Třída Bretagne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Bretagne
Provence
Provence
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Francouzského námořnictva
Typ bitevní loď
Lodě 3
Osud 2 potopeny
1 vyřazena
Předchůdce třída Courbet
Nástupce třída Normandie
Technické údaje
Výtlak 22 189 tn (standardní)
26 600 tn (plný)
Délka 166 m
Šířka 27 m
Ponor 9,8 m
Pohon 4 turbínová soustrojí
24 kotlů (Provence 18)
4 lodní šrouby
29 000 hp
Rychlost 21 uzlů
Posádka 1193
Výzbroj (po dokončení):
10× 340 mm (5×2)
22× 138,6 mm
7× 47 mm
4× 450mm torpédomet
Pancíř boky 160–250 mm
paluby 40, 30, 10 a 12 mm
čela věží 250–400 mm

Třída Bretagne byla třída francouzských bitevních lodí a druhá generace francouzských dreadnoughtů, která konstrukčně navazovala na předchozí třídu Courbet, tentokrát však s děly ráže 340 mm. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1915–1945. Nasazeny byly za obou světových válek. Ve druhé světové válce byly dvě potopeny. Čtvrá jednotka této třídy, kterou objednalo Řecko, nebyla dokončena.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Bretagne postavila loděnice Arsenal de Brest v Brestu, Provence loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu a Lorraine loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v St. Nazaire. Do služby byly přijaty v letech 1915–1916.[2]

V 1914 byla objednána čtvrtá jednotka této třídy pro řecké námořnictvo. Kýl plavidla byl založen v červnu 1914, ale po vypuknutí první světové války byla stavba zastavena a později zrušena. Vzniklý spor trval do roku 1925.[1]

Jednotky třídy Bretagne:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Bretagne Arsenal de Brest 1912 21. dubna 1913 září 1915 Dne 3. července 1940 potopena při britském útoku na Mers-el-Kébir.
Provence Arsenal de Lorient 1912 20. dubna 1913 červen 1915 Dne 27. listopadu 1942 potopena v Toulonu vlastní posádkou, aby nepadla do německých rukou.
Lorraine Ateliers et Chantiers de la Loire 1912 30. září 1913 červenec 1916 Vyřazena 1953.
Vasilefs Konstantinos Ateliers et Chantiers de la Loire 12. června 1914 Stavba zrušena v srpnu 1914.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Bretagne

Hlavní výzbroj tvořilo 10 kusů 340mm kanónů v pěti dělových věžích, z nichž po dvou bylo na přídi a zádi lodi, pátá věž byla umístěna v ose lodi v jejím středu. Kanóny měly elevaci pouhých 12° a tedy velice malý dostřel. Tento nedostatek byl napravován při modernizacích. Sekundární výzbroj představovalo 22 kusů 138,6mm kanónů, umístěných po jednom v kasematách. Lehkou výzbroj tvořilo sedm 47mm kanónů, lodě měly také čtyři pevné podhladinové torpédomety.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Potopení Bretagne

V meziválečné době byly všechny jednotky několikrát modernizovány. Bretagne byla potopena 3. července 1940 při britském útoku na Mers-el-Kébir. Po pádu Vichistické Francie potopila Provence vlastní osádka 27. listopadu 1942 v Toulonu, aby nepadla do německých rukou. Lorraine kotvila v době pádu Francie v roce 1940 v Alexandrii. Po vystoupení Francie z války zde byla odzbrojena a internována. Zpět ke spojencům se připojila až v roce 1943, kdy byla reaktivována a svou střelbou podporovala spojenecké výsadkové operace (například Operaci Dragoon – vylodění v jižní Francii v srpnu 1944). Lorraine byla vyřazena v roce 1953.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VASILEFS KONSTANTINOS battleship [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b BRETAGNE battleships (1915-1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]