Třída Admiral Hipper
| Třída Admiral Hipper | |
|---|---|
 Admiral Hipper | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Kriegsmarine Sovětské námořnictvo |
| Typ | těžký křižník |
| Lodě | 5 |
| Uvedení do služby | 1939–1945 |
| Osud | 2 potopeny 1 vyřazen 2 nedokončeny |
| Předchůdce | třída Deutschland |
| Technické údaje Admiral Hipper | |
| Výtlak | 14 050 t (standardní 18 210 t (plný)[1] |
| Délka | 194,6 m (na vodorysce) 205,9 m (max.) |
| Šířka | 21,3 m |
| Ponor | 5,8 m 7,9 m (plně naložen) |
| Pohon | 3 sady turbín Blohm & Voss 12 kotlů La Mont 3 třílisté lodní šrouby 132 000 hp (98 MW) |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | 6800 mil (12 600 km) při 20 uzlech (37 km/h) |
| Posádka | 1600 |
| Výzbroj | 8× 203mm kanón (4×2) 12× 105mm kanón (6×2) 12× 37mm kanón (6×2) 8× 20mm kanón (20×1) 12× 533mm torpédomet (4×3) |
| Pancíř | 40–80mm boky 80mm barbety 50–160mm věže 50–150mm velitelská věž |
| Letadla | 3 hydroplány 1 oboustranný katapult |
| Radar | FuMo 22 |
Třída Admiral Hipper byla třída těžkých křižníků německé Kriegsmarine. Celkem bylo rozestavěno pět jednotek této třídy. Tři dokončené křižníky z let 1939–1940 byly nasazeny za druhé světové války. Zatímco Admiral Hipper a Blücher byly za války potopeny, Prinz Eugen po válce získaly USA a později jej použily jako cvičný cíl při jaderných zkouškách. Další dva křižníky zůstaly nedokončeny. Seydlitz měl být dokončen jako letadlová loď, ale v roce 1945 jej nedokončený potopili sami Němci. Rozestavěný Lützow roku 1940 získal Sovětský svaz. Přestože rovněž nebyl dokončen, za války byl využíván jako plovoucí baterie.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Křižníky byly stavěny po zrušení omezení Washingtonské smlouvy a Versaillské smlouvy na Londýnské konferenci v roce 1930. Po uvolnění omezení mohlo Německo postavit pět těžkých křižníků podle tehdejších standardů. Výtlak omezený na 10 000 t byl však i tak výrazně překročen (přes 14 000 t). Uvažovalo se o různých variantách výzbroje a nakonec byla zvolena ráže 203 mm pro hlavní děla. Osm kanónů bylo umístěno do čtyř dvoudělových věžích v ose lodi. Výzbrojí se tedy třída Hipper mohla vyrovnat svým hlavním potenciálním protivníkům, britským křižníkům třídy County a francouzským tříd Suffren a Algérie. Oproti zadání měla třída Hipper o čtvrtinu menší akční rádius. Třída Hipper byla plně srovnatelná s ostatními těžkými křižníky své doby a navíc považována za velice elegantní konstrukci. Kromě doprovodu bitevních lodí měly křižníky sloužit především k narušování námořních tras nepřítele.
Bylo rozhodnuto o stavbě pěti těžkých křižníků této třídy. První dvě jednotky Admiral Hipper a Blücher byly postaveny v letech 1935–1939.[1] U zbývajících tří křižníků došlo k menší úpravě a zvětšení konstrukce. Prinz Eugen, Seydlitz a Lützow byly rozestavěny v letech 1936–1937. Jedinou lodí, dokončenou podle modifikovaného projektu, byl křižník Prinz Eugen. Seydlitz a Lützow nebyly dokončeny, Lützow byl dokonce v květnu 1940 (rok před vyhlášením války) prodán do SSSR. Stavba Seydlitzu byla po vypuknutí války přerušena, posléze byl trup přestavován na letadlovou loď, aby zůstal navždy nedokončen.[2]
Jednotky třídy Admiral Hipper:[1][2]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Admiral Hipper | Blohm & Voss, Hamburk | 6. července 1935 | 6. února 1937 | 29. dubna 1939 | Dne 3. května 1945 vyhozen v docích v Kielu do povětří. Sešrotována v letech 1948-1949. |
| Blücher | Deutsche Werke, Kiel | 15. srpna 1935 | 8. června 1937 | 20. září 1939 | Dne 9. dubna 1940 jej dělostřelbou a torpédy potopila norská pevnůstka Oscarsborg při obraně Osla. |
| Prinz Eugen | Germaniawerft, Kiel | 23. dubna 1936 | 22. srpna 1938 | 1. srpna 1940 | Po válce připadl USA. Přejmenován na USS Prinz Eugen (IX-300). Využit jako cíl při zkouškách jaderných zbraní. Poté odtažen k atolu Kwajalein, kde se v prosinci 1946 převrhl a potopil. |
| Seydlitz | Deschimag, AG Weser, Brémy | 29. října 1936 | 19. ledna 1939 | – | V roce 1942 rozhodnuto dokončit jej jako letadlovou loď. Dne 10. ledna 1945 potopen samotnými Němci. Později sešrotován. |
| Lützow | Deschimag, AG Weser, Brémy | 2. srpna 1937 | 1. července 1939 | – | Roku 1939 rozestavěný křižník získal Sovětský svaz jako Petropavlovsk. Dne 17. září 1941 potopen Luftwaffe. Vyzdvižen a opraven, ale přesto nedokončen. Roku 1943 přejmenován na Tallin. V 50. letech sešrotován. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj představovalo osm 203mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích v ose lodi. Doplňovalo je dvanáct 105mm kanónů, dvanáct 37mm kanónů a osm 20mm kanónů. Plavidla rovněž nesla čtyři trojhlavňové 533mm torpédomety. Neseny mohly být až tři průzkumné hydroplány (Heinkel He 60, Heinkel He 114, nebo Arado Ar 196), které startovaly z jednoho oboustranného katapultu. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů a tři sady parních turbín Blohm & Voss o výkonu 132 000 hp, pohánějící tři třílisté lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Dosah byl 6800 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Admiral Hipper na Wikimedia Commons
