Třída F (1935)
| Třída F | |
|---|---|
.jpg) F-9 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Kriegsmarine |
| Typ | eskortní loď |
| Lodě | 10 |
| Osud | 5 ztraceno 5 vyřazeno |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 712 t (standardní) 1028 t (plný)[1] |
| Délka | 73,5 m (na vodorysce) 76 m (max.) |
| Šířka | 8,8 m |
| Ponor | 3,24 m (max.) |
| Pohon | 2 parní turbíny, 2 kotle 2 lodní šrouby 14 000 hp |
| Rychlost | 28 uzlů |
| Dosah | 1500 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 121 |
| Výzbroj | 2× 105mm kanón (2×1) 4× 37mm kanón(2×2) 4× 20mm kanón (4×1) 4 spouštěče hlubinných pum 50–62 min |
Třída F byla třída eskortních plavidel německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Jejich německé označení bylo Flottenbegleiter. Původně měly sloužit pro ochranu německých válečných lodí a konvojů proti ponorkám a minám. Zároveň představovaly zkušební platformy pro vysokotlaké kotle a další struktury určené pro německé torpédoborce. Kvůli problémům s pohonným systémem a přetížením způsobeným špatným nautickým vlastnostem však byly brzy převedeny k pomocným úkolům.[2] Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1935. Čtyři byly potopeny za války a pátá po jejím skončení. Ostatní plavidla byla sešrotována.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno deset jednotek této třídy. Do stavby se zapojily tři loděnice. Šest jednotek postavila loděnice Germaniawerft v Kielu a po dvou kusech loděnice Blohm & Voss v Hamburku a Kriegsmarinewerft ve Wilhelmshavenu.[1]
Jednotky třídy F:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| F1 | Germaniawerft, Kiel | 1934 | 1935 | prosinec 1935 | Přestavěna na depotní loď Libelle (později Jagd). Po válce předána USA, využívána k odminování organizací Deutscher Minenräumdienst, poté předána Francii a sešrotována.[2] |
| F2 | Germaniawerft, Kiel | 1934 | 1935 | únor 1936 | Od května 1940 pomocná loď pro vyzvedávání torpéd. Po válce předána Velké Británii. Dne 30. prosince 1946 se potopila ve Scapa Flow.[2] |
| F3 | Germaniawerft, Kiel | 1934 | 1935 | březen 1936 | Přestavěna na depotní loď Königin Luise. Dne 3. května 1945 potopena v Kielu spojeneckým letectvem.[2] |
| F4 | Germaniawerft, Kiel | 1934 | 1935 | duben 1936 | Po válce předána Velké Británii. Sešrotována.[2] |
| F5 | Germaniawerft, Kiel | 1934 | 1935 | květen 1936 | Od dubna 1940 pomocná loď pro vyzvedávání torpéd. Dne 29. ledna 1945 se poblíž Swinemünde potopila na mině. |
| F6 | Germaniawerft, Kiel | 1934 | 1935 | květen 1936 | Přestavěna na depotní loď Hai. Dne 30. března 1945 ve Wilhelmshavenu potopena spojeneckým letectvem. |
| F7 | Blohm & Voss, Hamburk | 1935 | 1935 | únor 1937 | Od května 1940 pomocná loď pro vyzvedávání torpéd. Po válce předána Sovětskému svazu jako Buran. Do šrotu 1959. |
| F8 | Blohm & Voss, Hamburk | 1935 | 1935 | duben 1937 | Od května 1940 pomocná loď pro vyzvedávání torpéd. Po válce předána USA a sešrotována. |
| F9 | Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven | 1934 | 1936 | srpen 1937 | Dne 14. prosince 1939 potopena v Helgolandské zátoce britskou ponorkou HMS Ursula. |
| F10 | Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven | 1934 | 1936 | březen 1938 | Od května 1940 pomocná loď pro vyzvedávání torpéd. Po válce předána USA a sešrotována. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořily dva 105mm kanóny, čtyři 37mm kanóny, čtyři 20mm kanóny a čtyři spouštěče hlubinných pum. Dále unesly 50–62 min. Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o výkonu 14 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů. Dosah byl 1500 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Trup plavidel F1–F4 a F6 byl roku 1939 prodloužen na 80,3 metru, přičemž jejich výtlak narostl na 1147 tun. Plavidla F1, F3 a F6 byla přestavěna na mateřské lodě ponorek. Mimo jiné dostaly dodatečné ubikace.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída F (1935) na Wikimedia Commons
