Linse

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linse
Dvojice člunů Linse
Dvojice člunů Linse
Obecné informace
UživateléKriegsmarine
Abwehr
Typvýbušný člun
Osudvyřazeny
PředchůdceFernlenkboot
Technické údaje
Výtlak1,2 t
Délka5,75 m[1]
Šířka1,75 m[1]
Pohonspalovací motor
95 hp
Palivobenzín
Rychlost31 uzlů
Dosah60 nám. mil
Posádka3
Výzbroj300 nebo 400 kg výbušnin

Linse byl výbušný člun německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Byl jednou ze speciálních zbraní nasazených německým námořnictvem proti spojenecké invazi do Evropy. Bojovým křtem prošel během spojenecké invaze do Normandie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skupina explozivních člunů Linse

Čluny Linsen byly původně vyvinuty německou rozvědkou Abwehr. Inspirovány byly italskými výbušnými čluny MT. Později byly nasazovány také v rámci tzv. velitelství malých plavidel K-Verband. [2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výbušný člun Linse

Systém Linsen se skládal z jednoho řídícího člunu a dvou dálkově ovládaných výbušných člunů. Každý výbušný člun nesl 300 kg (později 400 kg) trhavin.[1] Posádku řídícího člunu tvořil pilot a dva operátoři, výbušné čluny měly pouze pilota. Piloti výbušných člunů měly za úkol navést je na cíl a 50 metrů od něj skočit do moře, přičemž pilot řídícího plavidla výbušný člun pomocí VKV rádia ovládal po zbytek trasy až do nárazu. Následně měl řídící člun z moře vyzvednout piloty útočných plavidel. Pohonný systém tvořil automobilový benzínový osmiválec o výkonu 95 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 31 uzlů. Dosah byl až 60 námořních mil.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c TARRANT, V. E. Poslední rok Kriegsmarine. Plzeň: Mustang, 1995. ISBN 80-85831-63-5. S. 31. [Dále jen Tarrant]. 
  2. ARNDT, Bob. LADUNGSSCHNELLBOOT LINSE (LENTIL)(1944) [online]. Strangevehicles.greyfalcon.us [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Tarrant, s. 32.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Sebevražedné čluny: Explozivní čluny první a druhé světové války. Hradec Králové: Mare-czech ISBN 978-80-86930-30-5. S. 86. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]