Hecht
| Hecht | |
|---|---|
.jpg) Miniponorka Hecht v muzeu v Drážďanech | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Kriegsmarine |
| Typ | miniponorka |
| Lodě | 53 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Biber |
| Nástupce | Molch |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 12 t (pod hladinou) |
| Délka | 10,5 m[1] |
| Šířka | 1,3 m |
| Ponor | 1,4 m |
| Pohon | 1 elektromotor |
| Rychlost | 5,6 uzlu (na hladině) 6 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | až 78 nám. mil při 3 uzlech (na hladině) |
| Posádka | 2 |
| Výzbroj | 1× 533mm torpédo |
| Ostatní | hloubka ponoru 30 m |
Hecht (česky Štika, jinak též typ XXVIIA) byla miniponorka německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno 53 miniponorek tohoto typu. Kvůli špatným výkonům sloužily pouze k výcviku.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Miniponorka ''Hecht byla koncipována tak, aby pod nepřátelská plavidla kladla miny, ale později ji upravili na nosič jednoho torpéda, schopného útoků na plující plavidla. Stavbu těchto ponorek Adolf Hitler schválil v lednu 1944. Dne 9. března 1944 loděnice Germaniawerft získala zakázku na stavbu prototypu, 28. března rozšířenou o 52 sériových miniponorek. Dodány byly od května do srpna 1944. Přestože byla plánována stavba až 189 kusů, kvůli špatným výkonům tohoto typu na první objednávku nenavázaly další.[2]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Posádka byla dvoučlenná. Výzbroj představovala jedna mina v přídi, nebo 533mm torpédo podvěšené pod trupem. Pohonný systém tvořil elektromotor o výkonu 10 kW, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 5,6 uzlu na hladině a 6 uzlů pod hladinou. Dosah činil až 78 námořních mil při plavbě na hladině rychlostí 3 uzlů nebo 40 námořních mil při plavbě pod hladinou rychlostí 4 uzlů. Operační hloubka ponoru dosahovala 30 metrů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ "Hecht" ("XXVIIA") type midget submarines (1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-18]. Dostupné online.
- ↑ a b TARRANT, V. E. Poslední rok Kriegsmarine. Plzeň: Mustang, 1995. ISBN 80-85831-63-5. S. 30.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hecht na Wikimedia Commons
