Třída Chacal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Chacal
Chacal
Chacal
Obecné informace
Uživatelé Francouzské námořnictvo
Svobodní Francouzi
Typ torpedoborec
Lodě 6
Osud 5 ztraceno
1 vyřazena
Předchůdce třída L'Adroit
Následovník třída Guépard
Technické údaje
Výtlak 2126 t (standardní)
3050 t (plný)
Délka 126,78 m
Šířka 11,32 m
Pohon 2 turbínová soustrojí
4 kotle
2 šrouby
Rychlost 35 uzlů
Posádka 235
Výzbroj 5× 130 mm (5×1)
2× 75 mm (2×1)
6× 550mm torpédomet (3×2)

Třída Chacal byla třídou „supertorpédoborců“ francouzského námořnictva postavených před druhou světovou válkou. Třídu tvořilo šest jednotek. Všechny byly za války ztraceny. Jedna po opravách sloužila do 50. let.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Šest jednotek této třídy bylo dokončeno v letech 19261927.

Jednotky třídy Chacal:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Osud
Chacal Dne 24. května 1940 potopen německými letadly.
Jaguar Dne 23. května 1940 potopen německými rychlými čluny S21 a S23.
Léopard V roce 1940 ji obsadili Britové. Získali ji Svobodní Francouzi. Dne 27. května 1943 ztroskotal u Libyjského pobřeží poblíž Tobrúku.
Lynx 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. V Toulonu potopen vlastní posádkou.
Panthère 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. V Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzdvižen Italy, neopraven.
Tigre 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. V Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzdvižen Italy, opraven a po italské kapitulaci předán Francii. Vyřazen 1954.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Chacal

Výzbroj tvořilo pět 130mm kanónů umístěných v jednodělových věžích. Ty doplňovaly dva 75mm kanóny a šest 550mm torpédometů. Výzbroj byla během služby upravována. V roce 1940 ji tvořily čtyři 130mm kanóny, osm 132mm kulometů, šest 550mm torpédometů, přičemž k ničení ponorek sloužily dvě skluzavky a čtyři vrhače hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dvě turbínová soustrojí a čtyři kotle. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Chacal ve Wikimedia Commons

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)