Seehund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kleinstuboot Seehund.gif
Základní údaje Vlajka
Typ: miniponorka
Takticko-technická data
Výtlak: 15 t
Délka: 11,86
Šířka: 1,68
Ponor: 50
Pohon: dieselový motor na hladině
elektrický pod hladinou AEG
Na hladině 60 PS
Pod vodou 18,5 kW
Posádka: 2
Výzbroj: 2 x elektrické torpédo ráže 533 mm G7e po stranách na závěsech

Seehund (česky Tuleň) byla miniponorka, která mohla nést dvě torpéda. Cestovní rychlost byla 5 uzlů a akční rádius 270 až 300 námořních mil při rychlosti 7uzlů, s přídavnými nádržemi až 900 nm.[1] Maximální hloubka ponoru se uvádí 30 až 50 metrů. Operační ponor asi 2,5 m. Výtlak 15 tun. Seehund známý jako U-boot Typ XXVII B, vyvinutý z miniponorky Hecht.[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Seehund, který se objevil na scéně v lednu 1945, byla skutečná ponorka s dvoučlennou posádkou. Byla odvozena od předchozí typu Hecht jako typ XXVII B nebo B5 také se označuje jako Typ127.[2] Výroba ponorek byla zahájená v září 1944, vyrobeno bylo 285, do bojových akcí bylo zařazeno přibližně 138 ponorek zařazeno pod čísly U 5001–U 5118 a U 5251–U 5269. Objednáno bylo od roku 1944 na 1000 kusů. Po ukončení druhé světové války ve výrobních halách bylo připraveno k dokončení 93 ponorek. Zdroj Historic Naval Ships Association uvádí jiné počty: vyrobených 67 z 1284 objednaných kusů.

Výroba miniponorek Seehund
datum počet vyrobených ponorek datum počet vyrobených ponorek Zdroj
září 1944 3 leden 1945 35 [1]
říjen 1944 35 únor 1945 27
listopad 1944 61 březen 1945 46
Prosinec 1944 70 květen 1945 8

Výroba probíhala v loděnici Howaldtswerke AG a Krupp Germaniawerft v Kielu. Miniponorky byly určeny k operační činnosti v mělkých vodách v nevelké vzdálenosti od své základny, to znamená, aby po odpálení torpéd se rychle mohly vrátit na základnu, znovu nabít a vrátit se do boje.

Operační prostor miniponorek Seehund.

Operační prostor[editovat | editovat zdroj]

Seehundy operovaly především v příbřežním prostoru Německa a v kanálu La Manche. Od ledna 1945 operovaly v ústí řeky Šeldy. V závěru války byly používány k zásobování obklíčených jednotek na pobřeží. Od ledna do dubna 1945 vypluly celkem 142 krát, 35 bylo ztraceno a potopily pouze 8 lodí o celkové tonáži 17 301 BRT a tři lodi o celkové tonáži 18 384 BRT poškodily.[1]

S tímto typem plavidla dosáhly speciální námořní jednotky největších úspěchů, přestože nástup do služby měl nešťastný. První mise na Silvestra 1944 skončila fiaskem. Z osmnácti plavidel spuštěných na moře se vrátila jenom dvě. Po konstrukčních vylepšeních a novém výcviku vyrazila ve druhém lednovém týdnu nová, desetičlenná výprava. Nepotopila sice žádnou spojeneckou loď, ale bezpečný návrat všech Seehundů dokázal, že ač to byla malá ponorka, byla schopná plavby. Pokračující nepříznivé počasí redukovalo počet jejich operací, přesto však od prvního úspěšného výpadu v lednu 1945 do konce války potopily Seehundy v bojových operacích 90 000 tun spojeneckého loďstva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Okręty podwodne typu Seehund na polské Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Seehund (Seal) - Midget Submarines - German U-boats of WWII - Kriegsmarine - uboat.net. www.uboat.net [online].  [cit. 2017-01-20]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. a b TINTĚRA, Jiří. SX - Typ XXVIIB Seehund : Třídy. http://forum.valka.cz. . Dostupné online [cit. 2017-01-20].  
  3. Deutsche U-Boote 1935 - 1945 [U-Boote, Uboote, u-boote, uboote, uboot, u-boot, unterseeboote, Unterseeboote, submarine, submarines, uboat, u-boat, uboats, u-boats]. www.u-boote-online.de [online].  [cit. 2017-01-20]. Dostupné online.  (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Seehund ve Wikimedia Commons