Typ XIV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Základní údaje Vlajka
Typ: zásobovací ponorka
Třída: XIV
Uživatelé: Kriegsmarine
Zahájení stavby: 1940 –1943
Uvedena do služby: 1941 – 1944
Takticko-technická data
Výtlak: 1 695 t (na hladině)
1 963 t (pod hladinou)
Délka: 67,1 m vnější plášť
47,50 m (vnitřní plášť)
Šířka: 9,35 m (vnější plášť)
4,90 m (vnitřní plášť)
Ponor: 4,70 m
Pohon: diesel – elektrický
2x dieslový motor
2x elektrický motor
2 800 – 3 200 PS (2 100 – 2 400 kW) diesel
750 PS (550 kW) elektrický
Rychlost: 14,9 uzlů (na hladině, 27,6 km/h)
6,2 uzlů (pod hladinou, 11,5 km/h)
Dosah: 12 350 nm (22 870 km) při 10 uzlech (19 km/h
55 nm (102 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Výzbroj: 2x 37mm kanón
1x 20mm kanón Flak
Ostatní: ponor 120 m max. do 240 m

Ponorky typ XIV byly námořní ponorky používány německou Kriegsmarine v období druhé světové války. Byly známy pod názvem dojné krávy (něm. Milchkuh nebo Milchkühe (pl.) ang. milk cows).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ponorky typu XIV byly požívané německým námořnictvem za druhé světové války. Jejich konstrukce byla odvozena od ponorek typu IX D. Ponorky sloužily jako zásobovací pro dopravu paliva (mohly vést až 400 tun paliva), munice (na palubě nesly čtyři náhradní torpéda) nebo i náhradních dílů pro opravy. Byly uzpůsobeny i k provedení složitějších oprav na moři. V lednicích vezly zásoby potravin a měly pekárnu k pečení čerstvého chleba pro tankující ponorky. Tyto ponorky operovaly daleko od svých základen a umožňovaly německým ponorkám typu VII působit delší dobu mimo vlastní základnu na bojových plavbách v oblasti západního atlantského oceánu, především ve vodách u pobřeží USA v operaci Unternehmen Paukenschlag. Výzbroj těchto ponorek se omezovala jen na protiletadlové zbraně. Prostor pro torpédomety a torpéda byl využíván pro nádrže pohonných hmot, další prostory a vnější nádrže byly využívány pro zásoby maziva a motorového oleje, pitné vody atd. Těchto ponorek mělo být vyrobeno 24 kusů. Skutečně bylo vyrobeno 10 kusů. Z dalších 14 ponorek, které měly být vyrobeny, tři z nich U 491, U 492 a U 493 byly v červenci a srpnu rozestavěny z 75 %. U dalších 11 ponorek nebyla v době zrušení 27. května 1943 výstavby ani zahájena. Dojné krávy byly terčem intenzívního vyhledávání a útoku spojeneckých námořních a leteckých sil. Během druhé světové války byly odhalovány (také díky radiové komunikaci a dešifrování zpráv) a všechny potopeny. Plavba na těchto zásobovacích ponorkách byla velmi riskantní, 289 námořníků zahynulo z odhadovaného počtu 53–576 mužů.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce ponorek typu XIV byla odvozena od ponorek typu IX D. Výtlak na hladině 1 668 tun na hladině, 1 932 tun pod hladinou, celkový výtlak 2 300 tun. Délka 67,10 m (vnější plášť)[p. 1], 47,50 m (vnitřní plášť). Měla šířku 9,35 m(vnější plášť), 4,90 m (vnitřní plášť), její ponor při plavbě na hladině byl 4,70 m. Byla schopná ponoři se až do hloubky 240 m. Na hladině dosahovala rychlosti 14,4 až 14,9 uzlů, rychlost pod hladinou byla 6,2 uzlů. Její akční rádius byl 12 350 námořních mil (22 870 km) při rychlosti 10 uzlů na hladině nebo 55 námořních mil při rychlosti 4 uzlů pod hladinou (při rychlosti 2 uzlů urazila pod vodou 120 námořních mil).

Motor byl 2x šestiválcový dieselový Germaniawerft F46 o výkonu 2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) pro plavbu na hladině a dvěma elektromotory firmy Siemens-Schuckert Werke SSW GU 343/38-8 o výkonu 750 PS (550 kW) pro plavbu pod hladinou.

Její výzbroj byla omezena jen na protiletadlové zbraně 2x 37mm kanon a jeden 20mm kanon.

Výroba ponorek[editovat | editovat zdroj]

ponorky počet [ks] výrobní závod objednány výrobní číslo vyrobeny
U-459 až U-464 6 Deutsche Werke AG, Kiel 1939–1941 290–295 1940–1942
U-487 až U-490 4 F. Krupp Germaniawerft AG, Kiel 1939–1941 556–559 1941–1943

Seznam ponorek typ XIV[editovat | editovat zdroj]

ponorka velitel zařazena do služby počet bojových plaveb zničení
U 459 Georg von Wilamowitz-Möllendorf 15. listopadu 1941 6 24. července 1943, zachráněno 41, zahynulo 18 námořníků
U 460 Friedrich Schäfer, Ebe Schnoo 24. prosinec 1941 6 4. října 1943, zachráněno 2, zahynulo 62
U 461 Wolf-Harro Stiebler 30. ledna 1942 6 30. července 1943, zachráněno 15, zahynulo 53
U 462 Bruno Vowe 5. března 1942 5 30. července 1943, zachráněno 64, zahynulo 1
U 463 Leo Wolfbauer 2. dubna 1942 5 15. května 1943, zahynula celá posádka 57
U 464 Otto Harms 30. dubna 1942 1 20. srpna 1942, zachráněno 2
U 487 Helmut Metz 21. prosinec 1942 2 13. července 1943
U 488 Erwin Bartke, Bruno Studt 1. ledna 1943 3 26. duben 1944
U 489 Adalbert Schmandt 8. března 1943 1 4. srpna 1943
U 490 Wilhelm Gerlach 27. března 1943 1 12. června 1944

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků German Type XIV submarine na anglické Wikipedii, Okręty podwodne typu XIV na polské Wikipedii, Подводные лодки типа XIV na ruské Wikipedii a U-Boot-Klasse XIV na německé Wikipedii.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaje o délce se na jednotlivých Wikipediích liší. Někdy je uváděna 76,70 m.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Gröner, Erich; Jung, Dieter; Maass, Martin (1991). U-boats and mine warfare vessels. German Warships 1815–1945 2. Translated by Thomas, Keith; Magowan, Rachel (London: Conway Maritime Press). ISBN 0-85177-593-4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]