Třída Argonaute (1929)
| Třída Argonaute | |
|---|---|
 Argonaute | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo Svobodní Francouzi |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 5 |
| Osud | 1 ztraceno 4 vyřazeny |
| Předchůdce | Surcouf |
| Nástupce | třída Diane |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 630 t (na hladině) 798 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 63,4 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 6,4 m |
| Ponor | 4,24 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby 1300 bhp + 1000 shp |
| Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 9 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 4000 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) 82 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 41 |
| Výzbroj | 1× 75mm kanón 1× 8,8mm kulomet 6× 550mm torpédomet (7 torpéd) 2× 400mm torpédomet (2 torpéda) |
Třída Argonaute byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1932–1946. Za druhé světové války byla jedna ztracena.[2]
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. První dvě byly objednány v rámci programu pro rok 1926, jedna v programu pro rok 1927 a dvě v programu pro rok 1929.[1] Všechny postavila loděnice Schneider v Chalon-sur-Saône. Do služby byly přijaty v letech 1932–1935.[2]
Jednotky třídy Argonaute:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Argonaute (NN6) | 1928 | 25. května 1929 | červen 1932 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. listopadu 1942 při operaci Torch poblíž Oranu potopena britskými torpédoborci HMS Ashanti a HMS Westcott. |
| Aréthuse (NN7) | 1928 | 8. srpna 1929 | červenec 1933 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Od roku 1944 v rezervě. Vyřazena 1946. |
| Atalante (Q162) | 1929 | 5. srpna 1930 | září 1934 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Od roku 1944 v rezervě. Vyřazena 1946. |
| La Vestale (Q176) | 1930 | 25. května 1932 | srpen 1934 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Od roku 1944 v rezervě. Vyřazena 1946. |
| La Sultane (Q177) | 1930 | 5. srpna 1932 | květen 1935 | V letech 1940–1942 podřízena vládě ve Vichy. Od prosince 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Vyřazena 1946. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Tři 550mm torpédomety byly příďové uvnitř tlakového trupu, dva 550mm torpédomety byly externí otočné a poslední šestý 550mm torpédomet pevný externí na zádi. Celkem bylo neseno sedm torpéda této ráže. Dále nesly dva externí 400mm torpédomety bez možnosti přebití. Hlavňovou výzbroj tvořil jeden 75mm kanón a jeden 8,8mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Schneider-Carel o výkonu 1300 bhp a dva elektromotory o výkonu 1000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala čtrnáct uzlů na hladině a devět uzlů pod hladinou. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti deset uzlů na hladině (nebo 2500 námořních mil při rychlosti třináct uzlů) a 82 námořních mil při rychlosti pěti uzlů pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
V letech 1943–1944 na přeživších ponorkách kulomet nahradil protiletadlový 20mm kanón Oerlikon.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Argonaute (1929) na Wikimedia Commons
