Třída Königsberg
| Třída Königsberg | |
|---|---|
 Karlsruhe | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Reichsmarine Kriegsmarine |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 3 |
| Osud | potopeny |
| Předchůdce | Emden |
| Nástupce | třída Leipzig |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 6650 t (standardní) 8130 t (plný) |
| Délka | 174 m |
| Šířka | 15,3 m |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí 6 kotlů 65 000 SHP |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Posádka | 850 |
| Výzbroj | 9× 150 mm (3×3) 2× 88 mm (2×1) 8× 37 mm (4×2) 8× 20 mm 12× 533mm torpédomet (4×3) |
| Pancíř | paluba 20 mm boky 50 mm věže 30 mm |
| Letadla | 2 |
Třída Königsberg (či třída K) byla třída lehkých křižníků německé Reichsmarine (později Kriegsmarine), zařazených do služby v letech 1929–1930. Všechny tři postavené křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce a byly v ní potopeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Dva postavila loděnice Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu a jeden loděnice Deutsche Werke v Kielu. Stavba probíhala od roku 1926, přičemž do služby byly křižníky zařazeny v letech 1929–1930.
Jednotky třídy Königsberg:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Königsberg | Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven | 1926 | 26. března 1927 | 17. dubna 1929 | Dne 10. dubna 1940 potopen. |
| Karlsruhe | Deutsche Werke, Kiel | 1926 | 20. srpna 1928 | 6. listopadu 1929 | Dne 9. dubna 1940 potopen. |
| Köln | Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven | 1926 | 23. května 1928 | 15. ledna 1930 | Dne 30. března 1945 potopen. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Výtlak křižníků byl Versailleskou smlouvou omezen na 6000 t, a proto u nich byla použita některá moderní řešení v podobě elektrického svařování trupu či třídělových věží. Hlavní výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů umístěných ve třídělových věžích. Pro tuto třídu bylo typické, že dvě z nich byly umístěny na zádi. Menší řáže zastupovaly 88mm, 37mm a 20mm kanóny. Nést mohly 120 min. Na jejich palubě se nacházely dva hydroplány. Pohonný systém tvořily dvě turbínová soustrojí a šest kotlů. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.
Osudy
[editovat | editovat zdroj]
Všechny tři jednotky bojovaly ve druhé světové válce a byly v ní zničeny. První velkou bojovou akcí těchto křižníků byla německá invaze do Norska – Operace Weserübung. Hned v prvních dvou dnech operace přitom byly dva z nich potopeny. Karlsruhe byl 9. dubna 1940 potopen torpédem britské ponorky HMS Truant. Königsberg byl 10. dubna 1940 v Bergenu potopen třemi zásahy britských střemhlavých bombardérů Blackburn Skua. Köln operoval většinu války na Baltu. 30. dubna 1945 ho v Kielu zničil britský nálet.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Königsberg na Wikimedia Commons
