Algérie (1931)
 Algérie | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | těžký křižník |
| Zahájení stavby | 1931 |
| Spuštěna na vodu | 21. května 1932 |
| Uvedena do služby | 15. září 1934 |
| Osud | potopen 27. listopadu 1942 |
| Předchůdce | třída Suffren |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 10 109 t (standardní) 13 461 t (plný) |
| Délka | 186,2 m |
| Šířka | 20 m |
| Ponor | 6,15 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí, 8 kotlů 4 lodní šrouby 84 000 hp |
| Rychlost | 31 uzlů |
| Dosah | 8700 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 616 |
| Pancíř | 110mm boky 76mm paluba 114mm věže |
| Výzbroj | 8× 203mm kanón (4×2) 12× 100mm kanón (6×2) 8× 37mm kanón (4×2) 16× 13,2mm kulomet 6× 550mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1× katapult 3× hydroplán |
Algérie byl poslední a nejkvalitnější těžký křižník francouzského námořnictva.[1] Byl jedinou lodí své třídy. Ve službě byl v letech 1934–1942. Za druhé světové války jej potopila vlastní posádka.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Křižník postavila francouzská loděnice Arsenal de Brest v Brestu. Stavba byla zahájena roku 1931, na vodu byl spuštěn 21. května 1932 a do služby byl přijat 15. září 1934.[1]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Jako u předchozích lodí tříd Duquesne a Suffren byla hlavní výzbroj lodi, sestávající z osmi 203mm kanónů, soustředěna ve čtyřech dvoudělových věžích, umístěných po dvou na přídi a zádi lodi. Ty doplňovalo dvanáct 100mm kanónů ve dvoudělových věžích, osm protiletadlových 37mm kanónů a šestnáct 13,2mm kulometů. Loď také nesla dva trojité 550mm torpédomety. Byla vybavena jedním katapultem a až třemi hydroplány. Oproti předchozím lodí byly všechny její důležité části chráněny pancéřováním, které mělo sílu až 110 mm na bocích, 76 mm v případě paluby a 114 mm na čelech dělových věží.
Pohonný systém tvořilo šest kotlů a čtyři turbíny o výkonu 84 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 31 uzlů. Dosah byl 8700 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Až do francouzské kapitulace loď operovala na straně spojenců, poté však zůstala podřízena vládě ve Vichy a kotvila v Toulonu. Její protiletadlová výzbroj byla během války zesílena o dalších osm 37mm kanónů a čtyři 13,2mm kulomety a byla také vybavena radarem. Po obsazení Vichistické Francie Německem byl Algérie dne 27. listopadu 1942 potopen vlastní osádkou, aby ho neukořistili Němci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c ALGÉRIE heavy cruiser (1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Algérie na Wikimedia Commons
