. The Jerusalem Post, 2007-01-02 [cit. 2007-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky) 
  8. ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. s. 597
  9. ↑ Teddy Kollek, longtime mayor of Jerusalem, dies at 95 [online]. International Herald Tribune, 2007-01-02 [cit. 2007-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ The Israel Museum, Jerusalem, Magazine, Winter-Spring 2007, p.3)
  11. ↑ Israel Prize Official Site - Recipients in 1988 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2009-07-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  12. ↑ Teddy Kollek [online]. Israel Philatelic Federation [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-11. (anglicky) 
  13. ↑ LEFKOVITZ, Etgar. Legendary Jerusalem mayor Kollek dies at 95 [online]. The Jerusalem Post, 2007-01-02 [cit. 2007-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky) 
  14. ↑ Theodor [Teddy] Kollek (1911- 2007) [online]. Židovská agentura [cit. 2009-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky) 
  15. ↑ Jerusalem's Longtime Mayor 'Teddy' Kollek Dies at 95 [online]. Voice of America, 2008-01-02 [cit. 2009-01-02]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BACHI-KOLODNY, Ruth. Teddy Kollek: The Man, His Life and His Jerusalem. [s.l.]: Gefen, 2008. 204 s. ISBN 978-9652294173. (anglicky) 
  • RABINOVICH, Abraham. Teddy Kollek, Builder of Jerusalem. [s.l.]: Jewish Publication Society, 1996. 130 s. Dostupné online. ISBN 978-0827605619. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Starostové Jeruzaléma
Jeruzalém v osmanském období
Jeruzalém v dobách mandátu
  • Árif ad-Dadžání (1917–1918)
  • Musa al-Husajni (1918–1920)
  • Rághib an-Našášíbí (1920–1934)
  • Husajn al-Chálidí (1934–1937)
  • Danijel Auster (1937–1938)
  • Mustafa al-Chálidí (1938–1944)
  • Danijel Auster (1944–1945)
  • vojenská správa (1945–1949)
    		•
    Západní Jeruzalém 1948-1967
  • Danijel Auster (1949–1950)
  • Zalman Šragaj (1951–1952)
  • Jicchak Kariv (1952–1955)
  • Geršon Agron (1955–1959)
  • Mordechaj Iš-Šalom (1959–1965)
  • Teddy Kollek (1965–1967)
    		•
    Východní Jeruzalém 1948-1967
  • Anwar al-Chatíb (1948–1950)
  • Árif al-Árif (1950–1951)
  • Chana Atallah (1951–1952)
  • Omar al-Wa'arí (1952–1955)
  • městská rada (1955–1957)
  • Rúhí al-Chatíb (1957–1967)
  • Amín al-Madžádž (1967–1999) (pouze titulárně)
    		•
    sjednocený Jeruzalém po r. 1967
  • Teddy Kollek (1967–1993)
  • Ehud Olmert (1993–2003)
  • Uri Lupolianski (2003–2008)
  • Nir Barkat (2008–2018)
  • Moše Lion (od 2018)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teddy_Kollek&oldid=24449394“